Google tvrdí, že s novým čipem dosáhl kvantové nadřazenosti. IBM to popírá

Americká technologická společnost Google si nárokuje prvenství ve vývoji kvantových počítačů. Tvrdí, že její kvantový procesor Sycamore detekoval vzorce v řadách zdánlivě náhodných čísel za 200 vteřin, zatímco dosud nejvýkonnější superpočítač Summit od IBM by na stejný úkol potřeboval 10 tisíc let. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na článek v časopise Nature.

Konkurenční IBM, která počítač Summit vyvinula, výsledky už zpochybnila. Uvádí, že by její superpočítač úlohu vyřešil za dva a půl dne – a dokonce přesněji, napsala Reuters. 

Kvantové počítače by mohly zcela změnit podobu dnešního světa – rychlost, s jakou jsou schopné pracovat, by přinesla nejen proměnu běžného života, ale i vědy: výzkumy, které dnes trvají desítky let, by mohly probíhat v řádu týdnů. 

Počítačoví vědci se už několik desetiletí snaží ve výpočetní technice využít vlastnosti subatomárních částic. Tentýž elektron se může například na velkou vzdálenost propojit s jinou částicí díky efektu kvantového zapletení, anebo může být ve stejnou chvíli na různých místech. Posledně popsaný jev je označovaný jako superpozice. Google popsal svůj pokrok na vlastním blogu.

Jak fungují kvantové počítače

Zatímco tradiční výpočetní technika se spoléhá na bity, tedy na jedničky a nuly, kvantová výpočetní technika používá qubity, které mohou být zároveň jednička i nula. Ve výsledku to velmi zjednodušeně znamená, že zatímco klasické počítače řeší jednu úlohu za druhou (byť velice rychle), kvantové počítače mohou pracovat na mnoha úkolech současně.

Tato vlastnost, superpozice, se exponenciálně násobí, pokud se qubity propojí. Čím více se jich prováže, tím výkonnější kvantový počítač vzniká.

Věc má ale háček, upozorňuje Reuters. Qubity jsou totiž nejen jednotkou kvantové informace, ale také součástky, obdoba tranzistorů, které s těmito informacemi pracují. A ty se musí chladit na teplotu blízkou absolutní nule, tedy minus 273,15 stupňů Celsia, aby se tak vyloučily vibrace – šumy, které způsobují chyby ve výpočtech. A právě v této oblasti výzkumný tým Googlu výrazně pokročil.

Spor o kvantovou nadvládu

Mikroprocesor Sycamore firmy Google se skládá z 54 qubitů. Měří napříč zhruba deset milimetrů. Sestává ze součástek z hliníku a india, které jsou umístěny mezi dvě silikonové desky. Během experimentu mezi sebou v kvantovém stavu interagovalo 53 z 54 qubitů.

Podle odborníků z IBM ale Google svůj výsledek přehání. Mají za to, že jejich superpočítač vybavený přídavným úložištěm by stejnou úlohu vyřešil za dva a půl dne a přesněji. Google původně tuto studii zveřejnil již před měsícem, ale velice rychle ji stáhl. IBM své vyjádření zveřejnila v pondělí tento týden, Google pak vydal studii znovu ve středu.

Google podle IBM také uvádí veřejnost v omyl, když se jí snaží vsugerovat, že kvantové počítače jednou nahradí ty stávající. Budou spíše „harmonicky spolupracovat, protože každý z nich má jiné přednosti“, napsal na blogu šéf výzkumu v IBM Dario Gil. Kvantové počítače totiž umí zatím řešit jen velmi omezené druhy úkolů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 16 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 18 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 19 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...