Problém pro ruský vesmírný program: Kazachstán si zřejmě chce vzít zpět kosmodrom Bajkonur

Kazachstán uvažuje o zrušení smlouvy o dlouhodobém pronájmu kosmodromu Bajkonur Rusku. Uvedla to agentura Interfax s odvoláním na zdroje v kazašské vládě. Dohodu, uzavřenou v polovině 90. let minulého století, chce prý Kazachstán zrušit postupně, v současné době vláda podle Interfaxu zvažuje výhody a nevýhody.

„Zrušení ruského nájmu je skutečně na pořadu dne, pozorně to analyzují kazašské státní orgány,“ řekl agentuře Marat Nurgožin, který je ve vládě spoluodpovědný za obranný a kosmický průmysl.

Výpověď smlouvy podle něj Kazachstán „ústně“ projednával i s vedením ruské kosmické agentury Roskosmos. Rusko má startovací plochy v Bajkonuru pronajaty do roku 2050.

Pronajaté město

V jihokazašské stepi si Rusko pronajalo nejen kosmodrom, ale i město Bajkonur, kde žije kolem 80 tisíc lidí. Za pronájem podle dostupných údajů platí ročně devět miliard rublů (3,2 miliardy korun).

Vedení města dekretem společně jmenují prezidenti Ruska a Kazachstánu, město ale fakticky řídí ruské správní úřady. Kazachstán v Bajkonuru udržuje prezidentského zmocněnce a styčného policejního důstojníka, kteří koordinují postup ruských a kazašských úřadů.

Rusko postupně starty kosmických raket z Bajkonuru přesouvá do nově budovaného kosmodromu Vostočnyj v Amurské oblasti na Dálném východě. Těžiště kosmických startů se k roku 2030 má přesunout právě do Vostočného a rovněž na polární kosmodrom Pleseck.

Roskosmos počítal s tím, že z Bajkonuru budou po tomto datu startovat jen automatické sondy. Kazachstán údajně plánuje, že z Bajkonuru vytvoří mezinárodní kosmické centrum fungující na komerčním základě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 8 hhodinami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 14 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 14 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 14 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
19. 3. 2026

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
19. 3. 2026
Načítání...