Lesníci v Moravskoslezském a částečně také v Olomouckém kraji svádějí boj s kůrovcovou kalamitou. Nejhorší situace panuje na Vítkovsku, kde již vznikají obří holiny. Lesy podle odborníků chřadnou kvůli klimatickým změnám pětkrát rychleji, než by je lesníci za normálních podmínek stačili obnovovat.
Narušeno je prakticky 90 procent lesů. Hrozí navíc, že se při pokračujícím suchu bude kalamita z Moravskoslezského a části Olomouckého kraje šířit dál na západ, řekli zástupci státních podniků Lesy ČR (LČR) a Vojenské lesy a statky ČR (VLS).
Problémy se suchem mají především smrky, které mají mělký kořenový systém. Oslabené stromy pak napadá brouk kůrovec nebo houba václavka. „Narušené jsou lesy napříč všemi dřevinami právě s ohledem na sucho a chřadnutí. Nicméně tak, jak odchází smrk, ty plochy jsou nejvíce vidět. A to je zhruba polovina všech zalesněných ploch v Moravskoslezském kraji,“ varoval ředitel lesního a vodního hospodářství LČR Tomáš Pospíšil.
„Na mnoha místech na Vítkovsku jsou k vidění jen pařezy, nejčastěji po smrcích. Holin je na 2500 hektarů,“ zjistil redaktor České televize Martin Laštůvka, podle něhož se už v řadě míst vysazují nové stromy.
Druhová skladba lesů se mění
Lesníci se snaží druhou skladbu měnit, namísto smrků vysazují duby, břízy a modříny. Potíže s kůrovcem jsou také na Bruntálsku nebo v okolí Oder. Podle odborníků by případně mohla kalamita způsobena kůrovcem zasáhnout i výše položené oblasti Jeseníků, tedy zdejší chráněnou oblast.
„Kalamita má několik příčin, jednou z nich je změna klimatu a klimatických podmínek, které v tomto regionu a regionu střední Evropy probíhají. Jedná se o nárůst průměrné teploty a úbytek srážek, případně o nerovnoměrné rozvrstvení srážek v průběhu roku,“ sdělil Tomáš Pospíšil, ředitel lesního a vodního hospodářství České republiky.
Napadené porosty se lesníci snaží co nejdříve odstranit z lesa. „Vysazujeme nové dřeviny, vysazujeme dub, buk, bříza, olše, pro technické využití je pro nás důležité zachovat jehličnaté dřeviny – borovice, modřín, smrk,“ dodal Tomáš Pospíšil s tím, že se státní firma snaží rovněž obnovovat vodní nádrže a zadržet díky nim více vody v krajině.
Lesní správce LČR ve Vítkově Jiří Groda řekl, že stoprocentně zdravý smrkový porost už ve své oblasti nemá. „V loňském roce jsme vytěžili 130 000 kubíků dříví, běžný plán je asi 100 000, takže to bylo asi o třetinu více,“ řekl správce. Nejhorší byl podle něj rok následující po velmi suchém létě 2015. „To bylo 250 000 kubíků. Nicméně většina toho dříví, od 90 do 99 procent, je nahodilá těžba, to znamená vývraty, zlomy, kůrovcové stromy, všechno, co se týče ochrany lesa,“ řekl Groda.
- Zásady ochrany lesních porostů proti škodlivému působení kůrovců lze obecně shrnout do tří bodů:
- odstraňování atraktivního materiálu pro vývoj kůrovců z lesních porostů (preventivní opatření);
- soustavné vyhledávání a asanace napadeného dříví před výletem kůrovců;
- dočišťování ohnisek žíru pomocí odchytových zařízení (lapáky, otrávené lapáky, feromonové lapače).
„Ve čtyřech lesních správách jsme dříve ročně těžili kolem 400 – 500 tisíc kubíků dřeva, což byl přirozený přírůstek. Loni to však bylo 1,5 milionu kubíků,“ doplnil Tomáš Pospíšil.
Za současnou proměnou českých lesů může měnící se sezónní dynamika, sdělil ředitel Ústavu výzkumu globální změny, AV ČR Michal V. Marek. Teplo a srážky jsou podle něj v jinou dobu, než to vyžadují rostliny. „A to má pro ně dalekosáhlé důsledky,“ sdělil. „Pokud chceme, aby lesy vypadaly jinak, tak musíme říci, že Lesy ČR nebudou státním podnikem, který nebude do státní pokladny dodávat tolik plánovaných peněz,“ podotkl.
Podle Jiřího Koželouha, programového ředitele Hnutí Duha, však Lesy ČR nedostatečně rychle reagují na současné klimatické problémy. „Pokud se lesy obnovují, už by se tam neměly sázet ve větší míře smrky. Stávající smrkové monokultury by se měly podsazovat duby,“ je přesvědčen.
„Provádíme dlouhodobé výzkumy, nedělejme si iluze, že jedle a buky jsou výrazně odolnější než smrky, když je sucho. Buk má sice delší rezistenci díky hlubšímu kořenovému systému, ale zase mu rychleji opadají listy,“ míní naopak Michal V. Marek.
Kvůli kůrovci chce ministerstvo změnit postup
Ministerstvo zemědělství kvůli kalamitě chce, aby bylo možné postupovat jako za krizového stavu. Upravená vyhláška také dovolí lesníkům nechat zatím mrtvé stromy stát a nejdřív zasahovat proti kůrovci v ještě zelených porostech. Čas získají i zřízením mokrých skládek dřeva, odkud se brouk nerozšíří. „To zjednoduší a zrychlí úklid napadeného dříví z lesa,“ říká ministr zemědělství v demisi Jiří Milek (nestr. za ANO).
