Z noční sovy se stane ranní ptáče za tři týdny, tvrdí vědci

Pouhé tři týdny stačí takzvaným nočním sovám na to, aby „přetočily“ své biologické hodiny a stala se z nich ranní ptáčata. Tvrdí to britští a australští vědci v nové studii, o které informoval server Sky News. Lidem, kteří chodí spát pozdě, podle nich navíc změna spánkových návyků prospěje, například pozitivně ovlivní jejich duševní pohodu.

Účastníci studie, kteří se naučili vstávat brzy, pociťovali menší stres a sklíčenost a během dne nebyli tak ospalí.

Na výzkumu univerzit v Birminghamu a v Surrey a Univerzity Monash v Melbourne se podílelo 22 „nočních sov“, které se v průměru ukládaly ke spánku ve 2:30 ráno a vstávaly okolo 10:15.

Od vědců dostali tito lidé pokyny, které bylo nezbytné po tři týdny dodržovat. Ráno museli vstávat o dvě až tři hodiny dříve než obvykle a dopřávat si pořádnou dávku denního světla. Následovala co nejčasnější snídaně, oběd každý den ve stejnou dobu a poslední jídlo nejpozději do 19:00. Poslední příděl kofeinu v 15:00 a po 16:00 už žádný „šlofík“. Do postele pak museli jít o dvě až tři hodiny dříve než jindy a večer omezit světlo. Fyzické cvičení pak vědci doporučili jen ráno.

Výsledky: funguje to

Výsledky studie, zveřejněné v časopise Sleep Medicine, podle Sky News ukázaly ráno zlepšení kognitivního výkonu (reakční doby) i fyzického výkonu (síla stisku) a vrchol sil se dostavil odpoledne místo navečer.

„Když chodíte spát pozdě v noci, míjíte se se standardním rozvržením dnů ve společnosti, což může mít mnohé nežádoucí účinky, od ospalosti během dne po horší duševní zdraví,“ uvedl spoluautor studie Andrew Bagshaw ze střediska pro zdraví lidského mozku Birminghamské univerzity. Noční sovy se například špatně přizpůsobují školním nebo pracovním rozvrhům.

Vědci podle Bagshawa chtěli zjistit, zda existuje jednoduché „domácí“ řešení těchto potíží. Po třítýdenní změně režimu se lidé naučili vstávat a chodit spát o dvě hodiny dříve než předtím. „Nejzajímavější je ale to, že změna se projevila na zlepšení duševní pohody a vnímání ospalosti, což byl pro účastníky velmi pozitivní výsledek,“ uvedl Bagshaw.

Tento výzkum byl značně omezený počtem studovaných osob, může tedy sloužit jen jako podnět pro rozsáhlejší studii, která by mohla problém řešit detailněji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 5 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
před 23 hhodinami

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
včera v 14:40

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
včera v 13:00

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
včera v 11:04

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
včera v 09:57

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...