Američtí historici tvrdí, že odhalili pohřebiště obětí masakru, ke kterému došlo roku 1921 v oklahomském městě Tulsa. Při rasových bouřích se tehdy hněv bílého obyvatelstva obrátil proti místním a stále emancipovanějším Afroameričanům, o život mohly přijít až tři stovky z nich.
Archeologové zřejmě našli hroby z oklahomského masakru černochů. Došlo k němu roku 1921 v Tulse
Výzkum vedli archeologové ze State of Oklahoma Archaeological Survey a pomocí radaru schopného pohledu pod zem studovali čtyři místa s anomáliemi, které by mohly masovému hrobu nasvědčovat.
„Jsem si jistý, že naše výsledky jsou významným kandidátem na něco, co bylo spojené s masakrem,“ uvedl Scott Hammerstesdt. Jedna z nově objevených jam leží pod hřbitovem Oaklawn v Tulse, má rozměry asi 10 na 8 metrů a mohla by obsahovat až stovku lidských těl. Další se nachází v oblasti nedaleko řeky a je dnes zakrytá vegetací.
Co přesně se v nově objevených jamách nachází, odhalí až další fáze výzkumu, která proběhne příští rok, potvrdil starosta Tulsy G. T. Bynum. Invazivní průzkumy míst ale nejprve bude muset schválit zvláštní komise složená z vědců a zástupců obětí hromadného vraždění.
Masakr v Tulse
Když bílí zabíjeli černé
Masakr v Tulse je dnes téměř zapomenutou a téměř nepřipomínanou součástí amerických dějin. Letos ho veřejnosti připomněl seriál Watchmen – řada diváků ale pokládala zabíjení stovek černochů za fikci. Ve skutečnosti je v seriálu masakr popsán poměrně věcně a realisticky, byť představa, že se něco takového stalo před necelými sto lety, může působit absurdně.
Oklahomská Tulsa byla na začátku dvacátého století jedním z míst, kde se Afroameričanům ve Spojených státech dařilo nejlépe. Zejména čtvrt Greenwood byla natolik bohatá, spokojená a vlivná, že se jí přezdívalo „Černá Wall Street“, a místní černošská komunita vydávala dvoje vlastní noviny, provozovala dvě kina, několik kostelů i pekáren.
Vlnu násilí, která připravila o život stovky lidí a zničila 35 městských bloků, zde rozpoutala událost, ke které došlo 31. května; devatenáctiletý černoch měl ve výtahu napadnout nebo přinejmenším obtěžovat sedmnáctiletou bělošku.
Povahu incidentu se nikdy nepodařilo objasnit, dívka na chlapce ani nepodala žalobu. Místní tisk ale začal informovat o tom, jak černoch napadl a zřejmě znásilnil (nebo se o to alespoň pokusil) bílou dívku.
Mezi místními bílými muži to vyvolalo vlnu vzteku, a když byl údajný násilník zadržen a přiveden na policejní stanici, shromáždil se kolem ní dav, který ho chtěl lynčovat. Šerif davu mladíka sice odmítl vydat, napětí tím ale vzrostlo, a podle některých dobových svědků vydal místní bulvární deník tentýž den odpoledne článek, kde bělochy k lynčování vyzval.
Válka dala Afroameričanům sebevědomí
Pnutím procházela i druhá strana rasového konfliktu. Černoši nevěřili, že se policii podaří mladíka ochránit, protože krátce předtím jízdní policie jiného muže davu vydala.
Řadu členů greenwoodské komunity tvořili mladí veteráni, kteří se teprve nedávno vrátili domů z první světové války. Účastí v bojích získali sebevědomí i pocit, že když pro Spojené státy umírali, mají právo čekat stejné zacházení jako bílí Američané. Kolem půl desáté večer dorazila k věznici asi padesátičlenná skupina ozbrojených černochů, převážně z veteránských řad.
Muži chtěli šerifovi zatčeného muže pomoct ochránit, situaci ale spíše zhoršili. Zprávy o tom, že se po městě pohybují ozbrojení černoši, vyvolaly u bílých obyvatel obavy a paniku. Nakonec se tak u vězení shromáždily asi dvě tisícovky bílých mužů, mnohdy ozbrojených střelnými zbraněmi a brzy zazněly i první výstřely; nejprve do vzduchu, poté i do lidí.
Kdo a proč vystřelil první, se nepodařilo vypátrat, násilí se ale rychle rozšířilo do celého města, nejvíc do Greenwoodu. Členové Kukluxklanu mlátili černé muže, podle řady očitých svědků byla k útokům na Greenwood použita i soukromá letadla startující z nedalekého letiště Curtiss-Southwest Field – běloši z nich měli střílet i shazovat improvizované výbušniny. Podle vyšetřování z roku 2015 byly letadel „tucty“.
Střelba trvala celou noc a obraz inferna v Tulse umocnily požáry domů, které dav zapálil. Agresoři navštívili i řadu domů bílých rodin, které černochy zaměstnávaly jako služebnictvo – a požadovali po nich jejich vydání. Druhý den ráno do města dorazila Národní garda, která ve městě vyhlásila stanné právo. V té době už ale většina černošského obyvatelstva z Tulsy uprchla.
Masakr v Tulse
Nejasné počty
Kolik lidí během běsnění v Oklahomě zemřelo, zůstává nejasné. Událost je velmi špatně zdokumentovaná a identifikovat se podařilo pouhých pětatřicet Afroameričanů, kteří přišli o život.
„Osobně věřím, že realistické číslo se může pohybovat kolem tří stovek,“ uvedl pro stanici NPR historik Scott Ellsworth z Michiganské univerzity. „Jiní historici ale myslí, že zabitých bylo mnohem, mnohem víc.“
Státní komise, která se tématu věnovala, roku 2001 oznámila, že zabitých bylo mezi 36 a 300. Jiné věrohodné zdroje uvádí, že je potvrzených 39 mrtvých černochů, 13 mrtvých bělochů a čtyři neidentifikovaná těla. Škody na majetku přesáhly částku, která odpovídá současným 32 milionům dolarů – téměř celá „černá Wall Street“ lehla popelem.
