Výzkum eroze, chemoterapie nebo politiky na Facebooku. Grantová agentura ocenila špičkovou vědu

Lékař a biolog Marek Mráz, sociolog Václav Štětka, zoolog Robert Černý, chemik Zdeněk Sofer a geolog Jiří Bruthans obdrželi v Praze cenu předsedkyně Grantové agentury ČR (GA ČR) za špičkový výzkum. Cena se uděluje od roku 2003 za mimořádné výsledky při řešení grantových projektů v základním výzkumu, které podporuje GA ČR. Dosud ji získalo 69 výzkumníků. Pět oceněných projektů bylo vybráno ze 448 projektů ukončených v minulém roce.

Jedním z výsledků projektu týmu vedeného Markem Mrázem, který působí ve Fakultní nemocnici Brno a ve výzkumném centru CEITEC Masarykovy univerzity, je patent s potenciálem využití v klinické diagnostice. Umožní například odhadnout, jak budou pacienti reagovat na chemoterapii. Výzkum se týkal zejména chronické lymfatické leukemie, jež je nejčastějším leukemickým onemocněním dospělých lidí.

Využití sociálních sítí pro komunikaci politických stran a politiků zmapoval sociolog Václav Štětka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Jeho tým podrobil obsahové analýze 20 tisíc komentářů a realizoval dvě dotazníková šetření, obě se zhruba tisícovkou respondentů. Dělal také rozhovory s politickými aktéry. 

Z výsledků například vyplývá, že sociální sítě nejlépe a nejintenzivněji využívají takzvané alternativní či populistické strany. Do politických debat na internetu se podle výzkumu více zapojují muži. Zkoumány byly volební kampaně v letech 2013 a 2014 a komunikace s voliči v povolebním období.

Výzkum ryb, materiálů i eroze

Předústní střevo, které dosud nebylo nalezeno u žádného obratlovce, objevil u některých paprskoploutvých ryb tým vědců v čele s Robertem Černým z Přírodovědecké fakulty UK. „Bichiři, jeseteři a kostlíni si tento archaický znak uchovali v raném vývoji svých unikátních larev, které ostatní linie obratlovců ztratily v dávné evoluci v souvislosti se zvětšováním množství zásobního žloutku ve svých vajíčkách,“ uvedl Černý.

Střevo se ale nenachází jen u těchto třech druhů ryb, mají je v redukované formě všichni ostatní obratlovci. „Objevuje se tam ale pouze v krátkém čase ve velice raném embryonálním vývoji a bylo dosud zaměňováno za něco jiného,“ doplnil zoolog.

Zdeněk Sofer z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze se zabýval dvojrozměrnými materiály a možnostmi jejich strukturních a chemických úprav pomocí iontových svazků. Jeho týmu se podařilo také syntetizovat absolutně čistý grafen bez jakýchkoli kovových nečistot.

Jiří Bruthans z Přírodovědecké fakulty UK zkoumal vliv tlaku či napětí v hornině na zvětrání a erozi pískovce. Jeho týmu se poprvé podařilo nasimulovat vznik dokonale vyvinutých skalních bran a modelovat vznik skalních útvarů v počítači. Fyzikální modelování s pískovcem i s dalšími materiály ukázalo, že tlakové pole silně ovlivňuje intenzitu eroze, solného a mrazového zvětrání, a je příčinou vzniku skalních útvarů. Výzkum se uskutečnil v ČR, ale i v Jižní Africe, Jordánsku a USA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
před 1 hhodinou

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
před 21 hhodinami

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizovánopřed 23 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánovčera v 08:38

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
1. 4. 2026
Načítání...