Vědci vypumpovali žraločí žaludky. S překvapením našli vrabce nebo datly

Jedni z největších žraloků světa se živí mimo jiné i zpěvnými ptáky. Odhalil to největší výzkum žraločích mláďat, kterým vědci pumpovali žaludky. Téměř polovina jich měla ve vnitřnostech zbytky ptáků žijících na souši.

Žraloci tygří jsou vrcholoví predátoři – až pět metrů velké paryby, které si poradí i s delfínem. Ale současně jsou známí jako „plovoucí popelnice“; pozřou téměř všechno, co se k nim přiblíží – od želv až po pneumatiky.

Ale než dorostou do velikosti, kdy mohou pohltit něco tak velkého, mají mladí žraloci tygří poněkud odlišný jídelníček: jeho většinu tvoří ptáci. A nejsou to mořští ptáci jako pelikáni nebo racci, ale obyčejní suchozemci – vrabci, holubi nebo datli. Mořští biologové to popsali v odborném časopise Ecology.

„Žraloci tygří uvidí snadnou kořist a hned se po ní vrhnou, to víme už dlouho. Ale překvapilo mě, když jsem se dozvěděl, že žerou i zpěvné ptáky – myslel jsem si, že jdou spíš po těch mořských,“ uvedl Kevin Feldheim, přírodovědec, který se na výzkumu podílel. „Byl to jeden z nejskvělejších projektů, na kterých jsem se podílel, pomocí analýzy DNA.“

Hlavním autorem studie je Marcus Drymon. Jeho tým lovil mladé žraloky tygří, vypumpoval jim žaludky a pak je vrátil do moře. Celkem vědci analyzovali vnitřnosti 105 žraloků, z nich mělo 41 v útrobách zbytky mrtvých ptáků.

Ptáci, kteří končí jako žraločí oběd

Většina jich byla už částečně natrávená, takže se ukázalo být nemožné řádně je identifikovat. A proto museli biologové využít pomoci genetiků, kteří z natrávených obsahů žaludků dokázali zjistit, co bylo původně jejich obsahem. „Nebyli tam žádní racci, pelikáni, kormoráni – prostě žádný druh mořských ptáků,“ popsal Drymon. „Všechno to byli suchozemští ptáci, ty druhy, které žijí normálně za vaším domem.“

Není to poprvé, co nějaká studie prokázala, že tygří žraloci žerou ptáky. „Na Havaji existuje místo, kde se učí létat mláďata albatrosů. A dospělí žraloci tygří tam na ně číhají,“ uvedl Feldheim. Nová studie je ale první, která ukazuje, že žraloci se živí zpěvnými ptáky žijícími primárně na pevnině. Jak je to možné?

Podrobnější analýza ukázala příčinu: výzkum probíhal v Mexickém zálivu právě v době, kdy tam vedl migrační tah, ve vrcholu sezony. „Doba, kdy žraloci žrali ptáky, korelovala s maximální migrací daného druhu nad mořem,“ dodává profesor Drymon. Podle něj jen žraloci požírají ptáky, kteří unavení po dlouhém letu padají do moře. Pro žraloky jsou navíc snadnější kořistí, protože na rozdíl od ptáků mořských jsou ve vodě zcela neobratní. 

Nový výzkum má podle jeho autorů významný dopad na to, co víme o tomto druhu žraloků. Může pomoci s lepším pochopením toho, jak se tato ohrožená zvířata chovají a jak jsou přizpůsobivá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 3 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
před 21 hhodinami

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
před 22 hhodinami

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
včera v 13:00

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
včera v 11:04

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
včera v 09:57

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...