Teplejší klima může vést k většímu počtu předčasných porodů, upozorňuje výzkum

Výrazně teplé počasí může mít za následek větší množství předčasných porodů. S tím, jak se planeta otepluje a vln veder přibývá, budou i tyto situace častější, popsal výzkum kalifornských vědců. Studovali případy v celých Spojených státech za období 1969–1988. Analýza se tak týká přes 56 milionů porodů. Výsledky vyšly v odborném žurnálu Nature Climate Change. Předčasný porod přitom s sebou nese riziko pro dětské zdraví.

Předčasně až o dva týdny se narodilo během nadprůměrně teplého období asi 25 tisíc dětí za rok. Vědci zatím neví přesně, proč matky během horka rodí častěji předčasně, ale efekt je podle nich jasný a velmi silný. A navíc vybízí k vážnému zamyšlení.

„Je velmi pravděpodobné, že narodit se předčasně má na vývoj dítěte vážný dopad a důsledky přetrvávají až do dospělosti,“ uvedl Alan Barreca z Kalifornské univerzity v Los Angeles. „Je ale potřeba mnohem intenzivnějšího výzkumu, abychom to všechno potvrdili,“ doplnil.

„Horké počasí zvyšuje úroveň oxytocinu, což je klíčový hormon regulující porody. Ale dalším vysvětlením může být i to, že horko zvyšuje kardiovaskulární stres, což může urychlit příchod porodů,“ přišel s několika hypotézami vědec. Všechny teď jeho tým prověřuje.

Stoupající teploty

Pokud teploty vystoupaly nad 32,2 stupně Celsia, zvýšilo se množství porodů o pět procent. Vzhledem k tomu, že v současnosti jsou průměrné teploty asi o jeden stupeň Celsia vyšší než v předprůmyslovém období, bude to mít podle Barrecy znepokojivé dopady na množství předčasných porodů v budoucnosti. A pokud budou teploty nadále stoupat, bude se situace rodiček dál jen komplikovat.

„Předpokládáme, že dříve, než je plánováno, proběhne ke konci století každý stý porod v USA,“ uvedl vědec. „Může to vypadat jako nízké číslo, ale ta pravděpodobnost je mnohem vyšší než riziko dopravní nehody,“ dodal. Dopady předčasného porodu přitom mohou být podobně závažné jako havárie v autě.

Ve vyspělých zemích sice mohou rozsah problému zmírnit klimatizace, ale ty jsou drahé a náročné na spotřebu energie. Ve většině chudších zemí jsou pak nedostupné. „Řada rodin bude zažívat finanční stres, pokud budou chtít během těhotenství používat klimatizace. A tento stres je špatný pro dítě,“ naznačil Barreca, jak komplikované mohou být konsekvence pro rodiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před osmdesáti lety vyšlo slunce dvakrát: Oppenheimer odpálil první atomovou zbraň

Získat atomovou pumu se za druhé světové války pokoušeli Němci i Japonci, první pokusný jaderný výbuch se ale uskutečnil až 16. července 1945 v poušti u amerického městečka Alamogordo v Novém Mexiku. Byl výsledkem přísně tajného americko-britského projektu Manhattan, který v USA probíhal už od roku 1942.
před 1 hhodinou

Čeští studenti zazářili na světové chemické olympiádě

Čtveřice českých středoškolských studentů si přivezla z prestižní Mezinárodní chemické olympiády (IChO) zlato, stříbro i bronz. Zazářili v konkurenci stovek studentů z celého světa.
před 17 hhodinami

Přežila by papírová vlaštovka let z ISS? Japonští inženýři to ověřili

Věda získává odpovědi na důležité otázky dlouhodobým, náročným výzkumem, který prověří všechny detaily hypotézy. A nebo si položí dostatečně šílenou otázku a pak provede experiment. Někdy právě tyto odvážné pokusy přinesou více poznání než opatrné cesty. Otázkou, kterou si vědci položili nyní, nebylo nic jiného než: „Co se stane, když hodíte papírovou vlaštovku z Mezinárodní vesmírné stanice?“
před 20 hhodinami

Sonda Mariner ukázala Mars, jak ho lidstvo neznalo. A připravila svět o naději, že je tam život

Sovětský svaz měl na počátku snah o cestování k Marsu před Spojenými státy obrovský náskok díky svým předchozím úspěchům. U rudé planety mu ale štěstí nepřálo, naopak Američané dokázali uspět – zejména díky misi Mariner před šedesáti lety.
před 22 hhodinami

Studentka v Olomouci našla řadu nezaznamenaných rostlin

Celkem devatenáct druhů rostlin dosud nezaznamenaných v Česku objevila při průzkumu širšího centra Olomouce studentka Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Věra Kafková. Ulice města systematicky mapovala dva roky. Ve své bakalářské práci zaznamenala 324 nepůvodních a 54 ohrožených druhů. Objev tak velkého počtu nových druhů je podle odborníků výjimečný. Za tyto mimořádné výsledky jí Česká botanická společnost udělila Cenu Víta Grulicha za nejlepší floristický nález z území České republiky.
před 23 hhodinami

Kosmonaut a astronaut si poprvé podali ruku ve vesmíru na vrcholu studené války

USA a SSSR byly už třicet let nepřáteli. Proti druhé straně budovaly stovky jaderných zbraní, soupeřily politicky i ekonomicky. A přesto se roku 1975 odehrála vesmírná mise, kde tito protivníci spojili síly. Poprvé a na dlouhou dobu naposledy.
včera v 08:00

Retribuční soudy před 80 lety hledaly kolaboranty. Odsoudily i nevinné

Téměř osm set trestů smrti – takový byl finální účet působení Mimořádných lidových soudů, které měly před 80 lety po druhé světové válce v českých zemích trestat zrádce, kolaboranty a udavače. Spravedlnosti tehdy neušli někteří vrcholní představitelé nacistického aparátu. Před soud se ale občas dostali i nevinní lidé, kteří s blížícím se rokem 1948 začali být komunistům nepohodlní. Nezasloužené tresty jim mnohdy zničily život a na rehabilitaci čekají dodnes.
včera v 07:00

Změna klimatu může zesilovat zemětřesení, ukázal výzkum z Alp

Když tají ledovce, voda z nich protéká pod hory. Tam může narušovat stabilitu podloží a způsobovat tak zemětřesení. Vědci teď pro tuto hypotézu přinesli celou řadu důkazů.
včera v 06:30
Načítání...