Ruská věda v krizi. Komise odhalila tisíce případů podvádění

Komise vytvořená ruskou akademií věd odhalila řadu případů neetického chování v tamní vědě. Ruské odborné časopisy proto nyní stahují stovky studií. Prestižní časopis Science ohodnotil dosavadní zjištění jako „bombastická“. Zpráva komise, která na situaci upozornila, je zatím předběžná, podle amerického odborníka na ruskou vědu Gersona Shera ale stačí na to, aby udělala „pořádný průvan“.

Lomonosova univerzita
Zdroj: Wikimedia Commons

Ze zprávy vyplývá, že ruská odborná literatura je plná opisování, falešného autorství a dalších praktik, které by se ve vědě neměly objevovat. „Potvrzuje podezření a obavy mnoha lidí, že se jejich země ve vědě nevydala správnou cestou a že si poškozuje reputaci,“ uvedl Gerson Sher pro Science. Současně pochválil ruskou akademii věd za odvahu takové vyšetřování spustit.

Jedna práce vyšla i sedmnáctkrát

V Rusku vychází asi šest tisíc akademických časopisů, většina z nich v ruštině. Mezi místními akademiky jsou tyto tituly velmi populární, podle studie z roku 2019 v domácích odborných žurnálech publikuje mnohem více vědců, než je tomu běžné v jiných zemích.

Už dříve se ale objevovala podezření, že kvalita prací je velmi špatná. Například před dvěma lety informoval portál Dissernet o tom, že ze 150 tisíc článků v 1500 časopisech bylo více než čtyři tisíce plagiátů.

Společnost Antiplagiat, která se na odhalování opisování specializuje, zase zjistila, že ruští autoři rádi vydávají stejné práce několikrát. Analýza z podzimu 2019, která zkontrolovala asi 4,3 milionu ruskojazyčných vědeckých prací, odhalila, že 70 tisíc z nich bylo vydáno minimálně dvakrát. Analytici ale našli i práce, které vyšly až sedmnáctkrát.

Odborný web 123mi.ru dospěl k názoru, že u nejméně deseti tisíc vědců došlo k podvodu s autorstvím.

Stejná zpráva, opakované vydání, různí autoři 

Komise akademie věd zkoumala problém nezávisle, bez ohledu na starší zjištění. Jejími členy ale byla řada expertů, kteří se na odhalování vědeckých problémů podíleli již dříve. Jejím tajemníkem byl ustanoven Andrej Zajakin, fyzik, který spoluzakládal výše zmíněný portál Dissernet.

Komise využila programy, které zkontrolovaly stovky ruských vědeckých časopisů týkajících se řady oborů, od přírodních věd přes zemědělství, psychologii, lékařství až po právo. Umělá inteligence pátrala po shodách v textu a dalších podezřelých faktorech. Našlo se tak například množství článků, které vyšly více než jednou, ale pokaždé měly jiné autory.

Komise doufá, že zbaví ruskou vědu odpadu

Už v létě roku 2019 vyzvala komise 541 časopisů, aby stáhly 2528 studií. Zatím to splnilo jen 390 žurnálů, 263 z nich stáhlo všechny podezřelé práce, ostatní jen některé. Osm titulů odmítlo na problém reagovat. Komise proto vyzvala, aby byly okamžitě odebrány z Citačního indexu ruské vědy, oficiální databáze ruských akademiků.

V září roku 2019 pak komise způsobila další pozdvižení, když doporučila, aby ruští akademici nehlasovali pro 56 kandidátů během voleb do orgánů ruské akademie věd. Právě kvůli podezření, že jsou zapojeni do opisování a dalšího neetického chování. 

Výsledky vyšetřování podle časopisu Science vedou ke značnému napětí a konfliktům na ruské akademické sféře. Podle Anny Kulešové, ruské expertky na vědeckou etiku, se časopisy brání tvrzením, že jejich vedení netušilo o existenci tak přísných mezinárodních standardů. „Doufám, že nám naše práce pomůže zbavit se vědeckého odpadu, ale také přitáhne pozornost k problému řízení vědy,“ uvedla pro Science.