Česko má být evropský lídr v umělé inteligenci, chce vláda

Česko má být do budoucna modelovou evropskou zemí pro využití umělé inteligence (AI). Počítá s tím Národní strategie umělé inteligence, kterou v pondělí schválila vláda. Mezi priority této strategie podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) patří mimo jiné bezpečnost a obrana nebo průmysl a výroba.

„Zajistíme bezpečnost automobilů bez řidiče, robotů i autonomních zbraní, zkrátka všude tam, kde se potkává člověk a inteligentní stroj. Navážeme na naše dosavadní úspěchy v mobilitě a dopravě, vojenském a bezpečnostním výzkumu i na naši historickou zkušenost,“ uvádí materiál.

Mezi krátkodobé cíle nové strategie, které by se měly uskutečnit do roku 2021, patří především vznik takzvaného Evropského centra excelence v AI na bázi konsorcia akademických výzkumných pracovišť. Mohlo by sídlit i v Praze. Havlíček dříve uvedl, že mezi zájemce o jedno ze čtyř takových center patří také Německo, Francie nebo Finsko. „Pokud se to podaří, tak získáme nejen prestiž, ale i výzkumná centra a nejlepší vědce,“ uvedl ministr.

Elita ve výzkumu umělých inteligencí

„Máme velkou šanci využít špičkový český výzkum v této průlomové technologii jako klíčový nástroj pro naši budoucnost. Zařazujeme se tím mezi evropskou technologickou elitu, která bude udávat nejen směr v oblasti průmyslu, ale stává se rovněž významným světovým hráčem v budování kybernetické bezpečnosti, abychom se tak postavili velké globální hrozbě, jako je krádež dat,“ dodal Havlíček.

Náměstek ministerstva průmyslu pro digitalizaci a inovace Petr Očko doplnil, že zásadní je pro Česko přilákat špičkové talenty ze zahraničí, za kterými přijdou výzkumná centra světových firem a další investice. „Na ty naváže rozvoj startupů a inovativních firem v celé České republice. Umělá inteligence se zkrátka neobejde bez té reálné,“ dodal Očko.

Za naplňování strategie bude přímo odpovědný Havlíček, který to bude koordinovat prostřednictvím nově zřízeného Výboru pro AI. Jeho členy budou zástupci vybraných ministerstev, předsedové Technologické agentury ČR a Akademie věd ČR, odborů nebo generální ředitelé CzechInvestu a Českomoravské záruční a rozvojové banky.

V souladu se zájmy průmyslu

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar dříve řekl, že strategie je napsána dobře i s termíny a opatřeními. „Česká republika je ale šampionem v produkci koncepcí a strategií. Naučili jsme se je psát, ale bohužel stále máme pocit, že práce na strategii končí schválením vládou,“ uvedl. Doufá v to, že tato koncepce bude jedna z prvních, která se dočká realizace. „Vzhledem k tomu, že Česká republika je nejvíce z Evropy závislá na průmyslu, je to důležité,“ dodal. Zatím Česko za posledních 30 let podle Špicara prorazilo ve světě v tomto směru jen s nanotechnologiemi.

Míra praktického využívání umělé inteligence je v českých firmách ve srovnání s dalšími zeměmi podprůměrná, uvedl nedávný celosvětový průzkum společnosti Microsoft. Za jeden rok ji v Česku využije 16 procent firem, zatímco evropský průměr je 40 procent. Naopak do tří let plánují umělou inteligenci používat v USA všechny tamní firmy, v Evropě 87 procent a v České republice až 80 procent společností, vyplývá z průzkumu.

Národní AI strategie je součástí naplňování Inovační strategie České republiky 2019–2030 (The Country for the Future) a jejího hlavního cíle učinit z Česka inovačního lídra.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 34 mminutami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 14 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 16 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 21 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
14. 1. 2026
Načítání...