Spíš Mordor než Roklinka. Nový Zéland má obrovský environmentální problém, tvrdí nová vládní zpráva

Zpráva o stavu novozélandské přírody ukazuje velmi nelichotivý obrázek země, která se dlouhá léta prezentovala jako ráj na Zemi. Vyplývá z ní katastrofální ztráta biodiverzity, znečištěné vody a ničivý růst měst i pastvin.

Tato zpráva nazvaná Environment Aotearoa (Aotearoa je maorský název Nového Zélandu) je první velkou zprávou o přírodě Nového Zélandu za čtyři roky. Vychází z dat tamního ministerstva životního prostředí a statistického úřadu. Ukazuje úplně odlišný obrázek než reklamní kampaně, které tam každoročně úspěšně lákají miliony turistů z celého světa.

Nejdůležitějším poselstvím je, že Nový Zéland je velmi silně postižen invazivními druhy. Od doby, co se na něm usídlili lidé, z tamní přírody zmizelo 75 druhů zvířat a rostlin. Nejhůře je postižena ptačí říše, která bývala v minulosti chloubou ostrovů: vyhynutím je momentálně ohroženo 90, respektive 80 procent druhů mořských a suchozemských ptáků.

Hrozba kolapsu visí podle této zprávy nad dvěma třetinami novozélandských vzácných ekosystémů. Během posledních 15 let se riziko ohrožení zhoršilo u 86 druhů, naopak zlepšilo se za posledních 10 let u pouhých 26 druhů. Autoři zprávy přitom zdůrazňují, že rozsah poškození životního prostředí není úplně jasný, protože vědci zatím znají precizně jen dvacet procent novozélandských druhů.

Pro deník Guardian se ke zprávě vyjádřil šéf environmentální organizace Forest and Bird Kevin Hague. Podle něj je čtení této zprávy jako ledová sprcha a ukazuje, že celá desetiletí si lidé odmítali přiznat vážnost problému a jen prokrastinovali.

„Nový Zéland ztrácí druhy a ekosystémy rychleji než drtivá většina jiných zemí,“ uvedl. „Čtyři tisíce našich původních druhů se ocitly v problémech, kvůli pastvinám pro dobytek i destruktivnímu rybolovu, který poškozuje mořské dno. Nenapravitelně poškozujeme svou přírodu.“

Podle vyjádření novozélandského ministra životního prostředí Davida Parkera tato zpráva nenabízí žádná velká překvapení, ale zdůrazňuje nutnost mít čistou vodu a stát se uhlíkově neutrální zemí do roku 2050. „Pokud se všemi svými výhodami nedokáže Nový Zéland překonat své environmentální problémy, pak to nedokáže ani zbytek světa,“ uvedl Parker.

Problém jménem dobytek

Nový Zéland zaznamenal během posledních dvaceti let masivní nárůst počtu dobytka, což má ničivý dopad na kvalitu pitné vody. To je klíčová oblast, která by se měla podle vlády vylepšovat. Její zlepšení přislíbila ve své volební kampani i současná premiérka Jacinda Ardernová.

Podle zprávy to ale bude těžké splnit. V 59 procentech sledovaných studní se nedaří držet vhodnou úroveň bakterií E. coli a ve 13 procentech úroveň nitrátů. Špatná kvalita vody byla odhalena také u 57 procent monitorovaných jezer, přičemž vymřením je ohroženo 76 procent původních druhů sladkovodních ryb – totéž se týká třetiny sladkovodního hmyzu.

Hlavní příčinou negativních změn v kvalitě vody je podle organizace Forest and Bird intenzivní používání hnojiv, zavlažování a chov dobytka. Ministr pro klimatickou změnu James Shaw dodal, že problémy dále zhoršuje efekt globálního oteplování, které se projevuje například zvyšováním hladiny oceánu a oteplováním moře i pevniny. „Všechny problémy v této zprávě dělá klimatická změna ještě horšími, a právě proto je tato vláda odhodlaná k rozhodné akci,“ komentoval výsledky Shaw.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 51 mminutami

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 3 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 19 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026
Načítání...