Malárii v dohledné době neporazíme, přiznala WHO. Problémem je slabá vakcína i nejasná strategie

Malárii je teoreticky možné vymýtit, ale ne se současnými vakcínami a mechanismy pro kontrolu šíření této nemoci. Uvedl to Pedro Alonso, ředitel programu pro boj s malárií Světové zdravotnické organizace (WHO). Představil také závěry zprávy, jež se se zabývala otázkou, zda by se vůbec mělo o vymýcení nákazy usilovat.

Alonso uvedl, že WHO je jednoznačně pro vymýcení nemoci. „S nástroji, které máme dnes k dispozici, je však vysoce nepravděpodobné, že by se to mohlo podařit,“ poznamenal.

Problémy s očkováním

Ačkoliv proti malárii existuje vakcína, funguje jen asi u třetiny dětí, které ji obdrží. K tomu je potřeba ji aplikovat celkem čtyřikrát a její účinek se časem vytrácí. „Účinnou vakcínu zoufale potřebujeme, pokud kdy chceme dostat malárii pod kontrolu. A my ji prostě nemáme,“ řekl Alister Craig z liverpoolské univerzity zaměřené na tropické nemoci.

Existují také léky proti malárii, ale jejich cena je v oblastech, které jsou touto chorobou nejvíc postižené (tedy v rovníkové Africe) pro místní příliš vysoká. Kvůli špatné infrastruktuře také léky mnohdy dorazí příliš pozdě. Dalším problémem je, že v Africe jsou velmi rozšířené falešné léky proti malárii, které nemoc neléčí – ale jsou levné, a proto do nich místní často investují.

Malárie a falešné léky
Zdroj: mmv.org

 WHO se vymýcením malárie zabývá již dlouho. První kampaň zahájila v roce 1955, skončila ale nezdarem. Vědci se poté několik desetiletí podle agentury AP báli o dalším pokusu byť jen hovořit, dokud se do věci nevložila nadace Billa a Melindy Gatesových, kteří tomuto úsilí věnovali značné prostředky.

Kvůli přetrvávajícím nejistotám se experti nejsou schopni dohodnout na jasné strategii, a tím pádem ani na časovém harmonogramu nebo ceně plánu na poražení nemoci, uvedla AP.

  • Podle posledních údajů WHO byla v roce 2016 malárie endemická v 91 zemích. 
  • V oblastech s rizikem malárie žijí přes 3 miliardy osob, tedy kolem 40 % všech obyvatel. 
  • Podle posledních odhadů WHO v roce 2016 proběhlo 216 milionů nových případů malárie, na něž zemřelo 445 tisíc osob. 
  • Nejvíce je postižena Afrika s 90 % všech případů a 92 % úmrtí na malárii. Následuje jižní a jihovýchodní Asie (7 % případů, 6 % úmrtí), oblast východního Středomoří (2 % případů i úmrtí), k výraznému poklesu případů došlo v Latinské Americe. 
  • Nejvíce jsou postiženy děti do 5 let. Odhaduje se, že jich v roce 2015 na malárii zemřelo 303 tisíc, z toho v subsaharské Africe 292 tisíc.
  • Zdroj: infekce.cz

Příliš drahá nemoc

Neshodují se především v tom, jak rychle by se proti malárii mělo postupovat. Někteří tvrdí, že je to běh na dlouho trať a že by bylo lepší se v krátkodobém horizontu zaměřit na vymýcení jiných nemocí, například dětské obrny či elefantiázy, takzvané sloní nemoci.

Jiní jsou zase toho názoru, že by se mělo postupovat rychle. Parazit způsobující malárii, kterého na člověka přenáší komáři rodu Anopheles, se totiž stále vyvíjí a přizpůsobuje se tak protilátkám. Čím rychlejší snaha o jeho vymýcení, tím větší šance, že se mu nepodaří najít dostatečnou obranu.

Malárie zabije ročně asi 435 tisíc lidí, většina z obětí jsou africké děti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 6 mminutami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
před 15 hhodinami

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
před 19 hhodinami

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
před 20 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
18. 1. 2026

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
18. 1. 2026

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
18. 1. 2026

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026
Načítání...