Ornitologové na Moravě pozorovali plachého pelikána. U Pohořelic se zase skrývají dropi

Ornitologové v Jihomoravském kraji hlásí pozorování vzácného pelikána bílého a dropa velkého, kteří patří k největším ptákům Evropy. Pelikán na Moravu přiletěl až z Izraele.

Pelikána ornitologové pozorovali už začátkem července na Střední nádrži vodního díla Nové Mlýny, následně u rybníka Nesyt v Lednicko-valtickém areálu na Břeclavsku. Nyní se podle ornitologů opět zdržuje na Nových Mlýnech. „I přes jeho velikost není snadné ho zahlédnout, protože je plachý a lidem se vyhýbá,“ uvedl místopředseda Moravského ornitologického spolku Jiří Šafránek.

Pelikán bílý je největším vodním ptákem Evropy. Hnízdí v deltách velkých evropských řek, jako je například Dunaj. Váží pět až patnáct kilogramů a má rozpětí křídel až tři metry. Živí se rybami, které chytá do velkého zobáku s vakem. V České republice se objevuje velmi vzácně a většinou se dlouho nezdrží. Vyhledává rozsáhlé vodní plochy, kde jej nikdo neruší.

Drop u Pohořelic

Dalším výjimečným ptačím návštěvníkem jihu Moravy v těchto týdnech je drop velký, který kdysi hnízdil i na Znojemsku. Nyní se zde objevuje pouze občas. „Jeho výskyt byl zjištěn asi před týdnem na poli pod Pohořelicemi. Je ale dost plachý. Je pravděpodobné, že se na jižní Moravě stále vyskytuje, ale nevíme teď kde,“ řekl Šafránek. Ornitologové proto vyzývají lidi, kteří tyto vzácné ptáky spatří, aby jim jejich výskyt oznámili.

Drop je velký stepní pták, který dává přednost polní krajině. Váží osm až patnáct kilogramů, patří k nejtěžším létajícím ptákům na světě. Rozpětí má 210 až 240 centimetrů. Ještě v 70. letech minulého století se počet dropů na Znojemsku odhadoval na čtyřicet jedinců, po roce 1996 byl však zaznamenán jediný případ hnízdění.

Drop je ohrožený především změnou ve skladbě pěstovaných rostlin, intenzivním využíváním ploch, které se dříve nechávaly ladem, likvidací hnízd zemědělskou technikou či rušením. Hnízdí ale v sousedním Rakousku, z něhož by se mohl rozšířit zpět na Moravu.

Drop velký
Zdroj: Wikimedia Commons

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
před 19 hhodinami

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizovánopřed 21 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
1. 4. 2026

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
31. 3. 2026
Načítání...