Stephen Hawking vymyslel, jak se dostat k Proximě Centauri. Miliardový projekt teď hledá rady v Praze

Spolupracovníci zesnulého fyzika Stephena Hawkinga z programu Breakthrough Initiative, jehož byl duchovním otcem, diskutují tento týden v Praze o výzkumu a vývoji supersilného laseru pro mezihvězdné cestování. Projekt Starshot má pomocí laseru umožnit vyslání nanosond k hvězdě Proxima Centauri, což je nejbližší hvězda sluneční soustavě, uvedl výkonný ředitel BI Pete Worden.

Vědce, inženýry a politology, kteří na projektu Starshot pracují, zajímá mimo jiné schopnost českých výzkumných center na vývoji laseru spolupracovat. Tématem diskusí je také to, za jakých politických podmínek je realistické takto silný laser postavit a nenarušit stabilitu mezinárodní bezpečnosti. Další otázkou, se kterou se do Prahy přijeli poradit, je, zda mají být sondy poháněné kontinuálním paprskem, nebo pulzy energie.

O tématu se bude diskutovat na několika setkáních včetně Mezinárodního symposia české zahraniční politiky pořádaného Ústavem mezinárodních vztahů a na Prague SpaceApps Laser Workshop pořádaném Fakultou sociálních věd Univezity Karlovy, laserovým centrem HiLASE a Ústavem mezinárodních vztahů.

Cesta lidstva ke hvězdám

Proxima Centauri je nejbližším hvězdným sousedem Slunce, nachází se ve vzdálenosti něco málo přes čtyři světelné roky. V převodu na kilometry činí vzdálenost 40 bilionů kilometrů. Jde o takzvaného červeného trpaslíka. Tyto hvězdy jsou chladnější než Slunce, zato ale mohou vyzařovat intenzivní rentgenové a ultrafialové záření, což představuje jeden z problémů pro případnou přítomnost života na planetách, které je obíhají.

Cesta na takovou vzdálenost překonává vše, co lidstvo doposud podniklo. S projektem, jak toho dosáhnout, přišel slavný britský fyzik Stephen Hawking v dubnu roku 2016. Spojil v něm svůj intelekt se schopnostmi a kapitálem podnikatele Yuriho Milnera. Jejich záměrem je vyslat k Proximě Centauri roj maličkých satelitů, které by byly poháněné pomocí laserových paprsků ze Země.

Osobnosti, které se pod tímto nápadem spojily, by se daly označit za opravdový vědecký supertým. Výše zmíněnou dvojici doplňuje Mark Zuckerberg z Facebooku, který by se měl starat částečně o financování a částečně o marketing projektu. Za vědeckou stránku je zodpovědný Pete Worden – astronom, který měl pod sebou americký vojenský program vesmírného zbrojení. Tým doplňují Saul Perlmutter, nositel Nobelovy ceny za objev zrychlujícího se rozpínání vesmíru pozorováním vzdálených supernov, a Brit Martin Reese, který byl prezidentem Královské společnosti.

Na první fázi výzkumu mají 100 milionů dolarů. Během ní (má trvat deset let) se budou hledat hvězdy blízko Země, které mají největší potenciál pro existenci života. Díky přístupu ke dvěma špičkovým teleskopům hodlají vědci propátrat nejméně milion hvězd, které jsou nejblíže Zemi. Teprve v dalších fázích se má řešit přenos informací, zpráv a nakonec i sond k těmto planetám.

Mise do všech stran

Definitivním cílem celé této iniciativy je vyslání družic k potenciálně obydleným světům. Protože taková cesta bude pro družice maximálně riziková, vsadili autoři Starshotu na kvantitu. Klasické rakety s chemickým pohonem vynesou na oběžnou dráhu Země kontejnery plné maličkých nanosond. Ty budou mít solární plachty tvořené zrcadlovou fólií – jinak budou bez pohonu. Na rychlost až dvaceti procent rychlosti světla je pak „popoženou“ mohutné laserové paprsky ze Země.

