Naleziště odkrylo kosti dinosaurů, kteří zemřeli přímo v den dopadu ničivého asteroidu

Skupina paleontologů z amerických a evropských univerzit našla v Severní Dakotě zatím nejbohatší naleziště zkamenělin z období na konci druhohor. Byly tam pohřbeny před 66 miliony let – krátce po dopadu meteoritu v oblasti dnešního Yucatánského poloostrova v Mexiku. Pozůstatky hmyzu, ryb, savců, dinosaurů a rostlin představují téměř celý ekosystém, který na Zemi těsně před dopadem meteoritu existoval, píše se ve studii vydané v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

Bohaté naleziště z konce druhohor se nachází v oblasti Hell Creek Formation, poblíž města Bowman v Severní Dakotě. Vědci mu přezdívají Tanis po staroegyptském městě. Zkameněliny objevené v této oblasti mimo jiné potvrzují, že dinosauři na Zemi žili i v období srážky s meteoritem. Někteří vědci se až doposud domnívali, že tito tvorové vymírali už před srážkou, protože jejich zkameněliny ležely více než tři metry pod vrstvou, která je s nárazem meteoritu do Země spojena.

„V podstatě tu máme geologický ekvivalent zrychleného filmu, který ukazuje první momenty těsně po dopadu,“ uvedl hlavní autor práce Robert DePalma.

Jak určit stáří fosilií?

Dopad asteroidu rozpustil podmořské podloží a současně došlo k rozdrcení  samotného asteroidu. Prach a roztavená skála byly vymrštěny do stratosféry, kde je postupně unášely větry, až byla nakonec celá planeta zahalena vrstvou, která po několik let nepropustila žádné světlo. Vyvržené materiály začaly postupně padat zpět na Zemi.

Ze všeho nejdříve začala „pršet“ hornina, která se proměnila v drobné skleněné kapičky nazývané tektity. Ty v průměru neměřily více než 5 milimetrů, a když začaly asi po 15 minutách padat zpět na planetu, byly tak horké, že mohly vyvolat rozsáhlé požáry. Po dopadu do vody se kvůli své velikosti usazovaly v žábrách ryb, které se začaly dusit.

  • Tektit je hornina černé, hnědé, zelené nebo šedé barvy, která má sklovitou strukturu. K jeho vzniku je potřeba teplota nad 2000 stupňů Celsia. Proto na Zemi vzniká například při dopadu meteoritů. Tektity jsou pojmenovávány podle místa objevení, v České republice jsou známé jako vltavíny a vyskytují se v jižních Čechách.  (wikipedia.org, geology.cz)


Zemětřesení způsobená nárazem zároveň vyvolala několikametrové vlny, které na souš v oblasti Tanis vyvrhly tisíce ryb. Vlna také dočasně obrátila tok řeky a ryby byly následně pohřbeny pod téměř dvoumetrovou vrstvou bláta, tektitů, štěrku a písku.

Nad touto vrstvou se dnes nachází hmota bohatá na iridium, kov, který se na Zemi vyskytuje jen vzácně, ale asteroidy jsou na něj bohaté. Této vrstvě se říká K-T hranice a geologicky vyznačuje konec druhohor a začátek třetihor. Právě díky této vrstvě mohlo být určeno i přesné stáří zkamenělin v oblasti Tanis.

„Je to poprvé, co někdo objevil místo s tolika fosiliemi velkých organismů, které je spjaté s K-T hranicí,“ dodal DePalma, doktorand na kansaské univerzitě a kurátor v Muzeu přírodní historie v Palm Beach.

Budoucnost výzkumu

S teorií, že za vyhynutí 75 procent živých organismů na konci Křídy mohla srážka s asteroidem, přišel před 40 lety Walter Alvarez, který je v současnosti profesorem na univerzitě v Berkley. Kráter po dopadu tohoto meteoritu se nazývá Chicxulub a byl objeven v oblasti dnešního Yucatánského poloostrova.

V roce 1979 vytvořil Walter Alvarez společně se svým otcem, nobelistou Luisem Alvarezem teorii, že vrstva iridia, která je uložena v 66 milionů let starých vrstvách hornin, pochází z dopadu meteoritu. Navrhli také, že tentýž meteorit mohl za masové vymírání tvorů na Zemi. Od té doby přibývalo důkazů, které jejich teorii podporovaly, včetně nálezu kráteru Chicxulub, jehož vznik je datován do stejné doby.

Objev v Tanis Alvarezovu teorii podporuje především proto, že je to vůbec poprvé, co byly pozůstatky hornin vyvržených meteoritem nalezeny společně se zkamenělinami zvířat, která uhynula krátce po nárazu.

„Máme úžasnou sbírku nálezů, které pro nás jednoho dne budou ještě důležitější,“ řekl o objevu Jan Smit, bývalý profesor na univerzitě Vrije v Amsterdamu, který je expertem na tektity vzniklé při dopadu meteoritů.

Ten se domnívá, že výzkumem tohoto místa mohou vědci jednoho dne objasnit sled událostí po dopadu meteoritu v Chicxulubu. „To bychom s žádným z dalších nalezišť v okolí Mexického zálivu nedokázali,“ dodal Smit na závěr.

Jak vymřeli dinosauři

Doposud není zcela jasné, proč dinosauři vyhynuli. Kromě dopadu meteoritu mohla za jejich vymřením stát například vulkanická činnost. Někteří vědci se zase domnívají, že k jejich vyhynutí mohly přispět klimatické změny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
před 16 hhodinami

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
před 17 hhodinami

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
před 19 hhodinami

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
před 21 hhodinami

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
před 22 hhodinami

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026

Řadu zápasů na fotbalovém šampionátu může ohrozit „vlhké vedro“

Na mistrovství světa ve fotbale, které začne už za necelý měsíc, by mohly panovat meteorologické podmínky, jež překonávají hranice doporučované pro přerušení zápasů. Nová analýza upozorňuje na rizika a analyzuje příčiny.
14. 5. 2026
Načítání...