České nanodiamanty jsou schopné účinně ničit novičok, sarin a další smrtící jedy

Nahrávám video

Čeští výzkumníci mají novou látku na rozklad chemických jedů jako novičok, sarin nebo soman. V objevu hrají klíčovou úlohu takzvané nanodiamanty. Na vývoji se podíleli vědci z Fyzikálního ústavu a Ústavu anorganické chemie Akademie věd (AV ČR), dalších českých institucí a z univerzity ve švédské Uppsale. V tiskové zprávě o tom informovala akademie.

Nová látka, takzvaný nanokompozit, by mohla ve srovnání s používanými komerčně dostupnými materiály několikanásobně účinněji rozložit bojové chemické látky jako novičok nebo sarin i insekticidy, tedy přípravky určené k hubení hmyzu.

Nanokompozity jsou materiály složené ze dvou nebo více složek, z nich alespoň jedna se v materiálu vyskytuje ve formě částic o velikostech jednotek až desítek nanometrů.

Zbraň proti zbraním hromadného ničení

Pro dekontaminaci zasaženého území, ochranu obyvatelstva i životního prostředí je rychlé a účinné odbourávání nebezpečných látek klíčové. Mezinárodní tým vědců připravil nanokompozit s vyšší účinností rozkladu bojové látky soman než používané komerčně dostupné materiály. Soman, zařazený rezolucí OSN mezi zbraně hromadného ničení, patří spolu se sarinem a tabunem mezi nervově paralytické látky třídy organofosfátů.

„Nanostrukturní oxid titaničitý dokáže rozkládat škodliviny typu bojových látek díky svým unikátním povrchovým vlastnostem a ještě účinněji za přítomnosti světla. Jeho vlastnosti jsme při výzkumu vylepšili kombinací s nanodiamanty. Ty pomohly zhruba třikrát zvýšit rychlost rozkladu somanu. Výhoda použitých nanodiamantů v nanokompozitu spočívá totiž v jejich vhodné povrchové chemii,“ uvedl Štěpán Stehlík z Fyzikálního ústavu AV ČR.

Podle hlavního autora studie Jiřího Henycha z Ústavu anorganické chemie AV ČR jsou nanodiamanty pro tyto účely vhodné. Jsou relativně levné a lze jednoduše upravovat jejich povrchové chemické vlastnosti, a tím i vlastnosti kompozitu.

Dosažené výsledky představují podle vědců slibný základ pro další výzkum nanokompozitů na bázi oxidů kovů a nanodiamantů. Na výzkumu se podílely z českých institucí také České vysoké učení technické v Praze, Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a Vojenský výzkumný ústav. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Experti vyzývají k opatřením kvůli ekonomickým dopadům AI

Více než dvě stě výzkumníků a ekonomů, včetně šestnácti nositelů Nobelovy ceny a odborníků ze společností OpenAI, Anthropic a Google, vyzvalo vlády a představitele technologického sektoru, aby urychleně vytvořili pravidla a instituce, které se budou zabývat ekonomickými dopady umělé inteligence (AI). Ve společném prohlášení varují, že AI může vyvolat větší ekonomickou transformaci než průmyslová revoluce, ale v mnohem kratším časovém období.
před 17 hhodinami

Astronomové začínají chápat, jak vypadá rozmnožování černých děr

Černé díry typicky vznikají tím, že se gravitačně zbortí masivní hvězda. Jenže mohou mít i odlišný původ. Nová černá díra může vzniknout také spojením dvou „rodičovských“ černých děr. Nové studie ukazují, že tímto způsobem vzniká více těchto objektů, než se zdálo.
před 18 hhodinami

Pětice mladých Čechů získala zlato ve světové fyzikální soutěži

Český tým středoškoláků vybojoval zlatou medaili v mezinárodním kole Turnaje mladých fyziků (IYPT), které se od 5. do 12. července konalo ve švýcarském Curychu.
před 23 hhodinami

Aukční síň vydraží kostru Tyrannosaura rexe, vyvolávací cena je 19 milionů dolarů

Aukční síň Sotheby’s bude v úterý dražit vzácnou kostru Tyrannosaura rexe nalezenou před několika lety ve Spojených státech. Vyvolávací cena je 19 milionů dolarů (asi 400 milionů korun), nedá se však vyloučit, že se podaří pokořit aukční rekord pro dinosaury. Prodej pravděpodobně přitáhne pozornost nejen muzeí, ale také soukromých sběratelů, upozornil portál BBC News.
12. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.