Bambusové kelímky na kávu nejsou vhodné na kávu. A nerozloží se, varuje německý výzkum

Německý spotřebitelský časopis Test.de varuje před používáním některých znovupoužitelných bambusových kelímků na kávu. Analýza dvanácti typů ukázala, že mnoho z nich obsahuje až příliš škodlivých látek, které se uvolňují po zahřátí – a tedy i při nalití čerstvé kávy. Jejich ekologická šetrnost se navíc ukazuje jako sporná.

Podle časopisu průměrný Němec za rok spotřebuje asi 34 jednorázových kelímků; ročně je to tedy 2,8 miliard kelímků, které vytvoří čtyřicet tisíc tun odpadu.

Jednou z odpovědí na tento problém by měly znovupoužitelné pohárky a podle dodavatelů bambusových kelímků jsou řešením právě jejich výrobky: mají být mnohokrát znovupoužitelné a zcela přírodní.

Německý test ovšem nyní upozorňuje, že ve všech zkoumaných kelímcích se vždy nacházely plasty – a ve většině případů také obsahují příliš velké množství škodlivých látek. Navíc jsou mnohdy špatně značené, takže by se vůbec neměly prodávat.

Bambusový prach slepený umělou hmotou

Pohárky nesou označení jako „bambusové“, „vyrobené z bambusu“ nebo „vyrobené z přírodě přátelského bambusu“. Spotřebitelé tedy mají dojem, že se jedná o čistě přírodní produkty. To  je ale pravda jen částečně.

Pohárky na kávu jsou sice opravdu vyrobené z rozdrcených bambusových vláken, ale pouze z tohoto prášku žádný kelímek vzniknout nemůže; aby kelímek získal tvar, je potřeba spojovacího materiálu. V laboratoři němečtí vědci našli ve všech zkoumaných pohárcích melaminovou pryskyřici – umělou hmotu, která se skládá z formaldehydu a melaminu.

Tato pryskyřice není sama o sobě škodlivá, ostatně vyrábí se z ní i nádobí pro děti. Ale musí se s ní správně nakládat, například by se měla udržovat při teplotách pod 70 stupňů Celsia. Při dodržení těchto pravidel by se z nádobí nemělo do potravin uvolňovat nic škodlivého.

Když je káva riziko

Problém podle německého časopisu nastává, když se do těchto kelímků nalévá horká káva. Při laboratorních testech nechali vědci v kelímcích slabou kyselinu octovou zahřátou na 70 stupňů, simulovali tím horký lehce kyselý nápoj, jakým káva je.

Kelímky prošly sedmi koly těchto testů – při třetím a sedmém chemici testovali obsah kelímku na melamin a formaldehyd. Ukázalo se, že ve čtyřech z dvanácti kelímků se už po třetím kole nacházelo v nápoji vysoké množství melaminu, ve třech dalších po sedmém naplnění.

„V tekutině jsme našli také vysoké množství formaldehydu,“ píše Test.de. Podle jeho analýz tyto nečistoty v kelímku zůstávají, jeho vymytí k jejich odstranění nestačí.

Obě látky mohou přinášet člověku zdravotní problémy: melamin je podezřelý z poškozování močového a ledvinového systému. Formaldehyd zase může způsobovat podráždění pokožky, dýchacích cest a očí, při vdechnutí může dokonce přispět ke vzniku rakoviny dýchacích cest, uvádí německý časopis.

Do mikrovlnky nepatří. A nerozloží se

Další pravidlo, které většina spotřebitelů nezná, zní, že výrobky z bambusových vláken rozhodně nepatří do mikrovlnky. Při zahřátí se totiž rozkládá materiál, z něhož jsou vyrobené, rozpadá se jeho povrch. Kvůli tomu se do nápoje uvnitř dostane větší množství formaldehydu a melaminu.

Na některých testovaných kelímcích ovšem takové varování úplně chybí a na jednom z kelímků zase znělo varování spíše jako tip: „Vydrží roky, pokud vám nebude padat a nebudete ho dávat do mikrovlnné trouby.“ 

A to není všechno. Na některých kelímcích se uvádí, že bambus je přirozenou látkou, která po sobě nezanechává žádný neodbouratelný odpad. To je sice pravda, ale to platí jen pro čistý bambus – nikoliv pro jeho směs s umělými hmotami. Ta se naopak podle německého spotřebitelského časopisu rozkládá jen velmi pomalu. Může to trvat celé roky a neporadí si s ní dokonce ani průmyslové kompostéry.

Zavádějící informace o rozkládání a použitých materiálech se našly rovnou na několika kelímcích různých výrobců. Podle názvů se některé ze značek testovaných bambusových kelímků prodávají také v České republice, nejčastěji v e-shopech. S ohledem na rozdílné trhy se ale výrobky mohou mezi Německem a Českem lišit jak místem výroby, tak i v detailech.

Bambus ne

Německý časopis tedy doporučuje: „Dejte ruce pryč od bambusových kelímků. Z více než poloviny testovaných výrobků se do nápojů uvolňuje vysoké množství melaminu. Ostatní kelímky zase vyvolávají zavádějícími reklamními informacemi dojem, že si spotřebitelé pořizují čistě bambusový výrobek nebo pomáhají přírodě. Používejte raději pro horké nápoje znovupoužitelné kelímky z jiných materiálů, než je bambus.“

K podobným závěrům došli také slovenští vědci, kteří fenomén bambusového nádobí studovali před několika roky. „Z osmadvaceti vzorků čtyři vzorky, což tvořilo 14,2 % všech testovaných výrobků, nesplnily požadavky zdravotní bezpečnosti v ukazateli migrace formaldehydu. Z této skutečnosti vyplývá, že je potřebné zvýšit dozorové aktivity nad touto komoditou výrobků v rámci celé EU,“ říká výzkum.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 53 mminutami

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 3 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 19 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026
Načítání...