Ztráty družic budou sice obrovské, pozorovací instrumenty na nich nepříliš citlivé, ale díky velkému množství by měly poslat na Zemi dostatečné množství údajů o planetě mimo sluneční soustavu.

Sonda o ceně iPhonu

V tiskové zprávě lidé ze Starshotu uvádějí, že náklady na jednu nanosondu by měly odpovídat ceně jednoho iPhonu. Nejdražší by tedy mělo být vybudovat ony obří zářiče laserových paprsků. Aby urychlily sondy na dostatečnou rychlost, musí mít podle propočtů výkon kolem 100 gigawattů. O to, aby tento výkon byl udržován po dobu několika minut až desítek minut, by se mělo postarat to, že laserů bude několik stovek. Důležité bude také jejich umístění, musí být co nejvýše.

Sami autoři přiznávají, že celou řadu problémů ještě vyřešenou nemají, a proto hledají rady od těch nejzkušenějších. To, že se nyní obrátili i na pražské experty na lasery, je pro českou vědu poctou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
před 12 hhodinami

Je tu GTA VI. Očekávají se stamiliardové tržby, unavené palce i kritika

Po třinácti letech vychází další díl videoherní série Grand Theft Auto (GTA). Těší se na něj desítky milionů hráčů po celém světě, ale na výsledky už čekají i ekonomové. Zisk hry by totiž měl překonat všechny filmy v dějinách. Ostatně globálním fenoménem se GTA VI stalo ještě před vydáním.
před 13 hhodinami

Jediná jaderná exploze na orbitě může zničit skoro všechny družice

Moderní civilizace se opírá o satelity. Předpovídají počasí, pomáhají bezpečnosti, přenášejí klíčová data, sledují každý metr zemského povrchu. V současné době je na nízké oběžné dráze asi třináct tisíc družic a každá z nich usnadňuje lidem život. Ale podle nové studie jsou nečekaně zranitelné. Pokud by někdo na nízké oběžné dráze odpálil jadernou zbraň, vyřadilo by to z provozu většinu satelitů, popsali vědci v nové, zatím nerecenzované studii.
před 16 hhodinami

Voyager 1 je nyní světelný den od Země

Americká sonda Voyager 1 dosáhla ve středu v 11:16 jako první lidský výtvor vzdálenosti 25,9 miliardy kilometrů od Země. Dokázala tím překročit hranici jednoho světelného dne od naší planety.
před 18 hhodinami

Spojené státy přišly o status země bez spalniček

Spojené státy po více než čtvrtstoletí ztratily status země bez výskytu spalniček. Rozhodla o tom Panamerická zdravotnická organizace (PAHO) kvůli tomu, že tato vysoce nakažlivá nemoc se po USA nepřerušeně šíří déle než rok.
před 20 hhodinami

Archeologové našli ostatky jednooké holčičky z doby před 1300 lety

Archeologové odhalili první důkaz o historické existenci člověka se vzácnou genetickou poruchou, která způsobuje jednookost.
17. 11. 2026‌‌

Hlubokomořská těžba může vymazat ekosystémy staré miliony let

Pokud by se začalo těžit v hloubkách kolem čtyř až šesti tisíc metrů pod hladinou, zcela by to zničilo křehké ekosystémy, které tam existují ukryté přímo v materiálech, po nichž průmysl touží. Varuje před tím nová studie.
16. 11. 2026‌‌

Datová centra ve vesmíru by mohla znemožnit pozorování hvězd, varují vědci

Rozmístění rozsáhlých sítí datových center do vesmíru by mohlo lidem téměř znemožnit pozorování hvězd. S odkazem na novou studii o tom napsal zpravodajský server Axios. Většina obyvatel Spojených států datová centra v blízkosti svých domovů odmítá a vynesení této technologie do vesmíru vyvolává zase obavy vědců, včetně astronomů. Přesun desetitisíců počítačů pro umělou inteligenci (AI) na oběžnou dráhu totiž s sebou nese řadu nových a neprobádaných rizik.
16. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.