Na eskalátoru se nevyplatí předbíhat, ukazuje věda. Dvě řady stojících pasažérů jsou rychlejší

O prázdninách hrozí zácpy v metru, rekonstrukce v Praze ostatně už v pondělí přivedla stanici Pražského povstání ke kolapsu. V Londýně vědci zkoumali, jak zácpám v metru předcházet – a upozornili na to, že se vyplatí nechodit po eskalátoru. Pohybující se člověk totiž zabírá více místa, kapacitu jezdicích schodů tím snížuje a vytvářeným „koridorem“ fakticky prodlužuje frontu před schody.

Nepsané zákony pohybu po eskalátorech, ať už v metru nebo třeba obchodních domech, kopírují pravidla silničního provozu: lidé na pravé straně se pohybují pomalu, nebo vůbec, ti v „levém pruhu“ rychleji. Díky tomu mnohdy bývá levá část jezdících schodů prázdná a vyhrazená právě pro spěchající cestující.

Výzkum z Velké Británie ale ukazuje, že toto tradiční fungování nedává z hlediska vytíženosti eskalátorů a rychlosti pohybu po nich smysl – je totiž výrazně pomalejší, než kdyby lidé bez hnutí stáli v obou řadách. Podle autorů řady studií vznikají v důsledku zaběhlého systému dlouhé řady čekajících, které brání tomu, aby běžela doprava rychle a bez průtahů.

Například výzkum, který proběhl v londýnském metru, ukázal, že 74,9 procenta cestujících na jezdících schodech stojí. Nedává tedy úplně smysl, aby byl celý jeden „pruh“ vyhrazený jen čtvrtině lidí.

Při dynamickém pohybu po eskalátoru navíc člověk potřebuje výrazně více místa. Měření ukázala, že stojící člověk zabírá průměrně 0,3 metru čtverečního, zatímco osoba v pohybu vyžaduje tři čtvrtě čtverečního metru, tedy víc než dvojnásobek. Omezený prostor, jakým je třeba eskalátor, tak svede pojmout dvakrát více lidí, když stojí, místo aby se pohybovali.

Pasažérská nápodoba

Když se v Londýně testovalo, co se stane při zákazu pohybu po jezdicích schodech, vyšlo najevo, že embargo plynulosti přepravy prospívá. Za hodinu schody dokázaly přepravit o 27 procent cestující více než za libovolného provozu (nutno dodat, že londýnské eskalátory jsou tradičně velmi vytížené).

Současně se ukázalo, že v prostředí jezdících schodů lidé velmi často napodobují chování těch, kdo jsou těsně před nimi – tedy pokud se lidé před nimi pohybují, pak je následují. A když se zastaví, tak i oni stojí. Vědci tedy doporučují, aby lidé v případě přeplněných eskalátorů prostě stáli v obou pruzích, ostatní je napodobí a doprava pak bude plynulejší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropské řeky jsou plné mikroplastů. Včetně Labe

Ve srovnání s řekami v Africe a Asii jsou ty evropské řádově čistější. Přesto je podle sérií nových výzkumů i jejich voda znečištěná podle vědců znepokojujícím množstvím částeček umělých hmot.
před 14 hhodinami

Na vzdálené planetě by mohl existovat život, naznačují zjištění vědců

Vědci objevili pomocí vesmírného teleskopu náznaky života na vzdálené planetě. Tým expertů z Cambridgeské univerzity zkoumal atmosféru na planetě s názvem K2-18b a našel známky molekul, které na Zemi produkují pouze jednoduché organismy, napsal britský server BBC. Jistotu ale badatelé ještě nemají.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný

V úterý zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný, bylo mu 79 let. Informaci Institutu Cervantes potvrdila agentuře ČTK Monika Brenišínová ze Střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde Opatrný působil. Byl předním znalcem vývoje česko-latinskoamerických vztahů a uznávaným expertem na dějiny Kuby a obecné problémy světových dějin.
16. 4. 2025Aktualizováno16. 4. 2025

Dva druhy českých lišejníků by mohly růst i na Marsu, naznačil výzkum

Vědci poprvé prokázali, že některé druhy lišejníků mohou přežít podmínky podobné těm na Marsu. A to včetně smrtícího ionizujícího záření, které těmto odolným organismům nedokázalo zabránit, aby téměř normálně rostly.
16. 4. 2025

Vědci poprvé natočili „kolosálního kalmara“ u něj doma

Vědci na palubě výzkumného plavidla zachytili vůbec první potvrzené záběry exempláře kalmara Hamiltonova (Mesonychoteuthis hamiltoni) v jeho přirozeném prostředí. Dospělí jedinci s přezdívkou kolosální oliheň, kteří byli zatím zkoumáni jen díky nálezům v žaludcích velryb, náhodným výlovům nebo ze záběrů rybářů, mohou, podle Schmidtova oceánského institutu, dorůstat délky kolem sedmi metrů. Mládě na snímku měří 30 centimetrů.
16. 4. 2025

Tričko, které upozorní řidiče na mikrospánek, vyvíjejí na univerzitě v Liberci

Blížící se mikrospánek nebo únavu řidiče za volantem pozná tričko, které vyvíjejí vědci na katedře oděvnictví Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci. Senzory změří zpomalující se dech a spustí alarm. Podle dopravních expertů stojí mikrospánek nebo nepozornost v důsledku únavy až za pětinou dopravních nehod.
16. 4. 2025

EK poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě

Evropská komise (EK) poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě, informovalo v úterý generální ředitelství EK pro zdraví. Přípravek Lecanemab je však vhodný jen pro velmi malou část pacientů, u kterých může nemoc trochu zpomalit, napsala agentura DPA.
15. 4. 2025

Antibiotika mohou zhoršit reakci kojenců na očkování, zjistila studie

Lidstvo nemá účinnější ochranu dětí před nakažlivými nemocemi, než jsou vakcíny. Řada faktorů ale může zhoršit reakci na ně. Vědci teď našli řešení na rozšířený problém.
15. 4. 2025
Načítání...