O víkendu nás čeká mikroúplněk. Menší Měsíc ještě letos nebyl, a už nebude

Sobotní úplněk bude výjimečný. Protože se Měsíc dostane od Země vůbec nejdál, bude se jevit jako výrazně menší, než jsme zvyklí.

Úplněk, který bude možné sledovat 14. září ráno, nastává jen asi 15 hodin po průchodu Měsíce největším odzemím na své dráze, 406 377 kilometrů  daleko od Země. Výrazem odzemí se označuje doba, kdy je Měsíc nejdále od Země.

Díky tomu nastává nejmenší úplněk v roce, respektive „mikroúplněk“. Na snímku od českého fotografa Petra Horálka je vidět srovnání dvou loňských úplňku z přízemí a odzemí:

Srovnání velikosti
Zdroj: Petr Horálek

„I když je na snímku rozdíl úhlových velikostí úplňků dosti patrný, očima nějaký velký rozdíl nepoznáte, pokud to nebudete mít s čím srovnat (fotograficky),“ vysvětluje Horálek. 

„Mikroúplněk“ nastává, když se Měsíc octne na své eliptické dráze nejdál od Země a zároveň prochází fází úplňku v řádu hodin od průchodu odzemí. Opakem je „superúplněk“, kdy se Měsíc v době úplňku nachází v oblasti přízemí. Rozdíl techto vzdáleností je zhruba 50 300 kilometrů, což „superúplněk“ činí o asi 14 procent větší a 30 procent jasnější než „mikroúplněk“.

Platí přitom, že v každém roce nastane aspoň jeden „super“ a jeden „mikro“ úplněk, přičemž je dělí 6–7 takzvaných lunací (tedy zhruba 6–7 měsíců). Letošní „superúplněk“ nastal 19. února 2019, „mikroúplněk“ nastane právě v sobotu časně ráno.

I když je rozdíl na fotografii znatelný, při úhlové velikosti Měsíce na obloze je jen drobný – „asi takový, jako je tloušťka zápalky, na kterou se díváme z natažené paže. Zkrátka pouhým okem si takové události jen stěží všimneme, pokud o tom nejsme dopředu informováni,“ dodává Horálek.