Krvavý gladiátorský zápas starý dva tisíce let. V Pompejích našli zatím neznámou fresku

Výjimečnou fresku zobrazující dva gladiátory v závěru souboje odhalili archeologové při vykopávkách v Pompejích. Nástěnná malba je 1,12 metru široká a 1,5 metru vysoká, informovalo italské ministerstvo kultury. Ministr Dario Franceschini objev fresky označil za bezprecedentní.

„Je to zázrak, který bude obdivovat celý svět,“ řekl ministr. „Objev této fresky ukazuje, že Pompeje jsou pro archeology skutečně nevyčerpatelným zdrojem pro bádání a poznání, dnes i zítra,“ dodal.

Objevená freska znázorňuje dva gladiátory ve zbroji. Jeden z nich třímá v rukou krátký meč (gladius) a štít a zjevně vítězí. Druhý, jemuž z ran stříká krev, je poražen. „Jak tento boj dopadl, nevíme. Mohl zemřít, ale mohl dostat i milost,“ uvedl ředitel pompejského archeologického naleziště Massimo Osanna.

Útočící gladiátor je zřejmě typu murmillus, což byl jeden z nečastějších bojovníků v aréně. Šlo o nejuniverzálnější roli – tento gladiátor vybavený rovným mečem gladius, masivní přilbicí a velkým šítem se mohl objevovat v soubojích proti všem ostatním typům gladiátorů. Jeho nejčastějším protivníkem byl thraex, neboli Thrák; na fresce je to ten prohrávající bojovník. 

Podle italských archeologů malba zdobila stěnu pompejského domu, který stál nedaleko gladiátorských kasáren. Místnost samotnou zřejmě bojovníci často navštěvovali, mohla v ní být hospoda, možná i s nevěstincem.

Antický přístav Pompeje, který leží nedaleko Neapole, zničil v roce 79 našeho letopočtu výbuch sopky Vesuv. Spolu s ním byla zasypána popelem či zavalena sopečnou lávou a bahnem také římská města Herculaneum, Stabie a Oplontis. Pompeje patří mezi jedno z nejnavštěvovanějších míst v Itálii.

V poslední době vydaly řadu nových objevů. Na konci minulého roku archeologové narazili na kostru koně, který podle nich patřil vysoce postavenému římskému vojákovi. Loni našli také kostru muže, kterému kamenný sokl při útěku patrně srazil hlavu. Na stěnách budov se v poslední době našla například freska Lédy s labutí či freska Narcise.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 1 hhodinou

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
před 16 hhodinami

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
před 21 hhodinami

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
před 21 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
18. 1. 2026

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
18. 1. 2026

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
18. 1. 2026

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026
Načítání...