Stephen Hawking vymyslel, jak se dostat k Proximě Centauri. Miliardový projekt teď hledá rady v Praze

Spolupracovníci zesnulého fyzika Stephena Hawkinga z programu Breakthrough Initiative, jehož byl duchovním otcem, diskutují tento týden v Praze o výzkumu a vývoji supersilného laseru pro mezihvězdné cestování. Projekt Starshot má pomocí laseru umožnit vyslání nanosond k hvězdě Proxima Centauri, což je nejbližší hvězda sluneční soustavě, uvedl výkonný ředitel BI Pete Worden.

Breakthrough Starshot – satelity poháněné laserem
Zdroj: Breakthrough Initiative

Vědce, inženýry a politology, kteří na projektu Starshot pracují, zajímá mimo jiné schopnost českých výzkumných center na vývoji laseru spolupracovat. Tématem diskusí je také to, za jakých politických podmínek je realistické takto silný laser postavit a nenarušit stabilitu mezinárodní bezpečnosti. Další otázkou, se kterou se do Prahy přijeli poradit, je, zda mají být sondy poháněné kontinuálním paprskem, nebo pulzy energie.

O tématu se bude diskutovat na několika setkáních včetně Mezinárodního symposia české zahraniční politiky pořádaného Ústavem mezinárodních vztahů a na Prague SpaceApps Laser Workshop pořádaném Fakultou sociálních věd Univezity Karlovy, laserovým centrem HiLASE a Ústavem mezinárodních vztahů.

Cesta lidstva ke hvězdám

Proxima Centauri je nejbližším hvězdným sousedem Slunce, nachází se ve vzdálenosti něco málo přes čtyři světelné roky. V převodu na kilometry činí vzdálenost 40 bilionů kilometrů. Jde o takzvaného červeného trpaslíka. Tyto hvězdy jsou chladnější než Slunce, zato ale mohou vyzařovat intenzivní rentgenové a ultrafialové záření, což představuje jeden z problémů pro případnou přítomnost života na planetách, které je obíhají.

Cesta na takovou vzdálenost překonává vše, co lidstvo doposud podniklo. S projektem, jak toho dosáhnout, přišel slavný britský fyzik Stephen Hawking v dubnu roku 2016. Spojil v něm svůj intelekt se schopnostmi a kapitálem podnikatele Yuriho Milnera. Jejich záměrem je vyslat k Proximě Centauri roj maličkých satelitů, které by byly poháněné pomocí laserových paprsků ze Země.

Osobnosti, které se pod tímto nápadem spojily, by se daly označit za opravdový vědecký supertým. Výše zmíněnou dvojici doplňuje Mark Zuckerberg z Facebooku, který by se měl starat částečně o financování a částečně o marketing projektu. Za vědeckou stránku je zodpovědný Pete Worden – astronom, který měl pod sebou americký vojenský program vesmírného zbrojení. Tým doplňují Saul Perlmutter, nositel Nobelovy ceny za objev zrychlujícího se rozpínání vesmíru pozorováním vzdálených supernov, a Brit Martin Reese, který byl prezidentem Královské společnosti.

Na první fázi výzkumu mají 100 milionů dolarů. Během ní (má trvat deset let) se budou hledat hvězdy blízko Země, které mají největší potenciál pro existenci života. Díky přístupu ke dvěma špičkovým teleskopům hodlají vědci propátrat nejméně milion hvězd, které jsou nejblíže Zemi. Teprve v dalších fázích se má řešit přenos informací, zpráv a nakonec i sond k těmto planetám.

Mise do všech stran

Definitivním cílem celé této iniciativy je vyslání družic k potenciálně obydleným světům. Protože taková cesta bude pro družice maximálně riziková, vsadili autoři Starshotu na kvantitu. Klasické rakety s chemickým pohonem vynesou na oběžnou dráhu Země kontejnery plné maličkých nanosond. Ty budou mít solární plachty tvořené zrcadlovou fólií – jinak budou bez pohonu. Na rychlost až dvaceti procent rychlosti světla je pak „popoženou“ mohutné laserové paprsky ze Země.

Ztráty družic budou sice obrovské, pozorovací instrumenty na nich nepříliš citlivé, ale díky velkému množství by měly poslat na Zemi dostatečné množství údajů o planetě mimo sluneční soustavu.

Sonda o ceně iPhonu 

V tiskové zprávě lidé ze Starshotu uvádějí, že náklady na jednu nanosondu by měly odpovídat ceně jednoho iPhonu. Nejdražší by tedy mělo být vybudovat ony obří zářiče laserových paprsků. Aby urychlily sondy na dostatečnou rychlost, musí mít podle propočtů výkon kolem 100 gigawattů. O to, aby tento výkon byl udržován po dobu několika minut až desítek minut, by se mělo postarat to, že laserů bude několik stovek. Důležité bude také jejich umístění, musí být co nejvýše.

Sami autoři přiznávají, že celou řadu problémů ještě vyřešenou nemají, a proto hledají rady od těch nejzkušenějších. To, že se nyní obrátili i na pražské experty na lasery, je pro českou vědu poctou.