Naleziště odkrylo kosti dinosaurů, kteří zemřeli přímo v den dopadu ničivého asteroidu

Skupina paleontologů z amerických a evropských univerzit našla v Severní Dakotě zatím nejbohatší naleziště zkamenělin z období na konci druhohor. Byly tam pohřbeny před 66 miliony let – krátce po dopadu meteoritu v oblasti dnešního Yucatánského poloostrova v Mexiku. Pozůstatky hmyzu, ryb, savců, dinosaurů a rostlin představují téměř celý ekosystém, který na Zemi těsně před dopadem meteoritu existoval, píše se ve studii vydané v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

Bohaté naleziště z konce druhohor se nachází v oblasti Hell Creek Formation, poblíž města Bowman v Severní Dakotě. Vědci mu přezdívají Tanis po staroegyptském městě. Zkameněliny objevené v této oblasti mimo jiné potvrzují, že dinosauři na Zemi žili i v období srážky s meteoritem. Někteří vědci se až doposud domnívali, že tito tvorové vymírali už před srážkou, protože jejich zkameněliny ležely více než tři metry pod vrstvou, která je s nárazem meteoritu do Země spojena.

„V podstatě tu máme geologický ekvivalent zrychleného filmu, který ukazuje první momenty těsně po dopadu,“ uvedl hlavní autor práce Robert DePalma.

Jak určit stáří fosilií?

Dopad asteroidu rozpustil podmořské podloží a současně došlo k rozdrcení  samotného asteroidu. Prach a roztavená skála byly vymrštěny do stratosféry, kde je postupně unášely větry, až byla nakonec celá planeta zahalena vrstvou, která po několik let nepropustila žádné světlo. Vyvržené materiály začaly postupně padat zpět na Zemi.

Ze všeho nejdříve začala „pršet“ hornina, která se proměnila v drobné skleněné kapičky nazývané tektity. Ty v průměru neměřily více než 5 milimetrů, a když začaly asi po 15 minutách padat zpět na planetu, byly tak horké, že mohly vyvolat rozsáhlé požáry. Po dopadu do vody se kvůli své velikosti usazovaly v žábrách ryb, které se začaly dusit.

  • Tektit je hornina černé, hnědé, zelené nebo šedé barvy, která má sklovitou strukturu. K jeho vzniku je potřeba teplota nad 2000 stupňů Celsia. Proto na Zemi vzniká například při dopadu meteoritů. Tektity jsou pojmenovávány podle místa objevení, v České republice jsou známé jako vltavíny a vyskytují se v jižních Čechách.  (wikipedia.org, geology.cz)


Zemětřesení způsobená nárazem zároveň vyvolala několikametrové vlny, které na souš v oblasti Tanis vyvrhly tisíce ryb. Vlna také dočasně obrátila tok řeky a ryby byly následně pohřbeny pod téměř dvoumetrovou vrstvou bláta, tektitů, štěrku a písku.

Nad touto vrstvou se dnes nachází hmota bohatá na iridium, kov, který se na Zemi vyskytuje jen vzácně, ale asteroidy jsou na něj bohaté. Této vrstvě se říká K-T hranice a geologicky vyznačuje konec druhohor a začátek třetihor. Právě díky této vrstvě mohlo být určeno i přesné stáří zkamenělin v oblasti Tanis.

„Je to poprvé, co někdo objevil místo s tolika fosiliemi velkých organismů, které je spjaté s K-T hranicí,“ dodal DePalma, doktorand na kansaské univerzitě a kurátor v Muzeu přírodní historie v Palm Beach.

Budoucnost výzkumu

S teorií, že za vyhynutí 75 procent živých organismů na konci Křídy mohla srážka s asteroidem, přišel před 40 lety Walter Alvarez, který je v současnosti profesorem na univerzitě v Berkley. Kráter po dopadu tohoto meteoritu se nazývá Chicxulub a byl objeven v oblasti dnešního Yucatánského poloostrova.

V roce 1979 vytvořil Walter Alvarez společně se svým otcem, nobelistou Luisem Alvarezem teorii, že vrstva iridia, která je uložena v 66 milionů let starých vrstvách hornin, pochází z dopadu meteoritu. Navrhli také, že tentýž meteorit mohl za masové vymírání tvorů na Zemi. Od té doby přibývalo důkazů, které jejich teorii podporovaly, včetně nálezu kráteru Chicxulub, jehož vznik je datován do stejné doby.

Objev v Tanis Alvarezovu teorii podporuje především proto, že je to vůbec poprvé, co byly pozůstatky hornin vyvržených meteoritem nalezeny společně se zkamenělinami zvířat, která uhynula krátce po nárazu.

„Máme úžasnou sbírku nálezů, které pro nás jednoho dne budou ještě důležitější,“ řekl o objevu Jan Smit, bývalý profesor na univerzitě Vrije v Amsterdamu, který je expertem na tektity vzniklé při dopadu meteoritů.

Ten se domnívá, že výzkumem tohoto místa mohou vědci jednoho dne objasnit sled událostí po dopadu meteoritu v Chicxulubu. „To bychom s žádným z dalších nalezišť v okolí Mexického zálivu nedokázali,“ dodal Smit na závěr.

Jak vymřeli dinosauři

Doposud není zcela jasné, proč dinosauři vyhynuli. Kromě dopadu meteoritu mohla za jejich vymřením stát například vulkanická činnost. Někteří vědci se zase domnívají, že k jejich vyhynutí mohly přispět klimatické změny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 16 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 17 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 19 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 19 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 20 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 22 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...