Trosky sestřeleného indického satelitu ohrožují ISS. Je to nepřijatelné, říká šéf NASA

Indická zkouška sestřelu satelitu byla strašnou věcí, neboť tak vzniklo nejméně 400 kusů trosek, z nichž některé ohrožují posádku Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Prohlásil to šéf amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Jim Bridenstine. Takovéto testy označil za nepřijatelné, neboť ohrožují bezpečnost pilotovaných kosmických letů.

„Je to strašná, strašná věc udělat něco, co vyšle trosky do apogea (nejvzdálenější bod tělesa obíhajícího planetu), které je nad Mezinárodní vesmírnou stanicí,“ uvedl Bridenstine na pondělním shromáždění ve Washingtonu, které živě přenášela televize NASA.

Indie před týdnem oznámila, že na oběžné dráze ve výšce 300 kilometrů zničila protisatelitní střelou družici a že trosky díky nízké orbitě do několika týdnů zaniknou v atmosféře.

ISS se sice pohybuje na oběžné dráze kolem 400 kilometrů nad povrchem, ale podle Bridenstina při indickém testu vzniklo 24 kusů trosek, které se během oběhu dostávají nad stanici.

Pod kontrolou je jen kolem 60 pozůstatků trosek

„Takováto činnost není slučitelná s budoucími pilotovanými lety,“ řekl Bridenstine. „To je nepřijatelné a NASA musí hovořit velice jasně o tom, jaké dopady to pro nás má,“ dodal.

Bridenstine vysvětlil, že sledovat dráhu je možné u těch předmětů, které jsou větší než deset centimetrů. Pod kontrolou je tak zhruba 60 pozůstatků indického satelitu. NASA sice identifikovala přibližně 400 kusů trosek, z nichž je ale možné sledovat jen zmíněnou šedesátku. Hrozba srážky ISS s malými troskami po indickém testu pro nadcházejících deset dní vzrostla o 44 procent, poznamenal portál Space.com.

Americká armáda, která riziko vesmírných kolizí na orbitě vyhodnocuje, v současné době sleduje 23 tisíc objektů větších než deset centimetrů včetně 10 tisíc kusů trosek. Zhruba 3000 kusů trosek přitom vzniklo během čínského sestřelu družice v roce 2007. Čína tehdy zlikvidovala satelit na oběžné dráze 865 kilometrů nad povrchem, což odborníci a také některé země označili za hazard, neboť trosky ohrožují provoz jiných družic i bezpečnost kosmických letů. Zánik všech pozůstatků po čínské zkoušce bude trvat desítky let.

V roce 1978 přišel americký astrofyzik Donald Kessler s teorií, že kvůli přibývajícímu odpadu na oběžné dráze kolem Země nebude lidstvo moci po několik generací létat do kosmu a ani provozovat satelity na nízkých orbitách. V této souvislosti varoval před kaskádovým efektem, kdy každá srážka povede k dalším kolizím.

Vedle Indie a Číny úspěšné zkoušky protisatelitních zbraní provedly také Spojené státy a Rusko. USA naposledy zničily satelit na oběžné dráze v únoru 2008, tehdy se jednalo o nefunkční vojenskou výzvědnou družici. Washington akci oficiálně zdůvodnil ochranou lidských životů. V satelitu byla nádrž asi s půl tunou toxického hydrazinu, která by mohla přečkat vstup do atmosféry a následně dopadnout do obydlené oblasti.

Spekulovalo se ale, že skutečným důvodem byla obava USA, že by se špionážní technologie dostala do rukou cizích vlád, případně reakce na čínský test sestřelu družice. Americký satelit byl zničen na nízké orbitě, takže se předpokládalo, že trosky shořely v atmosféře do několika týdnů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 2 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 4 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 21 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 23 hhodinami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
včera v 10:58

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
včera v 09:13

Jev El Niño v létě vznikne podle WMO na osmdesát procent

Pravděpodobnost výskytu meteorologického jevu EL Niño je letos od června do srpna osmdesát procent, což zvyšuje pravděpodobnost extrémního počasí, uvedla ve své pravidelné prognóze Světová meteorologická organizace (WMO).
2. 6. 2026

Hmyzem roku vyhlásili čeští vědci kudlanku nábožnou

Kudlanky se v české přírodě šíří více než kdy předtím, pronikají dokonce již i do hor. A navíc se na naše území už možná mohly dostat i další druhy, jež u nás nikdy předtím nenacházely vhodné podmínky. Vědci na to upozornili tím, že kudlanku nábožnou vyhlásili hmyzem roku.
2. 6. 2026
Načítání...