Pravěký tučňák, jehož kosti našli na Novém Zélandu, byl velký jako člověk

Na Novém Zélandu žil asi před 60 miliony let v období paleocénu tučňák, který měl na výšku zhruba 1,6 metru a vážil až 80 kilogramů. Zkamenělé kosti nohou tohoto ptáka se našly severně od města Christchurch. Jde zřejmě o zástupce jednoho z několika druhů obřích tučňáků, jejichž zlatý věk nastal nedlouho po vymření dinosaurů.

Tučňáci narostli do takových rozměrů, protože z oceánů zmizeli velcí plazi a gigantické ryby. „Tehdy na 30 milionů let přišel čas obřích tučňáků,“ uvedl Paul Scofield z novozélandského Canterburského muzea. Je jedním z autorů, kteří o monstrózním tučňákovi napsali článek do časopisu Alcheringa: Australský časopis pro paleontologii.

„Domníváme se, že živočichové se tehdy velmi rychle vyvíjeli,“ uvedl podle BBC Scofield. Vysvětlil to tím, že teplota vody kolem břehů Nového Zélandu byla kolem 25 stupňů Celsia, zatímco v současnosti je to pouhých osm stupňů. 

V období, kdy žili obří tučňáci, byl Nový Zéland ještě propojený s Austrálií a ta byla spojená s Antarktidou. Nově popsaný druh obřího tučňáka, který se jmenuje Crossvallia waiparensis, je podobný jinému prehistorickému tučňáčímu obrovi jménem Crossvallia unienwillia. Ten byl nalezen v roce 2000 v Antarktidě.

Ohledně toho, proč obří tučňáci z moří jižní polokoule vymizeli, panují podle BBC nejasnosti. Je možné, že se tak stalo kvůli tomu, že jim v boji o potravu stále více konkurovali mořští savci.

Ptáci proti savcům

Vědci předpokládají, že Nový Zéland v pradávné minulosti obývalo mnoho obřích ptáků, kteří později vymřeli. Šlo třeba o téměř metrového papouška, který vážil až sedm kilogramů, gigantického orla a ptáka jménem moa, podobného dnešnímu emu. Velkých rozměrů narůstali prý kvůli tomu, že je neohrožovali predátoři.

Agentura AP uvedla, že zkamenělé kosti nohou obřího tučňáka našel před asi půldruhým rokem amatérský sběratel fosilií v korytě řeky Waipary severně od města Christchurch.

Současným největším zástupcem těchto nelétavých ptáků je tučňák císařský, který dorůstá výšky „jen“ 1,2 metru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali, jak Mars zasáhla superbouře, která na Zemi způsobila polární záři

Co se stane, když sluneční superbouře zasáhne Mars? Díky orbitálním sondám Evropské kosmické agentury (ESA) to nyní víme – poruchy kosmických lodí a nadměrné nabití horní atmosféry. Detaily toho, jak setkání kosmické superbouře a Marsu vypadalo, teď astronomové popsali v odborném časopise Nature Communications.
před 18 hhodinami

Američané vyzkoušeli klimatické inženýrství v oceánu. Fungovalo bez problémů

Tým oceánologů a klimatologů vyzkoušel u amerického pobřeží, jestli by se dala chemie využít na snížení množství oxidu uhličitého v mořské vodě, aniž by to uškodilo zvířatům a rostlinám. Podle zprávy o výsledcích experiment proběhl bez chyby.
před 20 hhodinami

Vědci z Liberce vyvinuli zubní nanonit ke snížení rizika parodontózy

Probiotickou zubní nanonit, která může snížit riziko parodontózy, vyvinul tým vědců Technické univerzity v Liberci ve spolupráci s lékaři a odborníky z několika českých institucí. Nový typ zubní nitě je na světě unikátem, obsahuje živé probiotické kultury, které mají pomáhat potlačovat bakterie spojené se záněty dásní, a mohou tak přispět k prevenci parodontitidy.
před 22 hhodinami

VideoZa úbytek ptactva může intenzivní zemědělství, ukazuje nový výzkum

Množství ptactva klesá v Severní Americe plošně a čím dál rychleji. Takové jsou závěry nového výzkumu, podíleli se na něm i čeští vědci. Na vině je podle výzkumníků intenzivní celoroční zemědělství na velké ploše i používání speciálních hnojiv a pesticidů. S pomocí tisíců lokálních výzkumů vědci zjistili, že v Severní Americe létá o miliardy ptáků méně než před několika desítkami let. Podobné trendy je ale podle expertů možné sledovat i na českých polích nebo v českých lesech.
včera v 07:27
Načítání...