Spíš Mordor než Roklinka. Nový Zéland má obrovský environmentální problém, tvrdí nová vládní zpráva

Zpráva o stavu novozélandské přírody ukazuje velmi nelichotivý obrázek země, která se dlouhá léta prezentovala jako ráj na Zemi. Vyplývá z ní katastrofální ztráta biodiverzity, znečištěné vody a ničivý růst měst i pastvin.

Tato zpráva nazvaná Environment Aotearoa (Aotearoa je maorský název Nového Zélandu) je první velkou zprávou o přírodě Nového Zélandu za čtyři roky. Vychází z dat tamního ministerstva životního prostředí a statistického úřadu. Ukazuje úplně odlišný obrázek než reklamní kampaně, které tam každoročně úspěšně lákají miliony turistů z celého světa.

Nejdůležitějším poselstvím je, že Nový Zéland je velmi silně postižen invazivními druhy. Od doby, co se na něm usídlili lidé, z tamní přírody zmizelo 75 druhů zvířat a rostlin. Nejhůře je postižena ptačí říše, která bývala v minulosti chloubou ostrovů: vyhynutím je momentálně ohroženo 90, respektive 80 procent druhů mořských a suchozemských ptáků.

Hrozba kolapsu visí podle této zprávy nad dvěma třetinami novozélandských vzácných ekosystémů. Během posledních 15 let se riziko ohrožení zhoršilo u 86 druhů, naopak zlepšilo se za posledních 10 let u pouhých 26 druhů. Autoři zprávy přitom zdůrazňují, že rozsah poškození životního prostředí není úplně jasný, protože vědci zatím znají precizně jen dvacet procent novozélandských druhů.

Pro deník Guardian se ke zprávě vyjádřil šéf environmentální organizace Forest and Bird Kevin Hague. Podle něj je čtení této zprávy jako ledová sprcha a ukazuje, že celá desetiletí si lidé odmítali přiznat vážnost problému a jen prokrastinovali.

„Nový Zéland ztrácí druhy a ekosystémy rychleji než drtivá většina jiných zemí,“ uvedl. „Čtyři tisíce našich původních druhů se ocitly v problémech, kvůli pastvinám pro dobytek i destruktivnímu rybolovu, který poškozuje mořské dno. Nenapravitelně poškozujeme svou přírodu.“

Podle vyjádření novozélandského ministra životního prostředí Davida Parkera tato zpráva nenabízí žádná velká překvapení, ale zdůrazňuje nutnost mít čistou vodu a stát se uhlíkově neutrální zemí do roku 2050. „Pokud se všemi svými výhodami nedokáže Nový Zéland překonat své environmentální problémy, pak to nedokáže ani zbytek světa,“ uvedl Parker.

Problém jménem dobytek

Nový Zéland zaznamenal během posledních dvaceti let masivní nárůst počtu dobytka, což má ničivý dopad na kvalitu pitné vody. To je klíčová oblast, která by se měla podle vlády vylepšovat. Její zlepšení přislíbila ve své volební kampani i současná premiérka Jacinda Ardernová.

Podle zprávy to ale bude těžké splnit. V 59 procentech sledovaných studní se nedaří držet vhodnou úroveň bakterií E. coli a ve 13 procentech úroveň nitrátů. Špatná kvalita vody byla odhalena také u 57 procent monitorovaných jezer, přičemž vymřením je ohroženo 76 procent původních druhů sladkovodních ryb – totéž se týká třetiny sladkovodního hmyzu.

Hlavní příčinou negativních změn v kvalitě vody je podle organizace Forest and Bird intenzivní používání hnojiv, zavlažování a chov dobytka. Ministr pro klimatickou změnu James Shaw dodal, že problémy dále zhoršuje efekt globálního oteplování, které se projevuje například zvyšováním hladiny oceánu a oteplováním moře i pevniny. „Všechny problémy v této zprávě dělá klimatická změna ještě horšími, a právě proto je tato vláda odhodlaná k rozhodné akci,“ komentoval výsledky Shaw.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před třiceti lety poprvé zabečel klonovaný tvor. A rozjel obří byznys

Ve skotském Roslinově ústavu přišlo 5. července 1996 na svět zvíře, jehož narození znamenalo velký vědecký úspěch, zároveň ale otevřelo řadu otázek. Ovečka Dolly byla totiž prvním živočichem naklonovaným z dospělé buňky savce a metoda, díky níž se narodila, je teoreticky použitelná i v případě člověka. Asi nejznámější ovčí celebrita ovšem na výjimečnost možná doplatila, a to o půlku kratším životem ve srovnání s obyčejnými ovcemi. Ovečka byla utracena ve věku šesti let v polovině února 2003.
před 15 hhodinami

Tesáky pavouků mají delší historii, než se myslelo. Vědci je našli u tvora starého půl miliardy let

Kousnutí pavouka, klíštěte nebo štíra může být bolestivé, a dokonce může člověku přinést ve výjimečných případech smrt. Paleontologové teď rozkryli evoluční příběh jejich tesáků.
4. 7. 2026

VideoLetní obloha nabízí krásu i poučení. Astronom radí, co pozorovat

Začátek července přichází s kombinací teplých večerů, jasné oblohy a volného času. Astronom Pavel Suchan doporučuje, kam v této době na noční obloze hledět, aby se člověk něco dozvěděl o vesmíru a viděl to nejzajímavější, co letní obloha nabízí.
3. 7. 2026

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
3. 7. 2026

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
3. 7. 2026

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
3. 7. 2026

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
3. 7. 2026

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
2. 7. 2026

Evropský pohled