Český fotograf pořídil snímek Perseid, který vyhrál ocenění NASA

Americká kosmická agentura NASA každý den vyhlašuje nejlepší astronomickou fotografii z celého světa. V pondělí 12. srpna toto ocenění získal český fotograf Petr Horálek se snímkem Perseid.

Pondělí 12. srpna je dnem, kdy vrcholí roj Perseid, jejich pozorování ale bude bránit jak oblačnost, tak i Měsíc téměř v úplňku. Dobře jsou ale Perseidy vidět na snímku od Horálka.

Jeho oceněná fotografie vznikla v loňském roce v Parku temné oblohy Poloniny na Slovensku. Na snímku je dobře vidět zdánlivý bod, odkud meteory společně vylétají.

Poloninská oblast ležící na hraničním trojbodu Slovenska, Polska a Ukrajiny nabízí dost možná nejtmavší noční oblohu ve střední Evropě – „díky velkému štěstí na dobré počasí se tak nabídla opravdu skvělá kosmická podívaná,“ uvedl fotograf.

„Celooblohová mozaika vznikala mezi 6. a 14. srpnem 2018 a z celkového počtu 468 meteorů zobrazuje 149 nejvýraznějších, které za tu dobu na obloze zazářily,“ popisuje Horálek.

„Na zpracování obrazu bylo užito celkem na 200 jednotlivých snímků, některé sloužily k vytvoření podkladové panoramatické celooblohové mozaiky, zbytek jsou pak snímky jednotlivých meteorů zachycených sekvenčně dvěma fotoaparáty Canon 6D s identickým nastavením a objektivem s 12mm ohniskem. Jeden z aparátů vždy mířil na sever, druhý na jih a oba dohromady tak dokázaly zabrat prakticky celou nebeskou klenbu a zároveň ještě poskytnout snímky meteorů v lepším rozlišení, než kdyby se fotilo na jediný aparát s celooblohovým objektivem.“

Samotné snímání v průběhu osmi nocí zabralo přes 50 hodin času, zpracování v počítači (tvorba podkladového snímku, barevné korektury, výběr meteorů, jejich zregistrování s podkladovou maskou a postupné přidávání do mozaiky pomocí vrstev) trvalo podle fotografa zhruba ještě dvojnásobek. „Celkově tak práce na výsledném snímku přesáhla 140 hodin čistého času práce a jde tak jednoznačně o časově nejnáročnější fotografický projekt, jaký jsem doposud připravoval,“ dodal pro web Astro.cz Horálek.

Co jsou Perseidy?

Meteorický roj Perseidy je každoroční nebeskou událostí, která je pozorovatelná mezi 17. červencem a 24. srpnem, s maximem vždy kolem 12. srpna. Letošní maximum připadá na 13. srpen v 10 hodin středoevropského letního času – noc s největším počtem meteorů tedy bude ta z pondělí na úterý.

  • Meteor je světelný jev, který nastane při průletu drobného kosmického tělíska zemskou atmosférou.
  • Meteorit je drobné kosmické tělísko, jehož průlet zemskou atmosférou vyvolává světelný jev nazývaný meteor.
  • Meteoroid je jakýkoli objekt, který vyvolá meteor, bez ohledu na jeho velikost.

V nocích kolem maxima se dá podle Pavla Suchana z Astronomického ústavu Akademie věd očekávat až 100 meteorů za hodinu. „V praxi jednoho pozorovatele to ale znamená maximálně pár desítek za hodinu, protože nejsme schopni vidět všechny meteory po celé obloze,“ popisuje vědec. 

Oblíbené rčení sice říká „Padá hvězda, něco si přej“, ale Perseidy nejsou žádné hvězdy. Jedná se o meteory, tedy o svítící stopy velmi malých částeček meziplanetární hmoty, v případě Perseid se jedná o pozůstatky z komety Swift-Tuttle. Ty se srážejí se Zemí a velkou rychlostí 59 kilometrů za sekundu vstupují do atmosféry a shoří. Meteory vypadají jako svítící body, které během pár sekund proletí částí oblohy. Někdy za nimi zbývá ještě pár sekund stopa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 20 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 21 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 23 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 23 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
včera v 10:03

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...