Bambusové kelímky na kávu nejsou vhodné na kávu. A nerozloží se, varuje německý výzkum

Německý spotřebitelský časopis Test.de varuje před používáním některých znovupoužitelných bambusových kelímků na kávu. Analýza dvanácti typů ukázala, že mnoho z nich obsahuje až příliš škodlivých látek, které se uvolňují po zahřátí – a tedy i při nalití čerstvé kávy. Jejich ekologická šetrnost se navíc ukazuje jako sporná.

Podle časopisu průměrný Němec za rok spotřebuje asi 34 jednorázových kelímků; ročně je to tedy 2,8 miliard kelímků, které vytvoří čtyřicet tisíc tun odpadu.

Jednou z odpovědí na tento problém by měly znovupoužitelné pohárky a podle dodavatelů bambusových kelímků jsou řešením právě jejich výrobky: mají být mnohokrát znovupoužitelné a zcela přírodní.

Německý test ovšem nyní upozorňuje, že ve všech zkoumaných kelímcích se vždy nacházely plasty – a ve většině případů také obsahují příliš velké množství škodlivých látek. Navíc jsou mnohdy špatně značené, takže by se vůbec neměly prodávat.

Bambusový prach slepený umělou hmotou

Pohárky nesou označení jako „bambusové“, „vyrobené z bambusu“ nebo „vyrobené z přírodě přátelského bambusu“. Spotřebitelé tedy mají dojem, že se jedná o čistě přírodní produkty. To  je ale pravda jen částečně.

Pohárky na kávu jsou sice opravdu vyrobené z rozdrcených bambusových vláken, ale pouze z tohoto prášku žádný kelímek vzniknout nemůže; aby kelímek získal tvar, je potřeba spojovacího materiálu. V laboratoři němečtí vědci našli ve všech zkoumaných pohárcích melaminovou pryskyřici – umělou hmotu, která se skládá z formaldehydu a melaminu.

Tato pryskyřice není sama o sobě škodlivá, ostatně vyrábí se z ní i nádobí pro děti. Ale musí se s ní správně nakládat, například by se měla udržovat při teplotách pod 70 stupňů Celsia. Při dodržení těchto pravidel by se z nádobí nemělo do potravin uvolňovat nic škodlivého.

Když je káva riziko

Problém podle německého časopisu nastává, když se do těchto kelímků nalévá horká káva. Při laboratorních testech nechali vědci v kelímcích slabou kyselinu octovou zahřátou na 70 stupňů, simulovali tím horký lehce kyselý nápoj, jakým káva je.

Kelímky prošly sedmi koly těchto testů – při třetím a sedmém chemici testovali obsah kelímku na melamin a formaldehyd. Ukázalo se, že ve čtyřech z dvanácti kelímků se už po třetím kole nacházelo v nápoji vysoké množství melaminu, ve třech dalších po sedmém naplnění.

„V tekutině jsme našli také vysoké množství formaldehydu,“ píše Test.de. Podle jeho analýz tyto nečistoty v kelímku zůstávají, jeho vymytí k jejich odstranění nestačí.

Obě látky mohou přinášet člověku zdravotní problémy: melamin je podezřelý z poškozování močového a ledvinového systému. Formaldehyd zase může způsobovat podráždění pokožky, dýchacích cest a očí, při vdechnutí může dokonce přispět ke vzniku rakoviny dýchacích cest, uvádí německý časopis.

Do mikrovlnky nepatří. A nerozloží se

Další pravidlo, které většina spotřebitelů nezná, zní, že výrobky z bambusových vláken rozhodně nepatří do mikrovlnky. Při zahřátí se totiž rozkládá materiál, z něhož jsou vyrobené, rozpadá se jeho povrch. Kvůli tomu se do nápoje uvnitř dostane větší množství formaldehydu a melaminu.

Na některých testovaných kelímcích ovšem takové varování úplně chybí a na jednom z kelímků zase znělo varování spíše jako tip: „Vydrží roky, pokud vám nebude padat a nebudete ho dávat do mikrovlnné trouby.“ 

A to není všechno. Na některých kelímcích se uvádí, že bambus je přirozenou látkou, která po sobě nezanechává žádný neodbouratelný odpad. To je sice pravda, ale to platí jen pro čistý bambus – nikoliv pro jeho směs s umělými hmotami. Ta se naopak podle německého spotřebitelského časopisu rozkládá jen velmi pomalu. Může to trvat celé roky a neporadí si s ní dokonce ani průmyslové kompostéry.

Zavádějící informace o rozkládání a použitých materiálech se našly rovnou na několika kelímcích různých výrobců. Podle názvů se některé ze značek testovaných bambusových kelímků prodávají také v České republice, nejčastěji v e-shopech. S ohledem na rozdílné trhy se ale výrobky mohou mezi Německem a Českem lišit jak místem výroby, tak i v detailech.

Bambus ne

Německý časopis tedy doporučuje: „Dejte ruce pryč od bambusových kelímků. Z více než poloviny testovaných výrobků se do nápojů uvolňuje vysoké množství melaminu. Ostatní kelímky zase vyvolávají zavádějícími reklamními informacemi dojem, že si spotřebitelé pořizují čistě bambusový výrobek nebo pomáhají přírodě. Používejte raději pro horké nápoje znovupoužitelné kelímky z jiných materiálů, než je bambus.“

K podobným závěrům došli také slovenští vědci, kteří fenomén bambusového nádobí studovali před několika roky. „Z osmadvaceti vzorků čtyři vzorky, což tvořilo 14,2 % všech testovaných výrobků, nesplnily požadavky zdravotní bezpečnosti v ukazateli migrace formaldehydu. Z této skutečnosti vyplývá, že je potřebné zvýšit dozorové aktivity nad touto komoditou výrobků v rámci celé EU,“ říká výzkum.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
před 8 hhodinami

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
před 12 hhodinami

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
před 13 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
18. 1. 2026

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
18. 1. 2026

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
18. 1. 2026

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026
Načítání...