Na eskalátoru se nevyplatí předbíhat, ukazuje věda. Dvě řady stojících pasažérů jsou rychlejší

O prázdninách hrozí zácpy v metru, rekonstrukce v Praze ostatně už v pondělí přivedla stanici Pražského povstání ke kolapsu. V Londýně vědci zkoumali, jak zácpám v metru předcházet – a upozornili na to, že se vyplatí nechodit po eskalátoru. Pohybující se člověk totiž zabírá více místa, kapacitu jezdicích schodů tím snížuje a vytvářeným „koridorem“ fakticky prodlužuje frontu před schody.

Nepsané zákony pohybu po eskalátorech, ať už v metru nebo třeba obchodních domech, kopírují pravidla silničního provozu: lidé na pravé straně se pohybují pomalu, nebo vůbec, ti v „levém pruhu“ rychleji. Díky tomu mnohdy bývá levá část jezdících schodů prázdná a vyhrazená právě pro spěchající cestující.

Výzkum z Velké Británie ale ukazuje, že toto tradiční fungování nedává z hlediska vytíženosti eskalátorů a rychlosti pohybu po nich smysl – je totiž výrazně pomalejší, než kdyby lidé bez hnutí stáli v obou řadách. Podle autorů řady studií vznikají v důsledku zaběhlého systému dlouhé řady čekajících, které brání tomu, aby běžela doprava rychle a bez průtahů.

Například výzkum, který proběhl v londýnském metru, ukázal, že 74,9 procenta cestujících na jezdících schodech stojí. Nedává tedy úplně smysl, aby byl celý jeden „pruh“ vyhrazený jen čtvrtině lidí.

Při dynamickém pohybu po eskalátoru navíc člověk potřebuje výrazně více místa. Měření ukázala, že stojící člověk zabírá průměrně 0,3 metru čtverečního, zatímco osoba v pohybu vyžaduje tři čtvrtě čtverečního metru, tedy víc než dvojnásobek. Omezený prostor, jakým je třeba eskalátor, tak svede pojmout dvakrát více lidí, když stojí, místo aby se pohybovali.

Pasažérská nápodoba

Když se v Londýně testovalo, co se stane při zákazu pohybu po jezdicích schodech, vyšlo najevo, že embargo plynulosti přepravy prospívá. Za hodinu schody dokázaly přepravit o 27 procent cestující více než za libovolného provozu (nutno dodat, že londýnské eskalátory jsou tradičně velmi vytížené).

Současně se ukázalo, že v prostředí jezdících schodů lidé velmi často napodobují chování těch, kdo jsou těsně před nimi – tedy pokud se lidé před nimi pohybují, pak je následují. A když se zastaví, tak i oni stojí. Vědci tedy doporučují, aby lidé v případě přeplněných eskalátorů prostě stáli v obou pruzích, ostatní je napodobí a doprava pak bude plynulejší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Sledujte v mapě, jak padají teplotní rekordy

V Česku o víkendu převládají teploty, které jsou spojené spíše s červencem. Až do pondělního večera trvá varování před vysokými teplotami. Už od pátku padají teplotní rekordy.
19. 6. 2026Aktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoNová aplikace pomůže odhalit poruchy paměti

Nová aplikace pomáhá rozpoznat první příznaky demence. Nástroj vyvinutý českými specialisty využívá umělou inteligenci. Test na počítači nebo tabletu zabere jen kolem deseti minut. Podle odborníků lidé potíže s pamětí podceňují a přičítají je stárnutí. Přitom může jít o projevy, které postupně vedou k rozvoji demence. S tou podle odhadů žije jen v České republice přes sto tisíc lidí a počet dál poroste. Pokud program poukáže na možný problém, mělo by následovat podrobnější vyšetření praktickým lékařem, geriatrem nebo přímo v neurologické ambulanci. Nejčastějším typem demence je Alzheimerova nemoc.
před 18 hhodinami

Doplňky s omega-3 kyselinami zřejmě mozek před Alzheimerem nechrání

Za miliardu dolarů se dá pořídit třeba vojenská ponorka nebo významnější kosmická mise. Anebo se za tuto částku dá pořídit rybí olej. Právě miliardu dolarů za tento přípravek utratí ročně Američané – hlavně proto, aby se ochránili před dopady stárnutí na mozek. Omega-3 mastné kyseliny, jež jsou v rybím oleji obsažené, prokazatelně pronikají do mozku. Jenže nová studie zpochybňuje, že by tam mohly mít silnější pozitivní vliv.
před 22 hhodinami

Čeští vědci úpravou RNA opravili poruchu, která krade zrak

Výzkumný tým z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd vedený Davidem Staňkem vyvinul experimentální RNA terapii schopnou opravit genetickou poruchu spojenou s retinitis pigmentosa – dědičným onemocněním sítnice, které postupně vede ke ztrátě zraku.
20. 6. 2026

Tlak Pekingu omezuje výzkum Číny. Švýcarští akademici žádají větší podporu státu

Stále přísnější kontroly zahraničního výzkumu Číny mnoha akademikům, včetně těch ve Švýcarsku, ztěžují pokračování v práci. Tito badatelé tvrdí, že Švýcarsko by je mělo podporovat více.
19. 6. 2026

Ptačí chřipka u Antarktidy zdecimovala mláďata rypoušů

Patogenní kmen ptačí chřipky zabil více než třináct tisíc mláďat rypoušů sloních poté, co nakazil jejich kolonie na sopečných ostrovech u Antarktidy, oznámili australští vědci, které citovala agentura AFP. Výzkumníci objevili Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy poseté mrtvými těly rypoušů, když v říjnu 2025 připluli na vědeckou misi do této oblasti v jižní části Indického oceánu.
19. 6. 2026

V Sherwoodu odumřel tisíciletý dub Robina Hooda

Památný dub v Sherwoodském lese spojený s legendou o Robinu Hoodovi je mrtvý. Shodují se na tom britští odborníci, podle nichž stromu starému až 1200 let na jaře poprvé v jeho dějinách nevyrašily vůbec žádné nové listy. Velký strom, za nímž se do lesa ve středoanglickém hrabství Nottinghamshire vypravovaly tisíce turistů, patřil k největším dubům v Británii, píší britská média.
19. 6. 2026

Rusko chce vyvrtat masivní díru na Sibiři. Doufá, že tam najde nekonečnou ropu

Ruští vědci se vrátili k v podstatě opuštěné hypotéze, že ropa vzniká v nitru planety bez přítomnosti živých organismů. A začnou proto už brzy vrtat do hloubky několika kilometrů, aby se pokusili tam tuto ropu najít.
19. 6. 2026
Načítání...