Vědci vypumpovali žraločí žaludky. S překvapením našli vrabce nebo datly

Jedni z největších žraloků světa se živí mimo jiné i zpěvnými ptáky. Odhalil to největší výzkum žraločích mláďat, kterým vědci pumpovali žaludky. Téměř polovina jich měla ve vnitřnostech zbytky ptáků žijících na souši.

Žraloci tygří jsou vrcholoví predátoři – až pět metrů velké paryby, které si poradí i s delfínem. Ale současně jsou známí jako „plovoucí popelnice“; pozřou téměř všechno, co se k nim přiblíží – od želv až po pneumatiky.

Ale než dorostou do velikosti, kdy mohou pohltit něco tak velkého, mají mladí žraloci tygří poněkud odlišný jídelníček: jeho většinu tvoří ptáci. A nejsou to mořští ptáci jako pelikáni nebo racci, ale obyčejní suchozemci – vrabci, holubi nebo datli. Mořští biologové to popsali v odborném časopise Ecology.

„Žraloci tygří uvidí snadnou kořist a hned se po ní vrhnou, to víme už dlouho. Ale překvapilo mě, když jsem se dozvěděl, že žerou i zpěvné ptáky – myslel jsem si, že jdou spíš po těch mořských,“ uvedl Kevin Feldheim, přírodovědec, který se na výzkumu podílel. „Byl to jeden z nejskvělejších projektů, na kterých jsem se podílel, pomocí analýzy DNA.“

Hlavním autorem studie je Marcus Drymon. Jeho tým lovil mladé žraloky tygří, vypumpoval jim žaludky a pak je vrátil do moře. Celkem vědci analyzovali vnitřnosti 105 žraloků, z nich mělo 41 v útrobách zbytky mrtvých ptáků.

Ptáci, kteří končí jako žraločí oběd

Většina jich byla už částečně natrávená, takže se ukázalo být nemožné řádně je identifikovat. A proto museli biologové využít pomoci genetiků, kteří z natrávených obsahů žaludků dokázali zjistit, co bylo původně jejich obsahem. „Nebyli tam žádní racci, pelikáni, kormoráni – prostě žádný druh mořských ptáků,“ popsal Drymon. „Všechno to byli suchozemští ptáci, ty druhy, které žijí normálně za vaším domem.“

Není to poprvé, co nějaká studie prokázala, že tygří žraloci žerou ptáky. „Na Havaji existuje místo, kde se učí létat mláďata albatrosů. A dospělí žraloci tygří tam na ně číhají,“ uvedl Feldheim. Nová studie je ale první, která ukazuje, že žraloci se živí zpěvnými ptáky žijícími primárně na pevnině. Jak je to možné?

Podrobnější analýza ukázala příčinu: výzkum probíhal v Mexickém zálivu právě v době, kdy tam vedl migrační tah, ve vrcholu sezony. „Doba, kdy žraloci žrali ptáky, korelovala s maximální migrací daného druhu nad mořem,“ dodává profesor Drymon. Podle něj jen žraloci požírají ptáky, kteří unavení po dlouhém letu padají do moře. Pro žraloky jsou navíc snadnější kořistí, protože na rozdíl od ptáků mořských jsou ve vodě zcela neobratní. 

Nový výzkum má podle jeho autorů významný dopad na to, co víme o tomto druhu žraloků. Může pomoci s lepším pochopením toho, jak se tato ohrožená zvířata chovají a jak jsou přizpůsobivá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Marihuana v dospívání zdvojnásobuje riziko duševních nemocí

Téměř půl milionu mladých lidí zkoumali američtí vědci v rozsáhlé studii, která se věnovala konzumaci marihuany. Výzkum ukázal, že existuje souvislost mezi kouřením konopí a vznikem psychických chorob. A s velkou pravděpodobností jde o souvislost příčinnou.
před 8 hhodinami

Zákaz mobilů ve školách dle výzkumu přímo nezlepšuje známky ani duševní pohodu

Zákaz mobilních telefonů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci sice nejsou tak rozptylováni, ale na druhou stranu roste neklid a nekázeň ve třídách. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle tohoto výzkumu plošné zákazy nefungují a nejsou tedy ani univerzálním řešením. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.
před 11 hhodinami

Při extrémních vedrech vznikají nad městy nanočástice schopné proniknout do plic

Světová velkoměsta se vlivem oteplování planety i toho, jak zastavěná jsou, stávají stále rozpálenějšími kotli. Má to v mnoha ohledech negativní dopady na lidské zdraví. Teď vědci popsali další možný: vznik atmosférických aerosolů složených z nanočástic, které mohou proniknout do plic. To se donedávna pokládalo za nepravděpodobné.
před 11 hhodinami

VideoAI dokáže žákům vygenerovat cvičení na míru, pomáhá i učitelům

Umělá inteligence pomáhá nejen studentům, ale i učitelům. Přípravy si s její pomocí dělá asi polovina z nich. Na její využití na školách se zaměřil nový výzkum odborníků z ČVUT. „Určitě to může výuku jednou za čas ozvláštnit. Největší sílu těchto nástrojů vidím v tom, že s nimi pak mohou žáci pracovat sami,“ přiblížila učitelka angličtiny Jitka Pokorná ze ZŠ Mohylová. Starším studentům může umělá inteligence přiblížit výuku prostřednictvím jejich oblíbeného seriálu. Dokáže například vygenerovat cvičení se známými postavami. „Je to o lidech, které znají, materiál je autentický a motivace je výrazně vyšší, než když mechanicky vyplňují cvičení v učebnici,“ sdělila Petra Juna Jennings z ČVUT.
před 15 hhodinami

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
včera v 10:01

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026
Načítání...