Ruská věda v krizi. Komise odhalila tisíce případů podvádění

Komise vytvořená ruskou akademií věd odhalila řadu případů neetického chování v tamní vědě. Ruské odborné časopisy proto nyní stahují stovky studií. Prestižní časopis Science ohodnotil dosavadní zjištění jako „bombastická“. Zpráva komise, která na situaci upozornila, je zatím předběžná, podle amerického odborníka na ruskou vědu Gersona Shera ale stačí na to, aby udělala „pořádný průvan“.

Ze zprávy vyplývá, že ruská odborná literatura je plná opisování, falešného autorství a dalších praktik, které by se ve vědě neměly objevovat. „Potvrzuje podezření a obavy mnoha lidí, že se jejich země ve vědě nevydala správnou cestou a že si poškozuje reputaci,“ uvedl Gerson Sher pro Science. Současně pochválil ruskou akademii věd za odvahu takové vyšetřování spustit.

Jedna práce vyšla i sedmnáctkrát

V Rusku vychází asi šest tisíc akademických časopisů, většina z nich v ruštině. Mezi místními akademiky jsou tyto tituly velmi populární, podle studie z roku 2019 v domácích odborných žurnálech publikuje mnohem více vědců, než je tomu běžné v jiných zemích.

Už dříve se ale objevovala podezření, že kvalita prací je velmi špatná. Například před dvěma lety informoval portál Dissernet o tom, že ze 150 tisíc článků v 1500 časopisech bylo více než čtyři tisíce plagiátů.

Společnost Antiplagiat, která se na odhalování opisování specializuje, zase zjistila, že ruští autoři rádi vydávají stejné práce několikrát. Analýza z podzimu 2019, která zkontrolovala asi 4,3 milionu ruskojazyčných vědeckých prací, odhalila, že 70 tisíc z nich bylo vydáno minimálně dvakrát. Analytici ale našli i práce, které vyšly až sedmnáctkrát.

Odborný web 123mi.ru dospěl k názoru, že u nejméně deseti tisíc vědců došlo k podvodu s autorstvím.

Stejná zpráva, opakované vydání, různí autoři

Komise akademie věd zkoumala problém nezávisle, bez ohledu na starší zjištění. Jejími členy ale byla řada expertů, kteří se na odhalování vědeckých problémů podíleli již dříve. Jejím tajemníkem byl ustanoven Andrej Zajakin, fyzik, který spoluzakládal výše zmíněný portál Dissernet.

Komise využila programy, které zkontrolovaly stovky ruských vědeckých časopisů týkajících se řady oborů, od přírodních věd přes zemědělství, psychologii, lékařství až po právo. Umělá inteligence pátrala po shodách v textu a dalších podezřelých faktorech. Našlo se tak například množství článků, které vyšly více než jednou, ale pokaždé měly jiné autory.

Komise doufá, že zbaví ruskou vědu odpadu

Už v létě roku 2019 vyzvala komise 541 časopisů, aby stáhly 2528 studií. Zatím to splnilo jen 390 žurnálů, 263 z nich stáhlo všechny podezřelé práce, ostatní jen některé. Osm titulů odmítlo na problém reagovat. Komise proto vyzvala, aby byly okamžitě odebrány z Citačního indexu ruské vědy, oficiální databáze ruských akademiků.

V září roku 2019 pak komise způsobila další pozdvižení, když doporučila, aby ruští akademici nehlasovali pro 56 kandidátů během voleb do orgánů ruské akademie věd. Právě kvůli podezření, že jsou zapojeni do opisování a dalšího neetického chování. 

Výsledky vyšetřování podle časopisu Science vedou ke značnému napětí a konfliktům na ruské akademické sféře. Podle Anny Kulešové, ruské expertky na vědeckou etiku, se časopisy brání tvrzením, že jejich vedení netušilo o existenci tak přísných mezinárodních standardů. „Doufám, že nám naše práce pomůže zbavit se vědeckého odpadu, ale také přitáhne pozornost k problému řízení vědy,“ uvedla pro Science.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
před 6 hhodinami

Nejbohatší lidé mají zásadní vliv na změny klimatu, popsal výzkum

Deset procent nejbohatších lidí na světě přispělo od roku 1990 ke dvěma třetinám globálního oteplování. Kdyby měl svět emise jako polovina chudších, tak by se změna klimatu v podstatě nekonala, konstatovala nová studie.
před 9 hhodinami

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
před 10 hhodinami

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
včera v 12:46

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
včera v 11:30

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025

Muž se nechal 200krát uštknout, aby vznikla nejúčinnější protilátka proti hadímu jedu

Hadí uštknutí ročně připraví o život až přes sto tisíc lidí. Vědci hledají už desetiletí univerzální protilátku, která by dokázala chránit proti více druhům těchto toxinů. Nyní to vypadá, že jsou na správné cestě.
7. 5. 2025
Načítání...