Upravené kvasinky mohou vyčistit nejhorší ropná znečištění. Pracuje na tom polská firma

3 minuty
Kvasinky požírající ropu
Zdroj: ČT24

Při veřejné debatě o životním prostředí se občas zapomíná na jeden důležitý fakt – i znečišťující látky, jako třeba ropa, jsou přírodního původu. A je tedy teoreticky možné nalézt i přírodní způsob, jak se jich zbavit. Právě na tom pracuje polský technologický start-up.

Polská firma Skotan teď pracuje na převratném receptu: kultivuje speciální druh kvasinek, které se ropným znečištěním živí – ve velkém.

Ropa je klíčovým palivem do motoru moderní civilizace. Její těžba a transport ale přinášejí rizika – dramatické záběry následků po výbuchu na těžební plošině Deepwater Horizon v Mexickém zálivu obletěly v roce 2010 celý svět.

Podobných příkladů jsou desítky, od ropných lagun u ropovodů v deltě Nigeru až po vrty v Perském zálivu. A všude tam budou s bojem proti znečištění moci pomáhat chytré kvasinky, které dokážou ropné produkty metabolizovat, tedy rozložit a pozřít.

„Můžeme je použít tam, kde je životní prostředí tak znečištěné, že tam například bakterie v různých preparátech nejsou schopné přežít,“ vysvětluje hlavní výhodu Jacek Kostrzewa, ředitel společnosti Skotan, která za novou biotechnologií stojí.

Na kultivaci kvasinek spolupracuje firma z polského Chořova s vědci na univerzitách po celé zemi. Výsledkem je ekologický proces založený na jednoduchém principu: „Kvasinky se škodlivými látkami živí díky tomu, že mají odpovídající enzymy, které jim to umožňují. Můžeme je tak využít hlavně v případě uhlovodíků,“ dodává vedoucí technolog Sebastian Duzy.

A ze směsi tekutých uhlovodíků se ropa skládá. Kvasinky si je rozloží a využijí je jako palivo pro svůj růst. Nakonec samy zahynou a promění se v přírodní hnojivo. Ale apetit mají ještě daleko širší – nepohrdnou ani nejrůznějšími nebezpečnými chemikáliemi, například jedovatým toluenem. „Dokonce z toho, co víme, dokážou zlikvidovat i tak obtížné látky, jako je například výbušnina trinitrotoluen.

Nová technologie na starých základech

Princip samotný je dobře známý už desítky let. První výzkum s kvasinkami požírajícími ropu proběhl už v 60. letech 20. století, tehdy se ale ještě nedostal ani za dveře laboratoře.

V případě čištění rozsáhlých zamořených ploch půdy nebo vody je potřeba obrovské množství kvasinek. Skotan je teď jednou z mála firem, která takové kvasinky kultivuje ve velkém – právě pro průmyslové využití.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
před 12 hhodinami

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
před 16 hhodinami

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
před 16 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
18. 1. 2026

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
18. 1. 2026

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
18. 1. 2026

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026
Načítání...