Ornitologové na Moravě pozorovali plachého pelikána. U Pohořelic se zase skrývají dropi

Ornitologové v Jihomoravském kraji hlásí pozorování vzácného pelikána bílého a dropa velkého, kteří patří k největším ptákům Evropy. Pelikán na Moravu přiletěl až z Izraele.

Pelikána ornitologové pozorovali už začátkem července na Střední nádrži vodního díla Nové Mlýny, následně u rybníka Nesyt v Lednicko-valtickém areálu na Břeclavsku. Nyní se podle ornitologů opět zdržuje na Nových Mlýnech. „I přes jeho velikost není snadné ho zahlédnout, protože je plachý a lidem se vyhýbá,“ uvedl místopředseda Moravského ornitologického spolku Jiří Šafránek.

Pelikán bílý je největším vodním ptákem Evropy. Hnízdí v deltách velkých evropských řek, jako je například Dunaj. Váží pět až patnáct kilogramů a má rozpětí křídel až tři metry. Živí se rybami, které chytá do velkého zobáku s vakem. V České republice se objevuje velmi vzácně a většinou se dlouho nezdrží. Vyhledává rozsáhlé vodní plochy, kde jej nikdo neruší.

Drop u Pohořelic

Dalším výjimečným ptačím návštěvníkem jihu Moravy v těchto týdnech je drop velký, který kdysi hnízdil i na Znojemsku. Nyní se zde objevuje pouze občas. „Jeho výskyt byl zjištěn asi před týdnem na poli pod Pohořelicemi. Je ale dost plachý. Je pravděpodobné, že se na jižní Moravě stále vyskytuje, ale nevíme teď kde,“ řekl Šafránek. Ornitologové proto vyzývají lidi, kteří tyto vzácné ptáky spatří, aby jim jejich výskyt oznámili.

Drop je velký stepní pták, který dává přednost polní krajině. Váží osm až patnáct kilogramů, patří k nejtěžším létajícím ptákům na světě. Rozpětí má 210 až 240 centimetrů. Ještě v 70. letech minulého století se počet dropů na Znojemsku odhadoval na čtyřicet jedinců, po roce 1996 byl však zaznamenán jediný případ hnízdění.

Drop je ohrožený především změnou ve skladbě pěstovaných rostlin, intenzivním využíváním ploch, které se dříve nechávaly ladem, likvidací hnízd zemědělskou technikou či rušením. Hnízdí ale v sousedním Rakousku, z něhož by se mohl rozšířit zpět na Moravu.

Drop velký
Zdroj: Wikimedia Commons

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
před 15 hhodinami

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
před 17 hhodinami

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
před 19 hhodinami

Před 70 lety padla Stalinova modla. Pomohl k tomu ze záhrobí i Lenin

Takzvaná „Fronta na maso“ – monumentální Stalinův pomník na pražské Letné – stál na místě necelý rok, když se nad jeho existencí už začaly stahovat mraky. Před 70 lety totiž začal XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Tehdejší první tajemník Nikita Chruščov na něm poprvé veřejně odsoudil Stalinovy zločiny a vytváření jeho kultu osobnosti. Projev byl tajný, brzo se ale dostal do světa. A Stalinova sláva začala uvadat. Příslib společenského uvolnění ale Sověti následně rázně utnuli.
před 23 hhodinami

Porno, sítě, hry. Hyde Park Civilizace řešil digitální hrozby

Stále mladší děti tráví stále více času na sociálních sítích. Ty jim poskytují spoustu zábavy, poznání i sociálních vazeb, ale také skýtají mnoho nástrah. Pro rodiče může být složité tato rizika pochopit, protože v jejich mládí nebyla lidská identita natolik propojená s tou digitální a většina takových hrozeb nebyla tak rozšířená. Tématu se věnoval Hyde Park Civilizace.
před 23 hhodinami

Marihuana v dospívání zdvojnásobuje riziko duševních nemocí

Téměř půl milionu mladých lidí zkoumali američtí vědci v rozsáhlé studii, která se věnovala konzumaci marihuany. Výzkum ukázal, že existuje souvislost mezi kouřením konopí a vznikem psychických chorob. A s velkou pravděpodobností jde o souvislost příčinnou.
23. 2. 2026

Zákaz mobilů ve školách dle výzkumu přímo nezlepšuje známky ani duševní pohodu

Zákaz mobilních telefonů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci sice nejsou tak rozptylováni, ale na druhou stranu roste neklid a nekázeň ve třídách. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle tohoto výzkumu plošné zákazy nefungují a nejsou tedy ani univerzálním řešením. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.
23. 2. 2026

Při extrémních vedrech vznikají nad městy nanočástice schopné proniknout do plic

Světová velkoměsta se vlivem oteplování planety i toho, jak zastavěná jsou, stávají stále rozpálenějšími kotli. Má to v mnoha ohledech negativní dopady na lidské zdraví. Teď vědci popsali další možný: vznik atmosférických aerosolů složených z nanočástic, které mohou proniknout do plic. To se donedávna pokládalo za nepravděpodobné.
23. 2. 2026
Načítání...