Český fotograf pořídil snímek Perseid, který vyhrál ocenění NASA

Americká kosmická agentura NASA každý den vyhlašuje nejlepší astronomickou fotografii z celého světa. V pondělí 12. srpna toto ocenění získal český fotograf Petr Horálek se snímkem Perseid.

Pondělí 12. srpna je dnem, kdy vrcholí roj Perseid, jejich pozorování ale bude bránit jak oblačnost, tak i Měsíc téměř v úplňku. Dobře jsou ale Perseidy vidět na snímku od Horálka.

Jeho oceněná fotografie vznikla v loňském roce v Parku temné oblohy Poloniny na Slovensku. Na snímku je dobře vidět zdánlivý bod, odkud meteory společně vylétají.

Poloninská oblast ležící na hraničním trojbodu Slovenska, Polska a Ukrajiny nabízí dost možná nejtmavší noční oblohu ve střední Evropě – „díky velkému štěstí na dobré počasí se tak nabídla opravdu skvělá kosmická podívaná,“ uvedl fotograf.

„Celooblohová mozaika vznikala mezi 6. a 14. srpnem 2018 a z celkového počtu 468 meteorů zobrazuje 149 nejvýraznějších, které za tu dobu na obloze zazářily,“ popisuje Horálek.

„Na zpracování obrazu bylo užito celkem na 200 jednotlivých snímků, některé sloužily k vytvoření podkladové panoramatické celooblohové mozaiky, zbytek jsou pak snímky jednotlivých meteorů zachycených sekvenčně dvěma fotoaparáty Canon 6D s identickým nastavením a objektivem s 12mm ohniskem. Jeden z aparátů vždy mířil na sever, druhý na jih a oba dohromady tak dokázaly zabrat prakticky celou nebeskou klenbu a zároveň ještě poskytnout snímky meteorů v lepším rozlišení, než kdyby se fotilo na jediný aparát s celooblohovým objektivem.“

Samotné snímání v průběhu osmi nocí zabralo přes 50 hodin času, zpracování v počítači (tvorba podkladového snímku, barevné korektury, výběr meteorů, jejich zregistrování s podkladovou maskou a postupné přidávání do mozaiky pomocí vrstev) trvalo podle fotografa zhruba ještě dvojnásobek. „Celkově tak práce na výsledném snímku přesáhla 140 hodin čistého času práce a jde tak jednoznačně o časově nejnáročnější fotografický projekt, jaký jsem doposud připravoval,“ dodal pro web Astro.cz Horálek.

Co jsou Perseidy?

Meteorický roj Perseidy je každoroční nebeskou událostí, která je pozorovatelná mezi 17. červencem a 24. srpnem, s maximem vždy kolem 12. srpna. Letošní maximum připadá na 13. srpen v 10 hodin středoevropského letního času – noc s největším počtem meteorů tedy bude ta z pondělí na úterý.

  • Meteor je světelný jev, který nastane při průletu drobného kosmického tělíska zemskou atmosférou.
  • Meteorit je drobné kosmické tělísko, jehož průlet zemskou atmosférou vyvolává světelný jev nazývaný meteor.
  • Meteoroid je jakýkoli objekt, který vyvolá meteor, bez ohledu na jeho velikost.

V nocích kolem maxima se dá podle Pavla Suchana z Astronomického ústavu Akademie věd očekávat až 100 meteorů za hodinu. „V praxi jednoho pozorovatele to ale znamená maximálně pár desítek za hodinu, protože nejsme schopni vidět všechny meteory po celé obloze,“ popisuje vědec. 

