Trosky sestřeleného indického satelitu ohrožují ISS. Je to nepřijatelné, říká šéf NASA

Indická zkouška sestřelu satelitu byla strašnou věcí, neboť tak vzniklo nejméně 400 kusů trosek, z nichž některé ohrožují posádku Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Prohlásil to šéf amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Jim Bridenstine. Takovéto testy označil za nepřijatelné, neboť ohrožují bezpečnost pilotovaných kosmických letů.

„Je to strašná, strašná věc udělat něco, co vyšle trosky do apogea (nejvzdálenější bod tělesa obíhajícího planetu), které je nad Mezinárodní vesmírnou stanicí,“ uvedl Bridenstine na pondělním shromáždění ve Washingtonu, které živě přenášela televize NASA.

Indie před týdnem oznámila, že na oběžné dráze ve výšce 300 kilometrů zničila protisatelitní střelou družici a že trosky díky nízké orbitě do několika týdnů zaniknou v atmosféře.

ISS se sice pohybuje na oběžné dráze kolem 400 kilometrů nad povrchem, ale podle Bridenstina při indickém testu vzniklo 24 kusů trosek, které se během oběhu dostávají nad stanici.

Pod kontrolou je jen kolem 60 pozůstatků trosek

„Takováto činnost není slučitelná s budoucími pilotovanými lety,“ řekl Bridenstine. „To je nepřijatelné a NASA musí hovořit velice jasně o tom, jaké dopady to pro nás má,“ dodal.

Bridenstine vysvětlil, že sledovat dráhu je možné u těch předmětů, které jsou větší než deset centimetrů. Pod kontrolou je tak zhruba 60 pozůstatků indického satelitu. NASA sice identifikovala přibližně 400 kusů trosek, z nichž je ale možné sledovat jen zmíněnou šedesátku. Hrozba srážky ISS s malými troskami po indickém testu pro nadcházejících deset dní vzrostla o 44 procent, poznamenal portál Space.com.

Americká armáda, která riziko vesmírných kolizí na orbitě vyhodnocuje, v současné době sleduje 23 tisíc objektů větších než deset centimetrů včetně 10 tisíc kusů trosek. Zhruba 3000 kusů trosek přitom vzniklo během čínského sestřelu družice v roce 2007. Čína tehdy zlikvidovala satelit na oběžné dráze 865 kilometrů nad povrchem, což odborníci a také některé země označili za hazard, neboť trosky ohrožují provoz jiných družic i bezpečnost kosmických letů. Zánik všech pozůstatků po čínské zkoušce bude trvat desítky let.

V roce 1978 přišel americký astrofyzik Donald Kessler s teorií, že kvůli přibývajícímu odpadu na oběžné dráze kolem Země nebude lidstvo moci po několik generací létat do kosmu a ani provozovat satelity na nízkých orbitách. V této souvislosti varoval před kaskádovým efektem, kdy každá srážka povede k dalším kolizím.

Vedle Indie a Číny úspěšné zkoušky protisatelitních zbraní provedly také Spojené státy a Rusko. USA naposledy zničily satelit na oběžné dráze v únoru 2008, tehdy se jednalo o nefunkční vojenskou výzvědnou družici. Washington akci oficiálně zdůvodnil ochranou lidských životů. V satelitu byla nádrž asi s půl tunou toxického hydrazinu, která by mohla přečkat vstup do atmosféry a následně dopadnout do obydlené oblasti.

Spekulovalo se ale, že skutečným důvodem byla obava USA, že by se špionážní technologie dostala do rukou cizích vlád, případně reakce na čínský test sestřelu družice. Americký satelit byl zničen na nízké orbitě, takže se předpokládalo, že trosky shořely v atmosféře do několika týdnů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 43 mminutami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 3 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 5 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 8 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 22 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
včera v 14:49

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánovčera v 09:52
Načítání...