Má tři pohlaví a koupe se v arzenu. Biologové objevili v kalifornském jezeře pozoruhodný organismus

Biologové z Kalifornského technologického institutu objevili nový druh „červa“, který žije v extrémním prostředí jezera Mono. Tvor, který dostal prozatímní jméno Auanema sp., je podle objevitelů velmi bizarní: má tři pohlaví a užívá si jedovatého arzenu.

Jezero Mono, které leží v Kalifornii, je třikrát slanější než oceán a extrémně zásadité, podobně jako třeba mýdlo. Vědci doposud znali jen dva druhy organismů (kromě bakterií a řas), které jsou schopné v takovém prostředí přežívat. Jedním jsou drobní korýši, jimž se říká žábronožky, druhým pak dvoukřídlý hmyz jménem břežnice. Nyní ale vědecká expedice objevila dalších osm druhů zvířat, která v jezeře Mono žijí.

/*json*/{"map":{"lat":38.006798155026,"lng":-119.03133745000002,"zoom":11,"mapTypeId":"hybrid"},"markers":[],"polylines":[],"circles":[],"polygons":[],"rectangles":[]}/*json*/

Všech osm jsou drobní, mikroskopičtí červíci, kteří patří mezi hlístice. Vědci o tomto objevu informovali na konci září v odborném časopise Current Biology.

Hlístice jsou jedním z nejrozšířenějších a nejrůznorodějších živočichů na naší planetě. Osm druhů nalezených v jezeře Mono tomu velmi dobře odpovídá: najdou se mezi nimi droboučcí býložravci, ale také paraziti a agresivní predátoři. Všechny spojuje schopnost odolávat všudypřítomnému arzenu, patří tedy mezi takzvané extrémofily, tvory schopné přežívat v podmínkách nesnesitelných pro většinu života.

Když biologové nově objevené hlístice detailně prozkoumali, ukázalo se, že jsou schopné přežívat nejen v extrémních podmínkách jezera, ale také v těch běžných, jaké byly v laboratořích. A to je výjimečné i užitečné. Něco podobného dokáže jen minimum extrémofilních organismů – většinou v běžných podmínkách umírají, a nedají se tedy dobře studovat.

„Extrémofilové nás mohou hodně naučit o inovativních strategiích, jak se organismy vypořádávají se stresem v prostředí,“ uvádí vědci. „Náš výzkum nám ukazuje, že se máme stále ještě co učit o tom, jak se tito tvorové s pouhými tisíci buňkami naučili přežívat v extrémních podmínkách,“ dodávají.

Výzkum má smysl pro lepší poznání zajímavých tvorů i v praktické rovině. Voda znečištěná arzenem je totiž globálním zdravotním problémem: najít geny, které by pomohly k vyšší odolnosti proti této látce, může být klíčové, stejně jako lepší pochopení mechanismů otravy arzenem.

Netradiční sexuální život hlístic

Rod Auanema, mezi který nově objevené hlístice patří, vědci zkoumali už dříve. Nyní porovnali nově objevené červíky s dříve známými druhy a našli řadu shod. Také „starší“ druhy velmi dobře snášejí extrémní prostředí plné arzenu, a to přesto, že v něm nežijí.

Všechny zástupce spojuje i to, že mají tři pohlaví. Objevují se u nich samci, samice a hermafroditi. U zvířat i u lidí se normálně pohlaví rozlišují podle chromozomů: samice mají chromozomy XX a samci XY. U rodu Aunanema je ale situace jiná: samice a hermafroditi mají chromozomy XX, samci jen jeden chromozom X a žádný Y.

Ve výsledku to znamená, že samice produkují jen vajíčka a mohou se pářit jen se samci. Hermafroditní jedinci produkují vajíčka i spermie a jsou schopní oplodnit sami sebe, anebo se páří se samci, nikoliv ale se samicemi. Samci produkují pouze spermie a jsou schopní pářit se s oběma dalšími pohlavími.

Z dalšího výzkumu těchto výjimečných organismů vyplývá, že se výsledky jejich páření nedají dost dobře popsat jinak univerzálními Mendelovými zákony dědičnosti.