Pivo bylo významný faktor, který stabilizoval starověké společnosti, ukazuje výzkum

Zhruba 1000 let zpátky existovala v Peru říše Huari: většina Evropanů o ní sice nikdy neslyšela, ale šlo o nesmírně úspěšnou civilizaci. Na svém vrcholu byla velká jako celé východní pobřeží Spojených států. A co je ještě zajímavější, vydržela přes 500 let, což je na tak velké impérium pozoruhodný úspěch. Antropologové nyní popsali, že důležitým faktorem pro dlouhověkost této říše bylo neustálé zásobování pivem.

Říše Huari se začala rozvíjet okolo roku 500 a zanikla kolem roku 1100. Řadu sociálních, kulturních i technologických prvků však od ní převzaly další kultury, včetně slavných Inků. Jak významnou říší byla kultura Huarijů, dokládá velikost jejich metropole – žilo v ní přibližně 40 tisíc obyvatel.

„Naše studie nám pomáhá pochopit, jak pivo pomáhalo s vytvářením komplexních politických organizací,“ uvedl Ryan Williams, antropolog, který je hlavním autorem práce zveřejněné v odborném časopise Sustainability. „Potřebovali jsme využít spoustu nových technologií, abychom získali informace o tom, jak se vyrábělo starodávné pivo a jaké mělo v minulosti vliv na společnosti,“ doplnil.

Výzkum artefaktů  tak byl založen například na laserovém měření střepů, které zbyly po džbánech. „Na téhle studii je skvělé, že jdeme až na atomární úroveň. Počítáme atomy v pórech keramiky a snažíme se tak rekonstruovat množství molekul v těch původních nápojích, jež se z nich pily,“ říká profesor Williams.

Minipivovar z roku 1000

  • Vyrobené pivo zaujalo natolik, že podle něj vyrobili v jednom chicagském pivovaru várku, která se bude ve městě v červnu prodávat pod názvem Wari, což je anglický název kultury Huari.

Výzkum začal už před dvaceti lety, kdy jeho tým objevil na archeologické lokalitě Cerro Baúl na jihu Peru starý pivovar pocházející právě z kultury Huari. „V podstatě to v mnoha ohledech připomínalo dnešní minipivovar. Pivo se tam jen vyrábělo, ale hostinec, kde se pivo pilo, musel být nedaleko,“ popisuje vědec.

Z nálezů na místě se podařilo odvodit, že tento pivní nápoj nazývaný chicha vydržel jen přibližně týden, proto se nedal převážet a musel se konzumovat přímo na místě. Sloužily k tomu oslavy, během nichž se shromažďovalo ve městech množství návštěvníků. Typicky to bylo sto až dvě stě zástupců elit, kteří společně pili pivo z téměř půlmetrových keramických nádob bohatě zdobených podobami barijských božstev a hrdinů.

Tato setkání byla pro fungování říše klíčová, tvrdí Williams. Elity z různých částí říše se tu setkávaly, zřejmě jim byly přinášeny dary – celý systém pak fungoval, protože významné osoby říše se u piva spřátelily a udržovaly tak spolu pravidelné vztahy.

Recept na starověké pivo

Díky detailnímu prostudování pivovaru byli vědci schopni napodobit celý proces vaření tohoto starodávného piva. „Je to komplikované a vyžaduje to jak znalosti, tak i praxi. Tento experiment nás naučil o výrobě piva spoustu, kolik to vyžadovalo námahy i času,“ popsali vědci z Fieldova muzea.

Pivo se tehdy vyrábělo ze snadno dostupných přísad, které se daly vždy snadno opatřit, a to dokonce i když sucho snížilo úrodu kukuřice. Stálý přísun piva byl podle vědců velmi silným stabilizačním faktorem; říše Huari totiž byla složená z mnoha kmenů a „národů“, společné pití piva fungovalo jako rituál, který všechny tyto vrstvy společnosti spojoval.

„Tento výzkum je pro nás důležitý, protože nám pomáhá pochopit, jak instituce vytvářejí vazby, které spojují společnost dohromady,“ uvádí autoři studie. „ Bez nich se velké politické entity začínají rozpadat na mnohem menší celky.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 7 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 9 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 11 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...