Vodní „červ“ z Filipín se umí prokousat i kamením

Tým amerických biologů popsal doposud neznámý druh vodního organismu známého jako šášeň. Obvykle se tito tvorové příbuzní ústřicím živí dřevem, často lodním. Doposud neznámý druh šášně ale požírá kamení.

Šášeň je druh mořského mlže příbuzný ústřicím a perlorodkám, který ale na rozdíl od nich nevytváří schránky; místo toho si vyvrtává chodby ve dřevě a vylučuje sekret, kterým pokrývá jejich vnitřní stěny. Ten později ztuhne a vytvoří vápenitou trubičku.

V dobách, kdy ještě vládla oceánům plavidla ze dřeva, byl proto šášeň postrachem námořníků, třebaže obvykle dorůstá „pouhého“ čtvrt metru; díry v lodích, které za sebou zanechával, totiž mohly posádku poslat ke dnu. Roku 1731 dokonce šášně zničily pobřežní hráze v Nizozemsku natolik, že došlo k jejich protržení. Dnes už způsobují spíše škody na infrastruktuře staveb u moře a na moři. 

Kamenožrout z řeky

Nově objevená šášeň byla popsána v odborném časopise Proceedings of the Royal Society B. Vědci ji sice na jejím jediném místě výskytu – flipínském ostrově Bohol – poprvé pozorovali už v roce 2006, ale až do současné doby ji nikdy detailně nestudovali.

Filipínské šášně jsou velmi drobné, měří průměrně jen 150 milimetrů. Mají bílou barvu a tvarem připomínají červy víc než ostatní zástupci tohoto druhu. Především ale mají jinou fyziologii.

Disponují tak specializovanými zuby, že jsou schopné prokousávat se kamením, konkrétně vápencem. Podle vědců pak tyto šášně vyvrhovaly písek. Zatím není jasné, proč to dělají, ale biologové odhadují, že to není kvůli získávání potravy, a pracují s hypotézou, že z vápence tito mlži mohou získávat nějaké látky, jež by mohly být dobré pro mikroby, kteří žijí v jejich dýchacím traktu.

 Aktuální zjištění z Filipín není v poslední době jedinou raritou spojenou s tímto mořským živočichem. Třebaže se nejedná o velkého mlže, před dvěma roky vědci objevili obří šášně dlouhé i přes 1,5 metru:

Vydáno pod