Trosky sestřeleného indického satelitu ohrožují ISS. Je to nepřijatelné, říká šéf NASA

Indická zkouška sestřelu satelitu byla strašnou věcí, neboť tak vzniklo nejméně 400 kusů trosek, z nichž některé ohrožují posádku Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Prohlásil to šéf amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Jim Bridenstine. Takovéto testy označil za nepřijatelné, neboť ohrožují bezpečnost pilotovaných kosmických letů.

„Je to strašná, strašná věc udělat něco, co vyšle trosky do apogea (nejvzdálenější bod tělesa obíhajícího planetu), které je nad Mezinárodní vesmírnou stanicí,“ uvedl Bridenstine na pondělním shromáždění ve Washingtonu, které živě přenášela televize NASA.

Indie před týdnem oznámila, že na oběžné dráze ve výšce 300 kilometrů zničila protisatelitní střelou družici a že trosky díky nízké orbitě do několika týdnů zaniknou v atmosféře.

ISS se sice pohybuje na oběžné dráze kolem 400 kilometrů nad povrchem, ale podle Bridenstina při indickém testu vzniklo 24 kusů trosek, které se během oběhu dostávají nad stanici.

Pod kontrolou je jen kolem 60 pozůstatků trosek

„Takováto činnost není slučitelná s budoucími pilotovanými lety,“ řekl Bridenstine. „To je nepřijatelné a NASA musí hovořit velice jasně o tom, jaké dopady to pro nás má,“ dodal.

Bridenstine vysvětlil, že sledovat dráhu je možné u těch předmětů, které jsou větší než deset centimetrů. Pod kontrolou je tak zhruba 60 pozůstatků indického satelitu. NASA sice identifikovala přibližně 400 kusů trosek, z nichž je ale možné sledovat jen zmíněnou šedesátku. Hrozba srážky ISS s malými troskami po indickém testu pro nadcházejících deset dní vzrostla o 44 procent, poznamenal portál Space.com.

Americká armáda, která riziko vesmírných kolizí na orbitě vyhodnocuje, v současné době sleduje 23 tisíc objektů větších než deset centimetrů včetně 10 tisíc kusů trosek. Zhruba 3000 kusů trosek přitom vzniklo během čínského sestřelu družice v roce 2007. Čína tehdy zlikvidovala satelit na oběžné dráze 865 kilometrů nad povrchem, což odborníci a také některé země označili za hazard, neboť trosky ohrožují provoz jiných družic i bezpečnost kosmických letů. Zánik všech pozůstatků po čínské zkoušce bude trvat desítky let.

V roce 1978 přišel americký astrofyzik Donald Kessler s teorií, že kvůli přibývajícímu odpadu na oběžné dráze kolem Země nebude lidstvo moci po několik generací létat do kosmu a ani provozovat satelity na nízkých orbitách. V této souvislosti varoval před kaskádovým efektem, kdy každá srážka povede k dalším kolizím.

Vedle Indie a Číny úspěšné zkoušky protisatelitních zbraní provedly také Spojené státy a Rusko. USA naposledy zničily satelit na oběžné dráze v únoru 2008, tehdy se jednalo o nefunkční vojenskou výzvědnou družici. Washington akci oficiálně zdůvodnil ochranou lidských životů. V satelitu byla nádrž asi s půl tunou toxického hydrazinu, která by mohla přečkat vstup do atmosféry a následně dopadnout do obydlené oblasti.

Spekulovalo se ale, že skutečným důvodem byla obava USA, že by se špionážní technologie dostala do rukou cizích vlád, případně reakce na čínský test sestřelu družice. Americký satelit byl zničen na nízké orbitě, takže se předpokládalo, že trosky shořely v atmosféře do několika týdnů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Dehonestovaný americký vědec vyhrál soud nad ženou, která ho obvinila. Teď pracuje pro Česko

Sexuální skandál připravil amerického vědce Davida Sabatiniho o prestižní místo i důvěru kolegů. Teprve po pěti letech od začátku kauzy se mu podařilo získat vysoké odškodné od kolegyně, která ho z nevhodného chování obvinila. Vědec v současné době spojil svou kariéru s Českem.
21. 10. 2026‌‌

OSN: Země směřuje k oteplení o 2,8 stupně Celsia proti předindustriálnímu období

Planeta při současné celosvětové klimatické politice směřuje k tomu, že bude do konce století o 2,8 stupně Celsia teplejší než v předindustriálním období, uvedl podle agentury DPA Program OSN pro životní prostředí (UNEP). Každý zlomek stupně nad hranici 1,5 stupně Celsia přitom podle šéfky UNEP Inger Andersenové zvyšuje riziko smrtících povodní, vln veder a lesních požárů, jaké letos zažila řada zemí.
21. 10. 2026Aktualizováno21. 10. 2026‌‌

El Niño může zdražit potraviny, experti se obávají hlavně globálních dopadů

Přímé důsledky letošního jevu El Niño na Česku by sice měly být zanedbatelné, silněji se ale mohou projevit nepřímé dopady. I když se v Česku urodí dost základních potravin, jako je pšenice nebo kukuřice, jejich ceny mohou stoupnout, hodnotí analytici.
21. 10. 2026‌‌

Padesát milionů za Koperníka. Kdysi zakázanou knihu koupil neznámý sběratel

V přepočtu skoro padesát milionů korun investoval neznámý kupec do prvního vydání přelomového díla Mikuláše Koperníka. Aukční síň Sotheby's vydražila 20. října i dalších 155 knih věhlasných středověkých i novověkých astronomů, matematiků a fyziků, včetně Isaaca Newtona, Galilea Galileiho nebo Tychona Braha. V původním nákladu kdysi vydali nižší stovky knih, dochoval se jich ale jen zlomek – proto mají dnes takovou cenu.
21. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.