Moskva - Moskevské metro slaví osmdesáté výročí. Jedna z nejkrásnějších podzemních drah vznikala za Stalinovy vlády a stala se pýchou Sovětského svazu. Dnes je moskevská podzemka vůbec nejvytíženější na světě - turnikety ročně projdou skoro tři miliardy lidí.
První úvahy o jeho výstavbě se vynořily už kolem roku 1875, k realizaci došlo o šest dekád později. Dnes má metro na 12 trasách 196 stanic, na 328 kilometrech se sveze devět milionů lidí denně. Moskevská doprava by bez něj zkolabovala.
Některé stanice, zvláště ty na nejstarší trase, jsou proslulé bohatou výzdobu. Přes 40 jich je na seznamu ruských kulturních památek. Například ve stanici Náměstí Revoluce je 76 bronzových soch z třicátých let minulého století.
„Úkolem bylo vybudovat metro nejen pro potřeby dopravy, ale rovněž jako důležitý ideologický objekt. Metro se mělo stát pro lidi palácem,“ potvrzuje důlní expert Airat Bagaudtinov.
Pod Moskvou jezdí i tajná podzemka
Metro je strategickým místem i na politicko-bezpečnostní mapě Moskvy. Tajné trasy, kterým se říká „vládní“, mohou mít kolem třiceti kilometrů. Úzké tunely spojují Kreml s nejdůležitějšími budovami. Přesné plány ale veřejnost nezná.
„Ta trasa je jednosměrná. Jiná než v metru, kde se jezdí oběma směry. Tady se jezdí jen tam a zpět,“ popisuje archeolog Daniilo Davydov.
Architekt Nikolaj Šumakov se podepsal pod téměř stovku moskevských stanic. Ty, jejichž projekty a plány má nyní na stole, budou otevřeny až za zhruba deset let. Současné metro je podle něj jen zlomkem podzemního města, které v budoucnu vznikne. „Pod celou Moskvou by měl být ohromný podzemní prostor. Nejen pod centrem, ale i pod předměstími. Bylo by tam mnoho úrovní a páteří všeho by bylo metro,“ plánuje Šumakov.
Metro není jen chloubou Moskvy, ale i jejím citlivým místem. Dvě exploze v březnu 2010 si v ranní špičce vyžádaly 40 mrtvých a sto zraněných. Za útokem stály dvě sebevražedné atentátnice ze severního Kavkazu.
