V Německu za deset let vymřela třetina hmyzu. Kvůli zemědělství, chemii a změně klimatu

V Německu za posledních deset let dramaticky ubylo pavouků a hmyzu, prokázala nová studie odborníků z Technické univerzity v Mnichově. Za úbytek členovců v lesích a na loukách může mimo jiné intenzivní zemědělství, tvrdí výzkumníci, o jejichž projektu informovala agentura DPA.

Vědci v období let 2008 až 2017 nasbírali v lesích a na loukách po celém Německu přes milion členovců patřících k více než 2700 druhům. Výsledky ukázaly, že počet druhů za zkoumanou dobu poklesl o 34 procent na loukách a o 36 procent v lesích.

„Nečekali jsme, že můžeme tak dramatický úbytek odhalit v průběhu deseti let. Je to děsivé, ale odpovídá to závěrům dalších studií,“ uvedl jeden z iniciátorů projektu Wolfgang Weisser.

„Naše studie potvrzuje, že úbytek hmyzí populace je reálný a může být ještě rozšířenější, než jsme si dosud mysleli,“ citoval vedoucího projektu Sebastiana Seibolda zpravodajský server BBC. „Podle mě je takový pokles velmi znepokojující. Netýká se přitom jenom intenzivně obdělávané půdy, ale i chráněných oblastí,“ upozornil Seibold, podle kterého selhala i místa určená k ochraně biodiverzity.

Dramatické dopady na přírodu

Ztráta zástupců hmyzu a pavouků má pro celý ekosystém nedozírné důsledky. Hmyz je hlavním zdrojem potravy pro ptáky, obojživelníky, netopýry či plazy. Nepostradatelný je i pro květiny, které hmyz opyluje. Úbytek členovců podle odborníků souvisí s rozšířením intenzivního zemědělství, používáním pesticidů a změnou klimatu.

Lidská činnost negativně ovlivňuje hlavně ohrožené druhy, naopak někteří zástupci největšího kmene živočišné říše na planetě i přes změny v životním prostředí prospívají – například moucha domácí nebo různé druhy švábů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bezhlavá těla ve slovenském pravěkém „velkoměstě“ jsou objev dekády, říká vědkyně

Většinou přízemní domy, malebný kostelík, továrna na automobilové díly. Ve slovenském městě Vráble ležícím asi dvacet kilometrů jihovýchodně od Nitry nic neukazuje na to, že se právě tady nacházelo jedno z největších osídlení pravěkého světa a lokalita z doby kamenné, která poslední roky vydává jeden zajímavý archeologický objev za druhým. Začalo to přitom nenápadně.
28. 12. 2025

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
27. 12. 2025

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
26. 12. 2025

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025
Načítání...