Vědci objevili mořského tvora, o němž doposud slyšeli jen legendy. Jde o obří verzi dobře známého měkkýše.
Říká se jim „lodní červi“ a znají je moc dobře všichni, kdo mají co do činění s loděmi. Šášně totiž způsobují velké škody na dřevě, které využívají pro svůj způsob života. Obyčejně jsou velké asi čtvrt metru, ale už dlouho se spekulovalo o tom, že by mohly existovat i šášně mnohem větší. Nyní mají vědci v rukou důkaz, podařilo se jim objevit, popsat a nafilmovat obří šášeň dlouhou asi 150 centimetrů.
Šášeň lodní, jak se tento tvor jmenuje, vlastně není žádný červ, ale mořský mlž – je tedy příbuzný spíše ústřicím a perlorodkám. Námořníci a další obyvatelé přímořských krajin je dobře znají; představují pro ně totiž velké nebezpečí. I když má komické jméno, může tento mlž dlouhý asi 20 centimetrů způsobovat škody za desítky i stovky milionů korun.
Potápěč lodí
Nevytváří si, na rozdíl od jiných mlžů, schránky; místo toho vrtá ve dřevě chodbičky. Šášeň vylučuje sekret, který pokrývá vnitřek vyvrtané chodby; ten později ztuhne a je možné najít vápenité trubičky, jež z něj vzniknou. Dříve, v dobách, kdy ještě vládla oceánům plavidla ze dřeva, proto byl postrachem námořníků: díry v lodích je mohly poslat ke dnu. Roku 1731 dokonce šášně zničily pobřežní hráze v Nizozemí natolik, že došlo k jejich protržení. Dnes už způsobují spíše škody na infrastruktuře staveb u moře a na moři.
Existence obřích šášní byla dlouhá léta jen vědeckou legendou, jediným důkazem byly jejich vápenité trubičky, v tomto případě spíš trubky. Na Filipínách se s nimi čile obchoduje, dají se koupit asi za 200 dolarů, ale až donedávna nikdo obří šášeň neviděl. Nyní se ale podařilo mořskému biologovi Danielu Distelovi jeden exemplář sehnat – viděl ho nejprve v jednom lokálním filipínském dokumentu, pak ho koupil a mohl analyzovat. Výsledky svých výzkumů publikoval v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.
Zvíře, kterému chutná sirovodík
Tvor dostal jméno Kuphus polythalamia a je ještě bizarnější než běžné šášně. Drtivou většinu jeho těla totiž tvoří žábra – zažívací trakt má miniaturní, protože většinu zažívání mají na starost bakterie, jež v něm žijí. Živí se s největší pravděpodobností nikoliv dřevem jako jeho menší bratranci, ale sulfanem (dříve se této látce říkalo sirovodík).
Tyto šášně totiž žijí u hydrotermálních průduchů u mořského dna, kde se uvolňuje obrovské množství látek, jimiž se „normální“ organismy nedokáží živit. Specializovaný organismus Kuphus polythalamia to ale dokáže a podle vědecké studie velmi efektivně. Jak se dokázal tento tvor tak dobře přizpůsobit extrémním podmínkám, není doposud úplně jasné.