Oblíbené rčení sice říká „Padá hvězda, něco si přej“, ale Perseidy nejsou žádné hvězdy. Jedná se o meteory, tedy o svítící stopy velmi malých částeček meziplanetární hmoty, v případě Perseid se jedná o pozůstatky z komety Swift-Tuttle. Ty se srážejí se Zemí a velkou rychlostí 59 kilometrů za sekundu vstupují do atmosféry a shoří. Meteory vypadají jako svítící body, které během pár sekund proletí částí oblohy. Někdy za nimi zbývá ještě pár sekund stopa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kosatky a delfíni spolupracují. Stopař a lovec dohromady ušetří spoustu energie

Dva vrcholoví oceánští predátoři spojili síly, aby společně ulovili kořist, na kterou by žádný z nich sám nestačil. Podle mořských biologů, kteří situaci nafilmovali, nešlo o náhodu, ale zřejmě o vědomou spolupráci, kdy jeden druh využíval silných stránek jiného. Teorii bude ještě třeba ověřit.
3. 1. 2026

Tlak na klimatické zákazy se obrací proti původní myšlence, popsali vědci

Představy o tom, jak by se měl měnit svět k lepšímu, se u mnoha zájmových skupin zásadně liší. Některé propagují více svobodu, jiné bezpečnost, další bohatství. A zejména v posledních desetiletích je silný také proud, který se snaží změnit životní styl lidí tak, aby se chovali ohleduplněji k přírodě. Podle výzkumu, který vyšel v odborném časopise Nature Sustainability, ale tyto snahy mohou přinášet opačné výsledky. Zejména když vsadí na zákazy.
2. 1. 2026

Obrazovky kojencům poškozují mozek. Výzkum ukázal jak

Trávení času s obrazovkou výrazně urychluje specializaci dětského mozku na obrazové vjemy. Podle rozsáhlé studie, která sledovala děti déle než deset let, to ale zároveň kazí jeho flexibilitu, odolnost a komplexní myšlení. Existují zároveň způsoby, jak přílišnou specializaci raného mozku kompenzovat.
2. 1. 2026

SpaceX plánuje manévry na orbitu, změní dráhy tisíců družic

Americká společnost SpaceX, která provozuje tisíce satelitů pod značkou Starlink, nechá letos přesunout své družice na nižší oběžnou dráhu. Podle agentury Reuters to oznámil viceprezident společnosti Michael Nicolls s tím, že změna zajistí větší bezpečnost satelitů.
2. 1. 2026

Simulace ukázaly, jak zabránit pandemii ptačí chřipky. Reakce by musela být blesková

Ptačí chřipka napadá miliony ptáků i dalších zvířat. Výjimečně se přenese i na člověka. Stále se ale nezměnila natolik, aby se dokázala přenášet mezi lidmi. A právě tato možnost vyvolává obavy epidemiologů, kteří se pokoušejí představit, jak by to vypadalo. Takový scénář přibližuje nový model indických vědců.
2. 1. 2026

Novoroční půlnoc přinesla nejlepší kvalitu ovzduší za posledních několik desetiletí

Silvestrovská noc nabídla nejlepší ovzduší na přelomu roku minimálně za posledních 22 let, uvedl pro ČT vedoucí oddělení kvality ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu Brno Jáchym Brzezina. Hodnoty koncentrací částic PM10 se podle něj pohybovaly výrazně níže, než je během období kolem novoroční půlnoci obvyklé.
1. 1. 2026

Za dlouhověkost zřejmě mohou geny pravěkých lovců

Italové se dožívají nadprůměrně vysokého věku, zejména stoletých a starších mají téměř nejvíc na světě. Podle nové analýzy by to mohlo být způsobené geny, které zdědili z doby ledové.
1. 1. 2026

Simulátor smrti mění pohled na život, ukázal experiment

Když lidé virtuálně zemřou, ztratí něco z obav z opravdové smrti. Prokázal to experiment vědců z Texaské univerzity A&M, ve kterém otestovali šedesát mladých lidí. Blížící se smrt u nich simulovali pomocí virtuální reality. Po jediné dvanáctiminutové relaci hlásili lidé 75procentní snížení strachu ze smrti.
31. 12. 2025
Načítání...