Biologové, kteří se věnují zkoumání veverek, se už delší dobu domnívají, že tito chytří hlodavci dokážou využívat informace od ostatních zvířat ve svém okolí. Nyní to ověřili v rozsáhlém experimentu, když sledovali 54 veverek popelavých.
Veverky odposlouchávají ptačí komunikaci, prokázal výzkum. Řídí podle ní své chování
Vědci sledovali chování veverek jen ve veřejných městských parcích a dalších lidmi obývaných zónách. Hrozbou pro veverky byly nahrávky jejich častého predátora, káněte rudoocasého. Tento dravec kromě veverek napadá také drobné ptactvo.
Vědci vždy po nahrávce křiku káněte pustili nějaké další zvuky: buď cvrlikání různých druhů ptáků, nebo zvuky přírody – ale bez jakéhokoliv ptačího křiku. Pak sledovali, jak se budou veverky po dobu dalších tří minut chovat.
Ukázalo se, že všechny veverky reagují na křik dravce, jsou potom opatrnější, často strnou v pohybu a zastaví se nebo vzhlédnou k obloze, případně rovnou uprchnou do bezpečí.
Ale veverky, které slyší nahrané ptačí hlasy těsně po dravci, se chovají výrazně méně opatrně a vrací se k běžné činnosti velmi rychle. Naopak, když se ozývalo jen šumění trávy a jiné běžné zvuky přírody, ale ptáci mlčeli, tak si to veverky vyhodnocovaly jako větší hrozbu – a ukrývaly se na delší dobu.
Informace, které zachraňují život
Podle autorů studie to naznačuje, že veverky využívají informace z ptačího zpěvu jako signál o bezpečnosti okolí. Ten pro ně funguje jako jakási bezpečnostní pojistka při varování. Pokud veverky znovu slyší ptačí zpěv, mohou dál využívat zdroje svého okolí a nemusí se ukrývat před potenciálním predátorem.
Pokud by totiž měly fungovat delší dobu v režimu ostražitosti, přišly by o spoustu času, který by se dal využít například pro získávání energie a zásob potřebných na přežití zimy.
„Věděli jsme, že veverky naslouchají varovným hlasům některých ptačích druhů, ale příjemně nás překvapilo, že naslouchají i nevarovným ptačím zvukům, které pro ně znamenají signál, že je v okolí bezpečno,“ uvádí autoři. „Je patrné, že za některých okolností mohou být informace o neexistenci hrozby stejně důležité jako informace o existenci hrozby,“ dodávají autoři.
Výsledky práce také naznačují, že veverky jsou schopné rozlišovat mezi různými druhy ptačího křiku – tedy že znají rozdíly mezi křikem varovným a běžným. Vědci to budou chtít studovat v dalších výzkumech.