Solární silnice nikam nevedou. Jsou drahé a nic nevydrží, ukazuje příklad z Francie

Roku 2016 představila Francie ambiciózní plán postavit tisíc kilometrů „solární dálnice“, jejíž povrch měl být tvořený fotovoltaickými panely. Autoři tohoto projektu věřili, že bude schopný zásobovat energií asi pět milionů domů. Aby realizovatelnost vyhodnotili, postavili před třemi roky v Normandii kilometrový koncept. Nyní byla vyhodnocena jeho úspěšnost – byl označený jako selhání.

Projekt solární dálnice Wattway se skládá z 2800 fotovoltaických panelů, které pokrývají silnici na okraji normandského městečka Tourouvre-au-Perche. Vytvořili ho inženýři ze společnosti Colas, kteří panely pokryli speciální pryskyřicí, díky níž měly vydržet jízdu osmnáctikolového nákladního automobilu.

Podle francouzského tisku byl ovšem koncept „prokletý od začátku“. Jeho základním problémem spočívalo v tom, že vznikl na tom nejméně vhodném místě ve Francii. Tato oblast je totiž známá jako ta nejméně slunečná v zemi, slunce zde svítí jen čtyřiačtyřicet dnů v roce.

Dálnice měla vypadat takto:

Od začátku stavby bylo zřejmé, že panely neunesou provoz a řada se jich rozbíjela, jakmile na ně najelo první těžší auto. Už v květnu 2018 bylo zničených devadesát metrů silnice. V odborném žurnálu Global Construction Review pak vyšla zpráva, která neúspěch analyzuje do větší hloubky.

Popisuje, že inženýři nevzali v úvazu téměř žádný z druhů možných hrozeb, které mohly panely poškodit: od bouřek přes plísně až po přejíždění traktorů. Během prvních několika měsíců po instalaci se dostal výkon na 150 tisíc kilowatthodin, což byla asi polovina plánovaného výkonu, poté výroba elektřiny klesla v roce na 78 tisíc kilowatthodin – a na začátku roku 2019 dokonce na pouhých 38 tisíc kilowatthodin.

Projekt odepsal i prezident asociace négaWatt, sdružení specializovaného na síť fotovoltaických elektráren. „Technické i ekonomické prvky nebyly dostatečně pochopené. Bylo by úplně absurdní inovovat tímto způsobem, místo řešení, jež už existují a jsou mnohem výnosnější – jako jsou třeba fotovoltaické panely na střechách,“ sdělil. 

Aktuální detailní výzkum navazuje na dřívější odsouzení projektů, které se pokoušely realizovat solární silnice jinde ve světě. Už před rokem se ukázalo, že podobně neúspěšně dopadly také experimenty v Nizozemí a ve Spojených státech. Oba se ukázaly jako příliš drahé a nedostatečně výkonné.

Typickým příkladem nepovedeného solárního projektu se stala solární cesta v americkém Idahu u města Sandpoint, kterou vybudovala společnost Solar Roadways. Budovala se šest a půl roku, stála kolem čtyř milionů dolarů – a od začátku ji provázely problémy.

Během prvního týdne testovacího provozu se rozbilo pětadvacet ze třiceti solárních panelů, i po opravách se ale ukázalo, že projekt trpí množstvím chyb. Projekt je totiž schopný přes enormní náklady vyrobit jen 0,62 kilowatthodiny elektřiny za den, což stačí tak na provoz jedné mikrovlnné trouby.

Kde solární cesty fungují

Více úspěchů než v USA nebo ve Francii mají se solárními panely na cestách například v Asii, ale tam na nich nenechávají jezdit auta. Experimentální solární cesty fungují například v čínském Ťi-nanu, kde je místo skla použitý průsvitný beton a mohou se po něm pohybovat jen chodci nebo jízdní kola. Jediným větším problémem tohoto projektu byla krádež několika panelů v prvních dnech fungování solárního chodníku.

V Jižní Koreji zase vyzkoušeli solární panely jako zastřešení pro cyklostezku, které vede mezi dvěma pruhy dálnice:

V nizozemském městě Krommenie zase už od roku 2014 funguje solární cyklostezka SolaRoad, která měří 70 metrů. Podle města je projekt úspěšný, za první rok provozu stezka vyrobila dostatek energie pro tři domácnosti. Videa z poslední doby ale ukazují, že i na ní se už začíná projevovat zub času a nadměrné poškození, které brání tomu, aby se dala označit za úspěch:

Také novější experimentální projekty Wattway se zaměřují spíše na cyklostezky a drobnější solární instalace na vhodnějších místech, například v regionu Auvergne nebo v nizozemské vesnici Kockengen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 10 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 12 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 14 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 14 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 15 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 17 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...