Zpráva o stavu novozélandské přírody ukazuje velmi nelichotivý obrázek země, která se dlouhá léta prezentovala jako ráj na Zemi. Vyplývá z ní katastrofální ztráta biodiverzity, znečištěné vody a ničivý růst měst i pastvin.
Spíš Mordor než Roklinka. Nový Zéland má obrovský environmentální problém, tvrdí nová vládní zpráva
Tato zpráva nazvaná Environment Aotearoa (Aotearoa je maorský název Nového Zélandu) je první velkou zprávou o přírodě Nového Zélandu za čtyři roky. Vychází z dat tamního ministerstva životního prostředí a statistického úřadu. Ukazuje úplně odlišný obrázek než reklamní kampaně, které tam každoročně úspěšně lákají miliony turistů z celého světa.
Nejdůležitějším poselstvím je, že Nový Zéland je velmi silně postižen invazivními druhy. Od doby, co se na něm usídlili lidé, z tamní přírody zmizelo 75 druhů zvířat a rostlin. Nejhůře je postižena ptačí říše, která bývala v minulosti chloubou ostrovů: vyhynutím je momentálně ohroženo 90, respektive 80 procent druhů mořských a suchozemských ptáků.
Hrozba kolapsu visí podle této zprávy nad dvěma třetinami novozélandských vzácných ekosystémů. Během posledních 15 let se riziko ohrožení zhoršilo u 86 druhů, naopak zlepšilo se za posledních 10 let u pouhých 26 druhů. Autoři zprávy přitom zdůrazňují, že rozsah poškození životního prostředí není úplně jasný, protože vědci zatím znají precizně jen dvacet procent novozélandských druhů.
Pro deník Guardian se ke zprávě vyjádřil šéf environmentální organizace Forest and Bird Kevin Hague. Podle něj je čtení této zprávy jako ledová sprcha a ukazuje, že celá desetiletí si lidé odmítali přiznat vážnost problému a jen prokrastinovali.
„Nový Zéland ztrácí druhy a ekosystémy rychleji než drtivá většina jiných zemí,“ uvedl. „Čtyři tisíce našich původních druhů se ocitly v problémech, kvůli pastvinám pro dobytek i destruktivnímu rybolovu, který poškozuje mořské dno. Nenapravitelně poškozujeme svou přírodu.“
Podle vyjádření novozélandského ministra životního prostředí Davida Parkera tato zpráva nenabízí žádná velká překvapení, ale zdůrazňuje nutnost mít čistou vodu a stát se uhlíkově neutrální zemí do roku 2050. „Pokud se všemi svými výhodami nedokáže Nový Zéland překonat své environmentální problémy, pak to nedokáže ani zbytek světa,“ uvedl Parker.
Problém jménem dobytek
Nový Zéland zaznamenal během posledních dvaceti let masivní nárůst počtu dobytka, což má ničivý dopad na kvalitu pitné vody. To je klíčová oblast, která by se měla podle vlády vylepšovat. Její zlepšení přislíbila ve své volební kampani i současná premiérka Jacinda Ardernová.
Podle zprávy to ale bude těžké splnit. V 59 procentech sledovaných studní se nedaří držet vhodnou úroveň bakterií E. coli a ve 13 procentech úroveň nitrátů. Špatná kvalita vody byla odhalena také u 57 procent monitorovaných jezer, přičemž vymřením je ohroženo 76 procent původních druhů sladkovodních ryb – totéž se týká třetiny sladkovodního hmyzu.
Hlavní příčinou negativních změn v kvalitě vody je podle organizace Forest and Bird intenzivní používání hnojiv, zavlažování a chov dobytka. Ministr pro klimatickou změnu James Shaw dodal, že problémy dále zhoršuje efekt globálního oteplování, které se projevuje například zvyšováním hladiny oceánu a oteplováním moře i pevniny. „Všechny problémy v této zprávě dělá klimatická změna ještě horšími, a právě proto je tato vláda odhodlaná k rozhodné akci,“ komentoval výsledky Shaw.
