Mrtvé ryby, silná zemětřesení. Africký ostrov Mayotte se potýká s podivnou vulkanickou činností

V polovině listopadu loňského roku se ozvalo po celém světě hluboké hučení – tento zvuk sice člověk nemohl slyšet, ale zaznamenaly ho seismometry. Podle nového výzkumu ho způsobila nejsilnější sopečná činnost mimo pevninu v dějinách měření. Původ záhadného signálu vědci lokalizovali do místa, které se nachází v moři asi třicet kilometrů východně od ostrova Mayotte, nedaleko Madagaskaru.

Zvuk byl součástí delší aktivity, která v této oblasti začala už v květnu 2018. Ale jeho listopadový projev byl výjimečný, protože nebylo jasné, co ho způsobilo. Vlny byly tak zvláštní, že vědci na Twitteru napsali, že to vypadá, jako by za ně mohlo nějaké pravěké monstrum.

Řada vlastností hlubokého hučení vědcům naznačovala, že by se mohlo jednat o důsledek sopečné činnosti, během níž došlo k masivnímu pohybu magmatu pod mořským dnem – čímž dno pokleslo.

Geofyzici z francouzských vědeckých institucí nyní popsali, jak podle nich tato událost mohla vypadat. Spočítali, že množství magmatu, které se na ní podílelo, bylo jedno z největších, jaké bylo v moderních dějinách mimo pevninu pozorováno. Příčinou ovšem není ani tak fakt, že by k takto silným událostem nedocházelo, ale spíše to, že vědci mají v těchto oblastech méně senzorů, jimiž by magmatickou činnost sledovali.

Masivní geologická událost

V oblasti kolem ostrova Mayotte se ale rozhodně děje něco výjimečného, z geologického hlediska je to očividné. A probíhá to velkou rychlostí.

Podle GPS dat klesá mořské dno u východní části ostrova rychlostí asi jeden centimetr měsíčně. A současně se celý ostrov Mayotte pohybuje směrem na východ rychlostí 1,6 centimetrů měsíčně. To všechno dohromady ukazuje, že na tomto místě světa dochází k rozsáhlému pohybu pod zemí.

Vědci věří, že magma, které je za to zodpovědné, leží v hloubce asi pětadvacet kilometrů pod mořským dnem. Jen za prvního půlroku, co vědci fenomén studovali, se pohnul jeden kilometr krychlový magmatu – popularizační web Gizmodo to přirovnal k objemu 385 pyramid v Gíze. Geologové, kteří jev studovali, zatím nenašli žádný velikostně srovnatelný posun, který by se odehrál mimo pevninu.

  • Souostroví Mayotte v Indickém oceánu se v dubnu 2001 přeměnilo z územního společenství Francie ve 101. francouzský departement. Vyvrcholil tak proces, který trval 50 let a který urychlilo v roce 2009 referendum, ve kterém se 95,2 procenta obyvatel Mayotte vyjádřilo pro statut departementu.
  • Pro místní to znamenalo rozsáhlé změny: místní justice založená na zvykovém a muslimském právu od té doby vychází už jen z obecného práva – a také zanikla polygamie.
  • Podle výzkumu Eurostatu z února 2019 je Mayotte nejchudším regionem Evropské unie.

Magma se sice v oblasti ostrova intenzivně a rychle pohybuje, ale zatím není jasné, jestli opravdu došlo k jeho erupci. Autoři práce jsou si jistí, že ano – všechna data to naznačují. Ale chybí jim přesvědčivý důkaz, nikdo zatím neviděl lávu ani jiné projevy, které by pocházely ze sopečné erupce na tomto místě.

Podle geologů je pravděpodobné, že láva se do moře ze země vůbec nevylila; mohla vytéct jen do usazenin na mořském dně, kde se roztekla.

Pro web Gizmodo se vyjádřil i francouzský seismolog Jean Paul Ampuero. Podle něj je tato událost rekordní rovnou v několika ohledech. Kromě obrovského množství magmatu seismologa ohromila i síla nízkofrekvenčního zvukového signálu, jež ji doprovázela.

Signál navíc doprovázely i vysokofrekvenční vlny, které jsou spíše podobné nějaké průmyslové činnosti než přírodnímu jevu. Vysvětlení je složité, vědci zatím mohou jen spekulovat, že došlo ke kolapsu skalních stěn kolem magmatického rezervoáru.

Zaskočení geologové

Geologové, kteří události kolem ostrova Mayotte zkoumají, jsou událostmi značně zaskočení. Spousta detailů totiž nesedí na podobné situace, například není vůbec jasné, proč by to mělo docházet k nějaké vulkanické činnosti.

Součástí toho, co se kolem Mayotte děje, je totiž i několik podivných ekologických fenoménů. Na pobřeží ostrova místní v posledních měsících pozorují značné množství mrtvých ryb, podle některých svědectví se jedná o ryby hlubokomořské:

Mohl by je zabít únik jedovatých plynů z vulkanické činnosti, ale vědci nemají žádné náznaky, že by k něčemu takovému mělo dojít.

Co se děje u Mayotte

Francouzští vědci nyní jev intenzivně sledují. Zatím jim k tomu chybí potřebné vybavení – pro další pozorování bude potřeba lodí vybavených speciálními přístroji a také drony schopné potápět se hluboko k mořskému dnu.

Nejnovější události totiž navíc potvrzují, že se u ostrova Mayotte dochází také k další intenzivní geologické činnosti: například 18. března v 10:36 došlo u ostrova k zemětřesení o Magnitudu 5. Podle výzkumníků je důležité, aby se ověřilo, zda tyto jevy neohrožují obyvatele ostrova – žije na něm přes dvě stě tisíc lidí.

Vědci z European Geosciences Union (EGU) varují, že s místními obyvateli se o podivném zemětřesení nikdo zodpovědný nebaví. Kvůli tomu se na Mayotte šíří konspirační teorie, které hledají nesmyslné viníky a zvyšují nervozitu obyvatelstva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 10 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 11 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 15 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 16 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 19 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
15. 1. 2026

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
15. 1. 2026
Načítání...