Tornáda se v Česku vyskytují ojediněle, mohou ale strhávat střechy či převrátit auta a vlaky. První písemně doložené tornádo zasáhlo zemi 30. července v roce 1119 ve čtyři hodiny odpoledne.
Toto tornádo bylo zaznamenáno v Kosmově kronice, kde autor podle Rývy hovoří o „Satanovi v podobě víru“, a zničilo velkou část knížecího paláce na pražském Vyšehradě. „Než by člověk přelomil klas, náraz větru polámal hořejší a dolejší trámy i s domem samým na kousky a rozházel je. Tato vichřice byla tak silná, že kdekoliv zuřila, v této zemi svou prudkostí vyvrátila lesy, štěpy a vůbec vše, co jí stálo v cestě,“ bylo zapsáno do kroniky.
Naši předkové zaznamenávali i další jevy podobné tornádům, například vodní smršti. Pamětní kniha fary v Nové Vsi u Mladé Vožice uvádí: „Téhož roku 1761 ve vigílii sv. Jana Křtitele, tj. 23. června, o půldruhé hodině noční povstala velká bouře spojená s blýskáním. Po ní následoval hojný déšť, při němž v Nové Vsi ve velkém množství padaly rybičky podobné pstruhům. Lidé je sbírali a byly výborné chuti.“
Prvním vědcem, který popsal tornádo na našem území, byl slavný biolog Gregor Mendel. Zasáhlo 13. října roku 1870 Brno.
Pět tornád ročně
I když v Evropě je možné podle Rývy zaznamenat 400 až 700 tornád ročně, v Česku se vyskytne maximálně pět případů. Některá menší nemusí být ani zaznamenána. Jejich životnost může trvat i jen několik vteřin, výjimečně mohou urazit pár kilometrů.
„Zatímco po většinu devadesátých let 20. století jsme zaznamenávali jedno prokázané tornádo za jeden až dva roky, rok 2000 byl svým způsobem výjimečným – byl doložen výskyt pěti tornád, a podobné počty jsou zaznamenávány i nadále,“ uvádí Český hydrometeorologický ústav. Tento zdánlivý nárůst počtu tornád kolem přelomu tisíciletí vyvolává otázky, jestli byl tento nárůst způsoben výkyvem klimatu, nebo jinými faktory.
„Zcela jistě se na prvním místě nabízí jako možné vysvětlení určitý výkyv počasí, doprovázený větším počtem vhodných bouří, který by mohl být jak přirozenou oscilací, tak dlouhodobějším trendem. Avšak za podstatně pravděpodobnější vysvětlení nárůstu počtu doložených tornád jednoznačně považujeme především širší a hlubší informovanost veřejnosti, společně s růstem zájmu odborníků o danou problematiku,“ dodává Český hydrometeorologický ústav.
Podle meteorologů se ale nejedná o nic mimořádného – v přepočtu na plochu území je frekvence tornád u nás zcela srovnatelná například se sousedním Německem či Rakouskem.
Malé, ale ničivé
I nejslabší tornáda ale způsobí zlámané větve, někdy poškodí menší stromy, shodí tašky ze střech nebo části komínů. V posledních 20 letech je podle Rývy i v Česku možné se setkat se silnějšími víry, které mohou strhnout krovy či zničit lesy v pásu o šířce i stovek metrů. U nejsilnějších tornád mohou být i pevnější rodinné domy zbořené či vytrhané povrchy vozovek. „Takové případy nejsou moc časté, ale i v Evropě docházelo k extrémně silným případům s desítkami i stovkami obětí na životech,“ řekl Rýva.
Tornádo nad Červenou Horou
Přesnější dokumentace tornád v Evropě trvá krátce, takže podle Rývy není možné určit, zda jich přibylo, nebo ubylo. Menší případy mohou meteorologům uniknout, a může se tak zdát, že se vyskytují méně. „I ve Spojených státech, kde je tornád výrazně více, jsou někdy roky, kdy je tornád velmi málo, a jiné roky naopak velmi mnoho. Tyto krajní případy se například vyskytly i v rámci posledních deseti let,“ doplnil Rýva.
Předpovídat tornáda je podle meteorologů složité. Je možné odhadnout, kdy může vznikat i více tornád a jak budou silná. Nelze ovšem dopředu zjistit, kde se vyskytnou, z jaké bouře a kdy skutečně vzniknou.
Jak poznat tornádo
Rozpoznání tornáda je poměrně složité. Protože trvají tak krátce, musí je buď někdo přímo pozorovat a ideálně rovnou nafilmovat, anebo se usuzuje na výskyt tornáda podle zanechaných škod.
Pozorování jsou ale nespolehlivá, lidé totiž mnohdy za tornádo považují jakýkoliv větrný vír, tromby nebo húlavy.
