Na Novém Zélandu našli vědci pozůstatky největšího papouška na světě

Australští paleontologové objevili pozůstatky zřejmě největšího papouška v dějinách. Pták měřil na výšku až jeden metr a měl obrovský silný zobák, který si poradil s jakoukoliv potravou. Vědci papouška, který žil před přibližně 19 miliony lety na Novém Zélandu, pojmenovali Heracles inexpectatus – neboli neočekávaný Herakles.

„Nový Zéland je dobře známý svými velkými nelétavými ptáky,“ komentoval nález profesor Trevor Worthy, který výzkum vedl. „Dominantní byli ptáci moa, ale v lesích žily obří husy a aptornisové a na obloze plachtili gigantičtí orli. Ale až doposud nikdo neslyšel o obřím papouškovi.“

Novozélandská zkamenělina velikostí přibližně odpovídá vymřelému ptákovi dodo, který byl lépe známý jako blboun nejapný a odborně se mu říká dronte mauricijský. Heracles byl více než dvakrát větší než dosavadní rekordman mezi papoušky: nelétavý kakapo, který žije dodnes na Novém Zélandu. Heracles a kakapo byli zřejmě příbuzní, oba pocházeli z prastaré skupiny papoušků, kteří byli mnohem primitivnější než dnes žijící druhy.

Srovnání flétňáka australského, člověka a největšího papouška světa
Zdroj: Flinders University

Paleontologové z Flindersovy univerzity odhadují, že Heracles inexpectatus musel vážit přibližně sedm kilogramů a na výšku měřil kolem metru. Našli ho v oblasti Central Otago na Jižním ostrově, která se proslavila množstvím nálezů pravěkých ptáků. „Kopeme zde už dvacet let, ale každý rok nacházíme další a další ptáky a další zvířata,“ uvedl profesor Worthy. „Heracles je jedním z nejpozoruhodnějších ptáků, jaké jsme našli. Ale bez pochyb na tomto zajímavém nalezišti najdeme ještě spoustu dalších neočekávaných druhů,“ dodal.

Požírač papoušků?

Podle vědců musel mít tento pták kromě výjimečných rozměrů i pozoruhodný jídelníček. „Heracles, jako největší papoušek v dějinách, musel mít masivní zobák, kterým mohl rozbít cokoliv, co chtěl. A dokonce mohl hodovat i na ostatních papoušcích,“ popisuje další z autorů objevu, paleontolog Mike Archer.

Papoušci jsou podle něj velmi přizpůsobiví ptáci, kteří si dokáží vybírat z množství potravy – a existuje dokonce jeden, který se naučil útočit na ovce. Je jím novozélandský nestor kea. Než Evropané na ostrovy na konci osmnáctého století ovce dovezli, tito ptáci je vůbec neznali. Ale pak se začala rychle objevovat tvrzení farmářů, že jim papoušci zabíjí ovce. Věda to potvrdila teprve roku 1993, kdy biologové pořídili noční video, jež zachycuje útok nestorů kea na stádo zcela zdravých ovcí:

Nestor kea, kakapo i Heracles jsou typickými případy takzvaného ostrovního gigantismu. Jde o fenomén, kdy na ostrovech nabývají zvířata větších rozměrů než na pevnině – typickým případem jsou varani komodští nebo obří želvy žijící na Seychelách. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 12 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
včera v 16:00

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
včera v 14:40
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
včera v 13:00

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
včera v 11:04

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
včera v 09:57

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...