Pravěký tučňák, jehož kosti našli na Novém Zélandu, byl velký jako člověk

Na Novém Zélandu žil asi před 60 miliony let v období paleocénu tučňák, který měl na výšku zhruba 1,6 metru a vážil až 80 kilogramů. Zkamenělé kosti nohou tohoto ptáka se našly severně od města Christchurch. Jde zřejmě o zástupce jednoho z několika druhů obřích tučňáků, jejichž zlatý věk nastal nedlouho po vymření dinosaurů.

Tučňáci narostli do takových rozměrů, protože z oceánů zmizeli velcí plazi a gigantické ryby. „Tehdy na 30 milionů let přišel čas obřích tučňáků,“ uvedl Paul Scofield z novozélandského Canterburského muzea. Je jedním z autorů, kteří o monstrózním tučňákovi napsali článek do časopisu Alcheringa: Australský časopis pro paleontologii.

„Domníváme se, že živočichové se tehdy velmi rychle vyvíjeli,“ uvedl podle BBC Scofield. Vysvětlil to tím, že teplota vody kolem břehů Nového Zélandu byla kolem 25 stupňů Celsia, zatímco v současnosti je to pouhých osm stupňů. 

V období, kdy žili obří tučňáci, byl Nový Zéland ještě propojený s Austrálií a ta byla spojená s Antarktidou. Nově popsaný druh obřího tučňáka, který se jmenuje Crossvallia waiparensis, je podobný jinému prehistorickému tučňáčímu obrovi jménem Crossvallia unienwillia. Ten byl nalezen v roce 2000 v Antarktidě.

Ohledně toho, proč obří tučňáci z moří jižní polokoule vymizeli, panují podle BBC nejasnosti. Je možné, že se tak stalo kvůli tomu, že jim v boji o potravu stále více konkurovali mořští savci.

Ptáci proti savcům

Vědci předpokládají, že Nový Zéland v pradávné minulosti obývalo mnoho obřích ptáků, kteří později vymřeli. Šlo třeba o téměř metrového papouška, který vážil až sedm kilogramů, gigantického orla a ptáka jménem moa, podobného dnešnímu emu. Velkých rozměrů narůstali prý kvůli tomu, že je neohrožovali predátoři.

Agentura AP uvedla, že zkamenělé kosti nohou obřího tučňáka našel před asi půldruhým rokem amatérský sběratel fosilií v korytě řeky Waipary severně od města Christchurch.

Současným největším zástupcem těchto nelétavých ptáků je tučňák císařský, který dorůstá výšky „jen“ 1,2 metru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělští archeologové objevili v Gibraltarském zálivu desítky vraků

Španělští archeologové v oblasti Gibraltarského průlivu zdokumentovali desítky lodí, z nichž nejstarší zde ztroskotaly v pátém století před naším letopočtem. Jsou mezi nimi pozůstatky fénických a římských lodí, ale také britských, španělských, benátských a nizozemských plavidel.
před 2 hhodinami

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
před 6 hhodinami

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 22 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
včera v 12:06

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
včera v 09:25

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
včera v 08:13

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
včera v 06:30
Načítání...