Vakokrt umí plavat v zemi, před vymíráním se mu ale prchnout nedaří

Letošní zpráva australské vlády o ohrožených druzích upozorňuje na klesající počty vakokrtů. O životě těchto unikátních zvířat se zlatavým kožíškem přitom vědci zatím příliš neví. Jisté je, že se na populaci vakokrtů začátkem 20. století neblaze projevil zájem o jejich kožešinu a později i automobilová doprava, která zásadně mění jejich přirozené životní prostředí.

Ještě na konci devatenáctého století patřil vakokrt mezi velmi rozšířená zvířata. Pak si jej ale oblíbili lovci kvůli jeho výraznému zlatavému kožíšku. Mezi lety 1900 a 1920 byly prodány desítky tisíc těchto kožešin. Ve stejné době se vakokrti navíc stali cílem predátorských koček, které se začaly šířit Austrálií.

Ještě větší hrozbu pro vakokrty však dnes představuje automobilová doprava, která mění vlastnosti půdy způsobem, jenž je pro tato pod zemí se pohybující zvířata nepříznivý.

Poznej svého vakokrta

Vakokrt písečný žije výhradně v pouštních a stepních oblastech na západě Austrálie. Jedná se o drobného vačnatce měřícího kolem 15 centimetrů a vážícího asi 50 gramů. Vakokrti se pohybují půdou v hloubce mezi 20 a 100 centimetry, ale občas z neznámých důvodů hrabou až do dvou a půl metru.

Vakokrti tráví celý život pod zemí, nemají proto ani oči. V Austrálii hrají podobnou roli jako u nás krtek, přitom nemají s krtky z biologického hlediska nic společného. Liší se i ve způsobu pohybu v půdě. Zatímco krtci si prokopávají stabilní tunely, vakokrti půdou jen „plavou“ a jejich chodbičky se za nimi hned hroutí. Na rozdíl od krtků také nehrabou celou přední končetinou, ale jen dvěma rozšířenými drápy.

Životu pod povrchem jsou vakokrti dokonale přizpůsobeni, o to podivnější je jejich zlatý kožíšek. K čemu ho v hlíně potřebují, vědci zatím netuší. Vakokrt je výjimečný i svým vakem. Na rozdíl od ostatních vačnatců ho má totiž otočený kapsou dozadu.

Také o způsobu života tohoto tvora ví zatím věda jen velmi málo. Vakokrt se nesmírně obtížně pozoruje a nedaří se ho ani chovat v zajetí. Biologové tak třeba netuší, jak si vakokrti pod zemí při svém zcela samotářském způsobu života hledají partnery. 

Jednou z mála jistých poznatků ohledně vakokrtů je, že jde o velmi starý druh. Od ostatních vačnatců se vakokrti museli oddělit už před nějakými 64 miliony lety, tedy v době, kdy ještě Austrálie, Jižní Amerika a Antarktida tvořily jeden celek.

Domorodí Austrálci znají vakokrta desítky tisíc let. Nazývají ho itjaritjari a pro některé kmeny, například Anangu, je posvátný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
před 8 hhodinami

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
před 11 hhodinami

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
před 14 hhodinami

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.