Na vesmírné stanici se množí odolné bakterie. Nový povlak je umí dokonale likvidovat

Vědci otestovali novou látku, která by mohla pomoci ochránit posádku vesmírné stanice i mise na Mars proti bakteriím. Umí zničit i ty, proti nimž nezabírají antibiotika.

Astronauti a kosmonauti, kteří se vydávají na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), na Zemi zanechávají spoustu věcí, které si s sebou nesmí vzít. Ale zabránit tomu, aby si na ISS přinesli bakterie, se zatím nedá. Dostávají se s nimi do kosmu, kde uzavřené prostředí a výjimečné podmínky způsobují, že se bakterie posilují.

Naproti tomu lidská posádka trpí snížením imunity, stresem, vyšší radiací a dalšími faktory kosmického prostoru. Vznik infekce je tedy na ISS značný – a roste s dobou strávenou na palubě stanice.

Co s tím? Přírodovědci nyní otestovali na ISS antimikrobiální potah, který se ukázal nečekaně účinný. Vědci to popsali v odborném časopise Frontiers in Microbiology. Potah dostal jméno AGXX; je založený na tradičním antibakteriálním stříbru a méně častém rutheniu. Podle výsledků práce tato látka dramaticky snížila množství bakterií na površích, které jsou snadno vystavené kontaminaci.

Autoři výzkumu doufají, že by se tímto způsobem mohly ochránit budoucí lidské posádky, které poletí k Marsu a zpět.

Dokonalá bouře

Mikrogravitace, kosmická radiace, duševní stres. Dohromady všechny tyto faktory posilují bakterie a zeslabují lidský imunitní systém. A pro posádku to představuje hrozbu. „Pobyt v kosmu může změnit nevinné bakterie v potenciální patogeny,“ uvedla hlavní autorka práce, profesorka Elisabeth Grohmannová.

„Stejně jako stresové hormony mohou zvýšit zranitelnost astronautů, bakterie, které v sobě mají, se mohou stát odolnějšími, například jsou schopné vytvořit si ochranné obaly nebo odolnost proti antibiotikům,“ vysvětluje vědkyně. „Mohou se stát agresivnějšími, rychleji se množit nebo účinněji pracovat s energií.“

A aby toho nebylo málo, tak geny, které jsou za tyto vlastnosti zodpovědné, se mohou přenášet mezi různými druhy bakterií, ať už přímým kontaktem nebo prostřednictvím prostředí, které sdílí. Grohmannová a její kolegové se snaží tento problém komplikující budoucí kosmické testy vyřešit. Nový povlak AGXX otestovali na jednom z míst, které je na ISS vystavené bakteriím nejvíc – na dveřích od toalety.

„AGXX obsahuje stříbro a ruthenium, zabíjí všechny druhy bakterií a také některé druhy hub, kvasinek a virů. Působí to podobně jako dezinfekce, ale na rozdíl od ní se AGXX nikdy nevyčerpá, protože má seberegenerační vlastnosti,“ říká Ghrohmannová.

Stříbro se používalo jako látka účinná proti bakteriím už ve starověku, a využívá se stále. Dnes se dá najít ve všem od ponožek, kde brání zápachu, až po bazénové přípravky proti kažení vody. AGXX je zajímavý v tom, že ho kombinuje s rutheniem, kovem, který se úspěšně testuje také v boji proti rakovinným nádorům.

Světlo naděje

Testování na palubě ISS prokázalo, že AGXX je velice účinný. „Po šesti měsících testů nebyly na površích ošetřených AGXX nalezeny žádné bakterie,“ řekla Grohmannová. A dokonce i po 12 a 19 měsících bylo množství bakterií jen minimální; vědci jich tam našli pouze 12, což je o 80 procent méně než v minulosti, když AGXX nebyl použitý. Klasický stříbrný potah přitom snižoval množství bakterií na ISS jen o 30 procent.

„I s prodlužujícím se časem jen málo bakterií unikne protibakteriální obraně. Přitom se na těchto plochách shromažďují mrtvé buňky, částečky prachu a odpad – to všechno se může během doby akumulovat a bránit tomu, aby protimikrobiální látka přímo působila na bakterie,“ říká vědkyně Grohmannová.

Důležité je podle ní především to, že na površích ošetřených AGXX nebyly nalezeny vůbec žádné lidské patogeny, a to za celou dobu studie. Vědci by rádi v tomto výzkumu pokračovali, má velký potenciál k využití během delších cest, na něž se kosmické agentury mnoha zemí chystají, ať už to bude Měsíc nebo Mars.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
před 15 hhodinami

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
před 16 hhodinami

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
před 18 hhodinami

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
před 20 hhodinami

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
před 21 hhodinami

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026

Řadu zápasů na fotbalovém šampionátu může ohrozit „vlhké vedro“

Na mistrovství světa ve fotbale, které začne už za necelý měsíc, by mohly panovat meteorologické podmínky, jež překonávají hranice doporučované pro přerušení zápasů. Nová analýza upozorňuje na rizika a analyzuje příčiny.
14. 5. 2026
Načítání...