Výjimečný nález českých egyptologů. Objevili hrobku hodnostáře a neznámou královnu Setibhor

Tým českých egyptologů odkryl v egyptské jižní Sakkáře hrobku hodnostáře Chuyho, který žil na konci 5. dynastie na sklonku Staré říše. Objev hrobky vyzdvihuje význam vlády krále Džedkarea a období pozdní 5. dynastie. Dále expedice nalezla doklady o Setibhor – doposud neznámé královně z konce 5. dynastie.

Královnino jméno a její tituly jsou vytesány na sloupu z červené žuly, který se nachází v nově odkrytém vstupu do jejího pyramidového komplexu. Otázku, kdo byla majitelka tohoto neobvyklého památníku, který sousedí s pyramidovým komplexem krále 5. dynastie Džedkarea, se odborníci pokoušeli zodpovědět desítky let. Na svém webu o tom informoval Český egyptologický ústav.

Pyramidový komplex královny Setibhor patřil k prvním, jež byly v jižní Sakkáře postaveny na konci 5. egyptské dynastie (vládla přibližně v letech 2435 až 2306 před naším letopočtem). Jde přitom o největší pyramidový komplex patřící královně z období celé Staré říše. Její zádušní chrám navíc zahrnoval architektonické prvky a součásti, jež byly tehdy vyhrazeny pouze panovníkům. 

Velké rozměry pyramidového komplexu královny Setibhor a titul královy manželky naznačují, že to mohla být právě ona, kdo svému muži, králi Džedkareovi, pomohla na egyptský trůn v závěru 5. dynastie. Džedkare se pak zřejmě snažil svou královnu uctít tím, že pro ni vybudoval veliký památník s mnoha neobvyklými rysy, včetně zmíněného nově nalezeného sloupu s palmovou hlavicí z červené žuly. Takové sloupy byly až dosud známy jen z komplexů panovníků, nikoli však královen Staré říše, uvedli egyptologové.

Pozoruhodná hrobka

Chuyho hrobku expedice pod vedením Mohameda Megaheda, který je členem Českého egyptologického ústavu, odkryla během výzkumu a dokumentačních prací v oblasti jižní Sakkáry.

Nadzemní část hrobky obsahuje obětní místnost, již kdysi zdobily reliéfy; do současnosti se z nich dochoval jen spodní okraj. V severní stěně hrobky se otevírá vstup do podzemních prostor, jejichž plán je zjevně inspirován substrukturami královských pyramid 5. dynastie.

Do podzemí vedla sestupná chodba, z níž se vstupovalo do vestibulu a krátkou chodbičkou v jeho jižní stěně dále do zdobené předsíně. Výzdoba severní a jižní strany předsíně zachycuje majitele sedícího u obětního stolu, zatímco východní stěnu pokrýval seznam obětin a západní stěna nesla motiv palácového průčelí.

Dvěma vstupy v západní stěně předsíně se vstupovalo do samotné pohřební komory, jež byla nezdobená. Odborníci tam objevili části Chuyho těla, jež nesly jasné známky mumifikace.

České úspěchy

Expedice rovněž dokončila konsolidaci a restaurování podzemních prostor královy pyramidy. Archeologické práce v pyramidových komplexech krále Džedkarea a královny Setibhor a na přilehlém pohřebišti budou i nadále pokračovat a odborníci doufají v to, že se jim podaří objevit další doklady o konci 5. a počátku 6. dynastie egyptských králů.

Česká egyptologie má přitom již nyní díky desítkám odborníků výbornou pověst. Zásluhu na tom nesou především vědci z Československého, nyní Českého egyptologického ústavu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kterým se v Egyptě podařilo dosáhnout řady jedinečných objevů.

K nejznámějším patří odkrytí nekropole v Abúsíru, objev šachtového hrobu „správce paláců a kněze předčitatele“ Iufaa či odhalení hrobky kněze Inpunefera.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 13 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 15 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 17 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 17 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 18 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 20 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...