ČEZ bude s Američany společně rozvíjet malé jaderné reaktory

Česká energetická skupina ČEZ a americká firma NuScale budou společně rozvíjet malé modulární jaderné reaktory. Ve čtvrtek podepsaly dohodu o porozumění, uvedl mluvčí ČEZu Ladislav Kříž. Obě společnosti podle něj budou sdílet technické poznatky z vývoje těchto zdrojů a posoudí také možnosti jejich uplatnění v podmínkách Česka i celé Evropy. Právě jaderné zdroje menšího výkonu označil premiér Andrej Babiš (ANO) letos na jaře za optimální řešení pro stavbu nových jaderných bloků v Česku.

NuScale patří ve vývoji malých modulárních reaktorů mezi světové lídry. Její projekt aktuálně prochází v USA licencováním, první komerční reaktor chce firma spustit v roce 2027 v Idahu na severozápadu Spojených států. 

Konkrétně firma ověřuje vlastnosti malého bloku – modulu založeného na lehkovodním tlakovodním reaktoru s elektrickým výkonem 60 MW. Projekt předpokládá soustředění až dvanácti takových modulů do jedné elektrárny s instalovaným výkonem 720 MW.

Zatímco například instalovaný výkon největší české jaderné elektrárny v Temelíně je asi 2000 megawattů (MW), vyvíjené malé reaktory jsou řádově menší – o výkonu jednotek, desítek, maximálně nižších stovek MW. Výhodou může být jejich předpokládaná sériová výroba a montáž přímo ve výrobních závodech. Zároveň je ale možné soustředit také větší počet modulů v jedné lokalitě.

Alternativa, nebo budoucnost?

„Malé modulární reaktory mohou být budoucností jaderné energetiky. Jsem velice rád, že se ČEZ do jejich vývoje intenzivně zapojuje. Česká jaderná energetika byla vždy na špici a rozvoj malých modulárních reaktorů ve spolupráci s NuScale tuto pozici potvrzuje,“ uvedl vicepremiér a ministr průmyslu ČR Karel Havlíček (za ANO). ČEZ se otázce těchto zařízení dlouhodobě věnuje prostřednictvím své dceřiné firmy ÚJV Řež.

Princip jaderného reaktoru NuScale:

Podle generálního ředitele ČEZu Daniela Beneše mohou malé modulární zdroje být do budoucna významnou alternativou, kterou nelze opomíjet. „Partnerství s NuScale je pro nás proto logickým krokem,“ podotkl. Otázky na možné parametry potenciálního malého reaktoru NuScale v ČR jsou podle ČEZu zatím předčasné, budou se řešit právě v rámci uzavřené spolupráce s americkou firmou.

„Osobně bych se za tuto cestu velice přimlouval,“ uvedl v dubnu na Evropském jaderném fóru v Praze k budoucímu využití malých jaderných reaktorů v ČR premiér Babiš. Odborníci však upozorňují na to, že ve světě se tato zařízení teprve vyvíjejí a praktická zkušenost s jejich provozem téměř chybí. 

Jediné zařízení zatím existuje v Indii

Podle loňských informací odborného serveru oEnergetice.cz jsou ve vývoji malých modulárních reaktorů aktivní USA, Kanada a Británie.

Podle databáze Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) je však v provozu pouze jeden typ SMR. „Jedná se o indický těžkovodní reaktor s výkonem 220 MW s označením IPHWR-220. Jedná se o původně kanadský reaktor, který Indové v průběhu let vylepšili a úspěšně provozují 16 reaktorů této nebo odvozené konstrukce,“ dodal server.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 13 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 16 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 17 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 18 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 20 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 21 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
12. 10. 2026Aktualizováno12. 10. 2026‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
12. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.