Českým mužům ubývají spermie, potvrzují vědci z Brna

Množství spermií u mužů ve vyspělých zemích klesá. A snižuje se nejen jejich kvantita, ale také jejich kvalita, říká vedle zahraničních studií i výzkum z Brna. Odborníci hledají příčiny této změny jak v chemii, tak i v dalších oblastech. 

Úbytek množství spermií v ejakulátu je popisován v řadě studií. V roce 2017 vyšla v renomovaném časopise Human Reproduction Update rozsáhlá studie, která shrnula výsledky spermiogramů ze 185 prací z celého světa za období 1973–2011. Jednalo se o analýzy, které se týkaly více než 42 tisíc mužů; dodnes je to nejrozsáhlejší soubor prezentovaný v jediné souhrnné práci. Ve studii vědci popsali celkový dlouhodobý pokles koncentrace spermií ve sledovaném období z 99 milionů na mililitr na 47,1 milionu na mililitr v populaci mužů západního světa (zahrnující Evropu, Severní Ameriku, Austrálii a Nový Zéland).

Obdobný, i když ne tak razantní pokles zaznamenávají také lékaři Centra asistované reprodukce Gynekologicko-porodnické kliniky FN Brno a LF MU. Ročně zde vyšetří zhruba 900 spermiogramů. „V roce 1997 byla v naší laboratoři zjištěna průměrná koncentrace spermií ze všech analyzovaných spermiogramů 37,1 milionu na mililitr ejakulátu, v roce 2008 to bylo 35,7 milionu a v roce 2018 už jen 34,9 milionu,“ popisuje vedoucí Centra asistované reprodukce Igor Crha.

Plodnost zatím není ohrožena

I tak jsou ale výsledky spermiogramů podle docenta Crhy stále v normě: „V základních parametrech musí být koncentrace vyšší než 15 milionů na mililitr, pohyb více než 40 procent, přičemž nejméně 32 procent musí být progresivně pohyblivých a správný tvar musí mít více než čtyři procenta spermií.“

Že se problém s úbytkem spermií týká i Čechů, potvrzují také experti z osvětového programu Muži činu, který nabízí preventivní vyšetření spermatu. Ti uvádí, že v České republice je až 20 procent párů neplodných s tím, že příčiny jsou zhruba ve stejném poměru rozděleny mezi muže a ženy. Program na svém webu rovněž tvrdí, že za posledních 25 let klesl počet spermií až o 60 procent.

Na vývoj už reagovala také Světová zdravotnická organizace (WHO), která snižuje standardní hodnoty spermatu ve svém referenčním vzorku. Aktuální spodní hranice normy, která je z roku 2010, udává koncentraci 15 milionů spermií na mililitr spermatu. Standard WHO z roku 1999 přitom jako limit určoval 20 milionů.

Hledání příčiny

Jednou z hlavních příčin situace může být podle mnoha studií poškození varlete již v době jeho vzniku v embryonálním období.

Letos v březnu oznámili vědci z univerzity v Nottinghamu, že negativní dopad na kvalitu spermií u lidí a psů mají dvě rozšířené chemikálie. Jedná se změkčovadlo DEHP, které se využívá k výrobě měkčeného PVC, ale také v tapetách, obalech a podobně.

Druhou látkou je polychlorovaný bifenyl PCB 153, který se nepoužívá od sedmdesátých let dvacátého století, ale v životním prostředí se dá stále ještě nalézt. Tento výzkum byl ale na příliš malém vzorku na to, aby se z něj dalo na něco usuzovat, vědci však pokračují dál ve výzkumu.

Obecně se nižší množství a kvalita spermií dávají do souvislosti s nezdravým způsobem života – nesvědčí jim obezita, sedavý způsob života, stres, kouření, pití alkoholu ani požívání dalších rekreačních drog.

U různých vlivů se jejich dopad liší, největší riziko podle vědců spočívá zřejmě v kombinaci. Například u mužů kouřících tabákové výrobky se množství spermií pohybuje asi o 13 až 17 procent níže než u nekuřáků.