Klimatické změně se lépe přizpůsobují sušší lesy, ukázala studie

Studie světových tropických pralesů ukázala, jaké množství vody rostliny vrací zpátky do atmosféry s tím, jak se mění množství uhlíku v atmosféře. Ukázalo se, že sušší jehličnaté lesy se dokáží přizpůsobovat mnohem rychleji než vlhké lesy. Výzkum byl zveřejněný v odborném časopise Nature Communications.

Spalování fosilních paliv uvolňuje do ovzduší oxid uhličitý. Ten jednak způsobuje klimatické změny, které ohřívají planetu, ale současně má dopad na to, jak se chovají rostliny, pro něž je CO2 hlavním zdrojem energie. 

Kalifornští vědci studovali, jak efektivně rostliny využívají vodu při zvyšujících se koncentracích oxidu uhličitého v atmosféře – z toho vyplývá, jak dobře se dokáží změnám klimatu přizpůsobovat.

Problémy lesů od Amazonie po Austrálii

Studie vysvětluje, proč jsou dešťové srážky v Amazonii tak nepravidelně rozložené, a současně popisuje, proč některé oblasti vysychají rychleji než jiné – je to dáno tím, že některé typy lesů jinak uvolňují vodu. Ale především výzkum poskytuje vědcům řadu tvrdých dat, jež se dají využívat k přesnějším předpovědím a lepším modelům.

Hlavní autor práce, profesor Mark Adams, tvrdí, že studie je významná především tím, jak využívá data z více míst světa – proto jsou její výsledky použitelné univerzálně.

„Naše výstupy nejsou závislé na jedné studii, nebo na jediném místě zkoumání. Náš vědecký tým pracoval několik let, aby dal dohromady data z celého světa a pak je analyzoval,“ uvedl vědec.

Už řada starších výzkumů pozorovala, že se stoupající úrovní oxidu uhličitého v atmosféře se zvyšuje účinnost rostlin při nakládání s vodou. „Ale zatím nebylo jasné, jak rychlé jsou tyto změny. Jakmile jsme se na to začali zaměřovat, tak se nám začaly objevovat nové vzorce,“ říká Adams.

Výsledek říká, že typ suchých lesů (ty, které dostávají ročně kolem 1000 milimetrů srážek) se umí přizpůsobovat vyšším koncentracím CO2 lépe než ty vlhké (které dostávají kolem 4000 milimetrů srážek). Nedostatku vody se přizpůsobují změnami metabolismu až třikrát rychleji než vlhké deštné pralesy. 

Má to dopady i na uvolňování vlhkosti těmito lesy do okolí, což zase ovlivňuje klimatické podmínky v oblastech, kde rostou. A také to slouží jako varování: tropické lesy v Amazonii budou mít mnohem horší šanci přizpůsobovat se klimatickým změnám – hrozba vysychání této oblasti je tedy v budoucnu značně vysoká. 

Výsledky této práce jsou tak nesmírně důležité pro lepší pochopení toho, jak se budou lesy v měnícím se klimatu chovat a jak se bude měnit jejich podoba. Větší rozloha lesů může sloužit jako jedna z nejúčinnějších zbraní ve zpomalování klimatické změny.

Ve stejné době vyšel méně rozsáhlý výzkum ze Spojených států, který potvrzuje totéž: sušší jehličnaté lesy se zvyšujícím se emisím CO2 přizpůsobují lépe než ty vlhké.

Lesy v problémech

Že se lesy nedokáží změnám klimatu, zejména suchu, dostatečně přizpůsobovat, řeší řada zemí také v Evropě. I ony mohou využívat nově získaná data, aby dokázaly lépe odhadovat, jak se budou lesy vyvíjet.

Smrkové a už i borovicové lesy v České republice čelí výjimečné kůrovcové kalamitě spojené s nedostatkem srážek. V Německu lesníci a vědci zase varují, že země by mohla přijít o velkou část lesů. Od loňska zemřel asi milion stromů, a pokud bude sucho pokračovat, nové porosty se neuchytí. Podobná situace je i ve Francii, kde masivně řádí kůrovec, některé tamní dříví už je kvůli tomu prakticky bezcenné. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
před 4 hhodinami

Je tu GTA VI. Očekávají se stamiliardové tržby, unavené palce i kritika

Po třinácti letech vychází další díl videoherní série Grand Theft Auto (GTA). Těší se na něj desítky milionů hráčů po celém světě, ale na výsledky už čekají i ekonomové. Zisk hry by totiž měl překonat všechny filmy v dějinách. Ostatně globálním fenoménem se GTA VI stalo ještě před vydáním.
před 4 hhodinami

Jediná jaderná exploze na orbitě může zničit skoro všechny družice

Moderní civilizace se opírá o satelity. Předpovídají počasí, pomáhají bezpečnosti, přenášejí klíčová data, sledují každý metr zemského povrchu. V současné době je na nízké oběžné dráze asi třináct tisíc družic a každá z nich usnadňuje lidem život. Ale podle nové studie jsou nečekaně zranitelné. Pokud by někdo na nízké oběžné dráze odpálil jadernou zbraň, vyřadilo by to z provozu většinu satelitů, popsali vědci v nové, zatím nerecenzované studii.
před 7 hhodinami

Voyager 1 je nyní světelný den od Země

Americká sonda Voyager 1 dosáhla ve středu v 11:16 jako první lidský výtvor vzdálenosti 25,9 miliardy kilometrů od Země. Dokázala tím překročit hranici jednoho světelného dne od naší planety.
před 9 hhodinami

Spojené státy přišly o status země bez spalniček

Spojené státy po více než čtvrtstoletí ztratily status země bez výskytu spalniček. Rozhodla o tom Panamerická zdravotnická organizace (PAHO) kvůli tomu, že tato vysoce nakažlivá nemoc se po USA nepřerušeně šíří déle než rok.
před 11 hhodinami

Archeologové našli ostatky jednooké holčičky z doby před 1300 lety

Archeologové odhalili první důkaz o historické existenci člověka se vzácnou genetickou poruchou, která způsobuje jednookost.
včera v 09:00‌‌

Hlubokomořská těžba může vymazat ekosystémy staré miliony let

Pokud by se začalo těžit v hloubkách kolem čtyř až šesti tisíc metrů pod hladinou, zcela by to zničilo křehké ekosystémy, které tam existují ukryté přímo v materiálech, po nichž průmysl touží. Varuje před tím nová studie.
16. 11. 2026‌‌

Datová centra ve vesmíru by mohla znemožnit pozorování hvězd, varují vědci

Rozmístění rozsáhlých sítí datových center do vesmíru by mohlo lidem téměř znemožnit pozorování hvězd. S odkazem na novou studii o tom napsal zpravodajský server Axios. Většina obyvatel Spojených států datová centra v blízkosti svých domovů odmítá a vynesení této technologie do vesmíru vyvolává zase obavy vědců, včetně astronomů. Přesun desetitisíců počítačů pro umělou inteligenci (AI) na oběžnou dráhu totiž s sebou nese řadu nových a neprobádaných rizik.
16. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.