Krvavý gladiátorský zápas starý dva tisíce let. V Pompejích našli zatím neznámou fresku

Výjimečnou fresku zobrazující dva gladiátory v závěru souboje odhalili archeologové při vykopávkách v Pompejích. Nástěnná malba je 1,12 metru široká a 1,5 metru vysoká, informovalo italské ministerstvo kultury. Ministr Dario Franceschini objev fresky označil za bezprecedentní.

„Je to zázrak, který bude obdivovat celý svět,“ řekl ministr. „Objev této fresky ukazuje, že Pompeje jsou pro archeology skutečně nevyčerpatelným zdrojem pro bádání a poznání, dnes i zítra,“ dodal.

Objevená freska znázorňuje dva gladiátory ve zbroji. Jeden z nich třímá v rukou krátký meč (gladius) a štít a zjevně vítězí. Druhý, jemuž z ran stříká krev, je poražen. „Jak tento boj dopadl, nevíme. Mohl zemřít, ale mohl dostat i milost,“ uvedl ředitel pompejského archeologického naleziště Massimo Osanna.

Útočící gladiátor je zřejmě typu murmillus, což byl jeden z nečastějších bojovníků v aréně. Šlo o nejuniverzálnější roli – tento gladiátor vybavený rovným mečem gladius, masivní přilbicí a velkým šítem se mohl objevovat v soubojích proti všem ostatním typům gladiátorů. Jeho nejčastějším protivníkem byl thraex, neboli Thrák; na fresce je to ten prohrávající bojovník. 

Podle italských archeologů malba zdobila stěnu pompejského domu, který stál nedaleko gladiátorských kasáren. Místnost samotnou zřejmě bojovníci často navštěvovali, mohla v ní být hospoda, možná i s nevěstincem.

Antický přístav Pompeje, který leží nedaleko Neapole, zničil v roce 79 našeho letopočtu výbuch sopky Vesuv. Spolu s ním byla zasypána popelem či zavalena sopečnou lávou a bahnem také římská města Herculaneum, Stabie a Oplontis. Pompeje patří mezi jedno z nejnavštěvovanějších míst v Itálii.

V poslední době vydaly řadu nových objevů. Na konci minulého roku archeologové narazili na kostru koně, který podle nich patřil vysoce postavenému římskému vojákovi. Loni našli také kostru muže, kterému kamenný sokl při útěku patrně srazil hlavu. Na stěnách budov se v poslední době našla například freska Lédy s labutí či freska Narcise.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 4 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 6 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 8 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...