České nanodiamanty jsou schopné účinně ničit novičok, sarin a další smrtící jedy

2 minuty
Události: Nanodiamanty proti jedům
Zdroj: ČT24

Čeští výzkumníci mají novou látku na rozklad chemických jedů jako novičok, sarin nebo soman. V objevu hrají klíčovou úlohu takzvané nanodiamanty. Na vývoji se podíleli vědci z Fyzikálního ústavu a Ústavu anorganické chemie Akademie věd (AV ČR), dalších českých institucí a z univerzity ve švédské Uppsale. V tiskové zprávě o tom informovala akademie.

Nová látka, takzvaný nanokompozit, by mohla ve srovnání s používanými komerčně dostupnými materiály několikanásobně účinněji rozložit bojové chemické látky jako novičok nebo sarin i insekticidy, tedy přípravky určené k hubení hmyzu.

Nanokompozity jsou materiály složené ze dvou nebo více složek, z nich alespoň jedna se v materiálu vyskytuje ve formě částic o velikostech jednotek až desítek nanometrů.

Zbraň proti zbraním hromadného ničení

Pro dekontaminaci zasaženého území, ochranu obyvatelstva i životního prostředí je rychlé a účinné odbourávání nebezpečných látek klíčové. Mezinárodní tým vědců připravil nanokompozit s vyšší účinností rozkladu bojové látky soman než používané komerčně dostupné materiály. Soman, zařazený rezolucí OSN mezi zbraně hromadného ničení, patří spolu se sarinem a tabunem mezi nervově paralytické látky třídy organofosfátů.

„Nanostrukturní oxid titaničitý dokáže rozkládat škodliviny typu bojových látek díky svým unikátním povrchovým vlastnostem a ještě účinněji za přítomnosti světla. Jeho vlastnosti jsme při výzkumu vylepšili kombinací s nanodiamanty. Ty pomohly zhruba třikrát zvýšit rychlost rozkladu somanu. Výhoda použitých nanodiamantů v nanokompozitu spočívá totiž v jejich vhodné povrchové chemii,“ uvedl Štěpán Stehlík z Fyzikálního ústavu AV ČR.

Podle hlavního autora studie Jiřího Henycha z Ústavu anorganické chemie AV ČR jsou nanodiamanty pro tyto účely vhodné. Jsou relativně levné a lze jednoduše upravovat jejich povrchové chemické vlastnosti, a tím i vlastnosti kompozitu.

Dosažené výsledky představují podle vědců slibný základ pro další výzkum nanokompozitů na bázi oxidů kovů a nanodiamantů. Na výzkumu se podílely z českých institucí také České vysoké učení technické v Praze, Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a Vojenský výzkumný ústav. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 17 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 18 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...