Děti narozené císařským řezem mají podle studie ve střevech odlišné bakterie

Děti, které se narodily císařským řezem, mají ve střevech jiné bakterie než miminka, která přišla na svět přirozenou cestou. Vyplývá to z rozsáhlé studie, během níž vědci zkoumali stolici malých dětí. Závěry této studie přinášejí nové poznatky o vývoji lidského imunitního systému, napsala agentura Reuters.

Děti po klasickém vaginálním porodu mají většinu střevních bakterií od svých matek, zatímco děti po císařském řezu mají ve střevech bakterie spojované spíše s nemocničním prostředím. Zatím není jasné, jaké dopady na budoucí zdraví dětí tyto poznatky mají, uvádějí autoři studie.

Není ale vyloučené, že v budoucnu by mohl pro miminka po císařském řezu vzniknout správný bakteriální „koktejl“, který by pro ně znamenal dobrý start ve vztahu se světem mikrobů.

„První týdny života jsou kritickým obdobím vývoje imunitního systému dítěte, ale stále o tom víme jen málo,“ řekl profesor Peter Brocklehurst z univerzity v Birminghamu, který je jedním z vedoucích zatím nejrozsáhlejší studie zaměřené na střevní mikroflóru miminek. Vědecký tým o výsledcích své studie informoval v časopise Nature. „Musíme tyto děti sledovat, až budou vyrůstat, abychom viděli, zda rozdíly ve střevní mikroflóře vedly k nějakým zdravotním problémům,“ dodal.

Svět v našem těle

Střevní mikroflóra je komplexní ekosystém milionů mikroorganismů žijících v trávicí soustavě člověka.  Podle vědců hraje důležitou roli při vývoji imunitního systému.

Výsledky dřívějších výzkumů naznačily, že když nejsou lidé v rané fázi života vystaveni určitým mikrobům, jsou náchylnější k autoimunním onemocněním, jako je astma, alergie a cukrovka.

V nynějším výzkumu vědci z londýnské univerzity UCL, Wellcome Sanger Institute a Birminghamské univerzity „četli“ DNA obsaženou ve více než 1600 vzorcích střevních bakterií, které pocházely od 175 matek a téměř šesti stovek miminek. Vzorky odebírali dětem, když jim bylo čtyři, sedm a 21 dnů.

„Co mě zaskočilo i vystrašilo, bylo množství bakterií spojovaných se zdravotnickými zařízeními,“ řekl britské BBC o střevní mikroflóře dětí narozených císařským řezem Trevor Lawley z Wellcome Sanger Institute. „Může to být celkem 30 procent,“ uvedl.

Místopředsedkyně britského sdružení gynekologů a porodníků Alison Wrightová ovšem říká, že nové poznatky by těhotné neměly odradit od porodu císařským řezem. „V mnoha případech jde o zákrok, který zachraňuje život, a může být správnou volbou,“ připomíná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

SledujteIsland zasáhly stovky zemětřesení, vulkán u Grindavíku opět chrlí lávu

Poblíž islandského města Grindavík se otevřela sopečná trhlina a začala se z ní valit láva. Úřady předtím zaznamenaly na poloostrově Reykjanes, kde Grindavík leží, stovky malých zemětřesení a evakuovaly v předstihu čtyřicet domů v Grindavíku i přilehlé geotermální lázně Modrá laguna, informují agentury.
před 5 hhodinami

Goliášové vymírají. Jejich Davidem jsou káva a pytláci

Jedněm z největších brouků na světě – vrubounům goliášům – hrozí v Pobřeží slonoviny vyhynutí, píše deník Le Monde. Může za to odlesňování tamní krajiny, na níž vznikají plantáže na pěstování kakaa a kávy, a používání pesticidů. Tento hmyz přitom sehrává důležitou úlohu v lesním ekosystému. Nebezpečím jsou i pytláci.
před 5 hhodinami

O víkendu hrozí silné mrazy, meteorologové se bojí o ovoce

Do Česka může o víkendu dorazit velmi studený arktický vzduch, v noci bude mrznout. Letošní úroda meruněk, případně dalších už kvetoucích ovocných stromů je tak s velkou pravděpodobností opět v ohrožení. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) uvedl, že kritické by mělo být hlavně nedělní ráno a následující noci na začátku příštího týdne. Jak moc teploty klesnou pod nulu, budou meteorologové ještě v příštích dnech upřesňovat.
před 5 hhodinami

Český výzkum našel nový způsob, jak buňky řeší stres. Může to pomoci v léčbě

Nově objevený mechanismus reakce buňky na stres může pomoct při léčbě vzácných genetických onemocnění. Příkladem může být takzvaná leukodystrofie, což je skupina onemocnění s poškozením v centrálním nervovém systému. Vyplývá to z nové studie vědců z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR, která vyšla ve vědeckém časopise Nature.
před 8 hhodinami

Raketa SpaceX vynesla na polární oběžnou dráhu čtyři astronauty

Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX vynesla na polární oběžnou dráhu čtyři astronauty v rámci několikadenní soukromé mise Fram2. Velitelem posádky je maltský podnikatel v kryptoměnách Chun Wang, informovaly světové agentury. SpaceX se misí zapsala do historie kosmonautiky, neboť jako první vyslala lidskou posádku na polární orbitu, což doposud nikdo jiný neučinil.
08:56Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Ekologie vzkříšení. Vědci po 7000 letech probudili pravěkou rozsivku

Němečtí ekologové dokázali oživit pravěký organismus, který se před sedmi tisíci lety uložil do stavu, ve kterém přečkal věky. Po probuzení dokázala řasa fungovat jako normální zdravý jedinec.
včera v 17:44

Tetování může být spojené s rakovinou, naznačuje studie na dvojčatech

Dvojčata, která byla tetovaná, měla větší pravděpodobnost vzniku rakoviny než ta, jež se takto nezdobila, ukázala vědecká studie. Podle vědců to platilo zejména u těch, která měla tetování větší než plocha dlaně. Tetovací barva totiž nezůstává jenom na místech, kam ji tatér dá, a její částečky mohou migrovat do lymfatických uzlin, kde se hromadí.
včera v 14:56

Populace vlků v EU za deset let stoupla o 58 procent

Populace vlků v zemích Evropské unie se za deset let zvýšila o 58 procent – z dvanácti tisíc na přibližně devatenáct tisíc jedinců. V zemích jako Itálie, Německo, Bulharsko, Řecko, Polsko, Španělsko a Rumunsko žije nyní přes tisíc vlků, uvádí studie vedená italskou vědkyní Cecilií Di Bernardiovou. Šelmy ale trápí zemědělce. Škody na hospodářských zvířatech dosahují téměř dvou desítek milionů eur, píše agentura APA
včera v 11:55
Načítání...