Experimenty religionistů sdružených v brněnské laboratoři LEVYNA ukazují, že nejstarší civilizace vznikaly a byly úspěšné mimo jiné díky obavám lidí z přísných trestajících božstev. Na důležitou součást této problematiky poukazuje článek, který jim vyšel v časopise Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences.
Vědci se zaměřili na patnáct různých společností z nejrůznějších koutů světa žijících způsobem blízkým starým civilizacím. Sledovali, jaký vliv má na jejich rozhodování a míru spolupráce to, v jaké věří bohy. „Vybrali jsme společnosti, ve kterých byla zastoupena víra v bohy, kteří jsou vševědoucí a trestají nemorální lidské skutky, i víra v bohy, které lidé uctívají, ale oni se o ně a jejich činy významně nezajímají,“ přibližuje hlavní autor textu Martin Lang.
Ve studii, která měla nakonec přes 2200 účastníků, se tak objevili například příslušníci tanzanského kmene Hadza, kteří se živí sběrem a lovem, nebo lidé z ostrova Mauricius. Dalšími účastníky byli různí zemědělci, pastevci či skupiny, které se živí obhospodařováním půdy po vypálených pralesích.
Pravda je v kostkách
Účastníci experimentu hráli hru s kostkou s černými a bílými stranami a mincemi. Výsledek hodu určil, kdo dostane kolik mincí. Měli si přitom sami určit, která barva přisoudí peníze jim a která někomu jinému. Na základě hodů je rozdělovali mezi sebe, souvěrce z místní vesnice, souvěrce z jiné vesnice, nebo lidi odjinud věřící v jiné bohy.
„Svá pravidla nám dopředu neřekli, takže jsme nemohli zjistit, zda konkrétní člověk podvádí, což určitě mohl. Pokud ale peníze dělili na základě hodů kostkou, věděli jsme, že díky pravděpodobnosti by mělo být rozložení mincí rovnoměrné. Odchylky od pravděpodobnostního rozložení v celých populacích jsme se pak snažili vysvětlit vírou v moralizující bohy,“ vysvětluje Lang.
Z výsledků plyne, že lidé, na které podle jejich víry dohlíží trestající bůh, podváděli ve svůj prospěch či prospěch blízké komunity méně než lidé nevěřící anebo vyznávající nezaangažované božstvo.
Stejný výsledek se ukázal i ve druhé ekonomické hře, kde měli lidé za úkol pouze rozdělit přidělené peníze podle vlastních preferencí. I tam se lidé věřící v moralizující bohy dělili s anonymními souvěrci ze vzdálené vesnice daleko férověji. Dělit se víc o zdroje s anonymními a vzdálenými souvěrci přitom podle vědců odkazuje k větší ochotě spolupracovat s větším okruhem lidí, což by měl být základ pro vznik větších společenství.
Převedeno na dnešní realitu, lidstvo podle autorů studie vymyslelo důmyslný způsob zajištění kooperace, ve kterém se každý může spolehnout třeba na to, že jídlo, které si koupíme v obchodě, bude v pořádku. „A pokud ne, existují i autority, které se postarají o potrestání toho, kdo jídlo znehodnotil. Jen už to dnes nejsou bohové, ale úřady nebo policie,“ uvádí.
Síla moralizujících bohů
Výzkum je jedním z mnoha příspěvků, které se snaží vysvětlit rozvoj lidské civilizace. Ty se často potýkají s problémem spočívajícím v tom, že historický vývoj se luští z chování dnešních lidí, protože z archeologických dat se jen těžko odvozuje, v co lidé věřili. V mladší době kamenné si nikdo písemnou evidenci nevedl.
Badatelé tak na rozvoj náboženství vyznačujících se trestajícími bohy usuzují z toho, že právě v tomto období dvanácti až pěti tisíc let před naším letopočtem se začalo šířit masivně zemědělství a vznikaly první velké civilizace, ve kterých bylo potřeba zajistit spolupráci i mezi lidmi, kteří se vzájemně neznali a potkávali se pouze výjimečně.
„Společnosti věřící v moralizujícího boha se postupem času stávaly většími a silnějšími. Ostatní společnosti si buď podmanily, nebo ostatní jejich styl života a víru někdy i podvědomě kopírovaly, protože viděly, že to vede k úspěchu,“ naznačuje Radek Kundt, vedoucí laboratoře LEVYNA.
Společně s Martinem Langem, který se vrátil ze Spojených států domů do Česka, plánují roli náboženství v lidské evoluci dále zkoumat. Chtějí se zaměřit především na roli náboženství a nákladných rituálů v meziskupinovém konfliktu, což by mohlo pomoci porozumět některým problémům dnešního světa.
