Škytání u malých dětí přispívá ke správnému vývoji mozku, ukázal výzkum

Když malé dítě krátce po narození škytne, rodiče to většinou dojme. Podle nového výzkumu ale škytání výrazně pomáhá zlepšovat vývoj dětského mozku. Spouští totiž vlnu nervových signálů, které dítě učí, jak regulovat dýchání, zjistili vědci.

V odborném žurnálu Clinical Neurophysiology vyšly výsledky výzkumu, které naznačují, jak klíčové je škytání ve věku krátce po narození. „Důvody, proč vlastně škytáme, nejsou zatím zcela jasné. Ale mohou spočívat i ve vývojových příčinách – protože jak novorozené děti, tak i děti v děloze škytají tak často,“ uvedla hlavní autorka studie, neuroložka Kimberley Whiteheadová.

Vůbec nejčastěji se škytání objevuje u nedonošených dětí. Denně touto činností stráví asi 15 minut – tedy asi jedno procento celého dne. Vůbec první škytnutí se objevují v děloze u plodu starého pouhých devět týdnů; jde o jeden z těch vůbec prvních vzorců aktivity.

Škytání je prospěšné

Vědci nyní zkoumali detailně 13 novorozenců v neonatální péči – všechny tyto děti se narodily předčasně, takže jejich stav může dobře odrážet, co je typické pro poslední trimestr. A u všech se objevovalo velké množství škytnutí. 

Výzkumníci zkoumali, co se při škytání děje v mozku malého dítěte, pomocí elektroencefalografie – připevnili jim na hlavičky elektrody, které sledovaly elektrickou aktivitu, zatímco pohybové senzory na těle poznaly, kdy dítě škytá.

Ukázalo se, že po svalovém záškubu spojeném se škytnutím vždy následovala silná aktivita v mozku – objevily se dvě mozkové vlny následované krátce poté třetí. Ta poslední velmi připomínala reakci na zvuk. Je tedy pravděpodobné, že dítě tak reaguje na zvuk vlastního škytnutí. Podle vědců je taková zpětná vazba mezi více smysly najednou nesmírně důležitá pro vznik správných spojení v mozku.

„Aktivita, která vzniká po škytnutí, může pomáhat dětskému mozku, aby se naučil, jak sledovat dýchací svaly – cílem je, aby se dítě naučilo vědomě kontrolovat své dýchání,“ uvedl jeden z hlavních autorů výzkumu Lorenzo Fabrizi. „Když se narodíme, obvody, které zpracovávají výsledky smyslového poznávání světa, ještě nejsou plně utvořené. A právě proto je pro novorozence vznik takových sítí klíčově důležitý,“ dodal vědec.

Tento výzkum přispívá i k lepšímu poznání smyslu škytání u dospělých. Kimberley Whiteheadová se domnívá, že by mohlo být zbytkem reflexu z doby těsně po porodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 20 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 20 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...