Na vesmírné stanici se množí odolné bakterie. Nový povlak je umí dokonale likvidovat

Vědci otestovali novou látku, která by mohla pomoci ochránit posádku vesmírné stanice i mise na Mars proti bakteriím. Umí zničit i ty, proti nimž nezabírají antibiotika.

Astronauti a kosmonauti, kteří se vydávají na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), na Zemi zanechávají spoustu věcí, které si s sebou nesmí vzít. Ale zabránit tomu, aby si na ISS přinesli bakterie, se zatím nedá. Dostávají se s nimi do kosmu, kde uzavřené prostředí a výjimečné podmínky způsobují, že se bakterie posilují.

Naproti tomu lidská posádka trpí snížením imunity, stresem, vyšší radiací a dalšími faktory kosmického prostoru. Vznik infekce je tedy na ISS značný – a roste s dobou strávenou na palubě stanice.

Co s tím? Přírodovědci nyní otestovali na ISS antimikrobiální potah, který se ukázal nečekaně účinný. Vědci to popsali v odborném časopise Frontiers in Microbiology. Potah dostal jméno AGXX; je založený na tradičním antibakteriálním stříbru a méně častém rutheniu. Podle výsledků práce tato látka dramaticky snížila množství bakterií na površích, které jsou snadno vystavené kontaminaci.

Autoři výzkumu doufají, že by se tímto způsobem mohly ochránit budoucí lidské posádky, které poletí k Marsu a zpět.

Dokonalá bouře

Mikrogravitace, kosmická radiace, duševní stres. Dohromady všechny tyto faktory posilují bakterie a zeslabují lidský imunitní systém. A pro posádku to představuje hrozbu. „Pobyt v kosmu může změnit nevinné bakterie v potenciální patogeny,“ uvedla hlavní autorka práce, profesorka Elisabeth Grohmannová.

„Stejně jako stresové hormony mohou zvýšit zranitelnost astronautů, bakterie, které v sobě mají, se mohou stát odolnějšími, například jsou schopné vytvořit si ochranné obaly nebo odolnost proti antibiotikům,“ vysvětluje vědkyně. „Mohou se stát agresivnějšími, rychleji se množit nebo účinněji pracovat s energií.“

A aby toho nebylo málo, tak geny, které jsou za tyto vlastnosti zodpovědné, se mohou přenášet mezi různými druhy bakterií, ať už přímým kontaktem nebo prostřednictvím prostředí, které sdílí. Grohmannová a její kolegové se snaží tento problém komplikující budoucí kosmické testy vyřešit. Nový povlak AGXX otestovali na jednom z míst, které je na ISS vystavené bakteriím nejvíc – na dveřích od toalety.

„AGXX obsahuje stříbro a ruthenium, zabíjí všechny druhy bakterií a také některé druhy hub, kvasinek a virů. Působí to podobně jako dezinfekce, ale na rozdíl od ní se AGXX nikdy nevyčerpá, protože má seberegenerační vlastnosti,“ říká Ghrohmannová.

Stříbro se používalo jako látka účinná proti bakteriím už ve starověku, a využívá se stále. Dnes se dá najít ve všem od ponožek, kde brání zápachu, až po bazénové přípravky proti kažení vody. AGXX je zajímavý v tom, že ho kombinuje s rutheniem, kovem, který se úspěšně testuje také v boji proti rakovinným nádorům.

Světlo naděje

Testování na palubě ISS prokázalo, že AGXX je velice účinný. „Po šesti měsících testů nebyly na površích ošetřených AGXX nalezeny žádné bakterie,“ řekla Grohmannová. A dokonce i po 12 a 19 měsících bylo množství bakterií jen minimální; vědci jich tam našli pouze 12, což je o 80 procent méně než v minulosti, když AGXX nebyl použitý. Klasický stříbrný potah přitom snižoval množství bakterií na ISS jen o 30 procent.

„I s prodlužujícím se časem jen málo bakterií unikne protibakteriální obraně. Přitom se na těchto plochách shromažďují mrtvé buňky, částečky prachu a odpad – to všechno se může během doby akumulovat a bránit tomu, aby protimikrobiální látka přímo působila na bakterie,“ říká vědkyně Grohmannová.

Důležité je podle ní především to, že na površích ošetřených AGXX nebyly nalezeny vůbec žádné lidské patogeny, a to za celou dobu studie. Vědci by rádi v tomto výzkumu pokračovali, má velký potenciál k využití během delších cest, na něž se kosmické agentury mnoha zemí chystají, ať už to bude Měsíc nebo Mars.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Satelity ukázaly památky UNESCO z vesmíru

V rámci Mezinárodního dne památek a sídel se Evropská vesmírná agentura spojila s organizací UNESCO, aby společně přiblížily krásu i křehkost míst, která uchovávají společnou paměť lidstva. Zároveň zdůrazňují, že ať už jde o kulturní památky nebo přírodní divy, tato místa vyprávějí příběh o tom, kým jsme. Jejich zachování není jen naší povinností, ale také závazkem vůči budoucím generacím.
Právě teď

Houby jsou podle afrických vědců základem života na Zemi

Houby patří podle vědců k základním pilířům života na Zemi. Afričtí mykologové podle deníku The Guardian upozorňují, že bez systematického výzkumu a ochrany hub nelze účinně chránit ani lesy, půdu či klima.
před 1 hhodinou

Černobyl dnes: o život jde na místech, kde to voní jarem

O Černobylu a jeho dopadech na lidské zdraví vyprávěl pro Českou televizi jeden z lidí, kteří ho znají nejlépe. Alexandr Kupnyj podnikl do nitra zničené elektrárny několik expedic a dobře ji prozkoumal.
před 2 hhodinami

Nový lék může dětem s Duchennovou svalovou dystrofií oddálit ztrátu chůze

Dětem s Duchennovou svalovou dystrofií (DMD) by mohl pomoci nový přípravek, který zpomaluje postup nemoci a oddaluje ztrátu schopnosti chůze. V Česku ho pojišťovna zatím schválila prvnímu pacientovi. Onemocnění, při němž postupně odumírají svaly, zatím nelze zcela vyléčit. Nemocí trpí v zemi přes 350 lidí.
před 3 hhodinami

KVÍZ: Poznáte česká města podle mapy jejich tramvajových tratí?

V Praze začal v sobotu pro linky MHD sloužit nově otevřený Dvorecký most. Krátký kvíz prověří vaše znalosti map a dopravních systémů. Dokážete jen ze zjednodušené grafiky tramvajových sítí poznat, o jaké tuzemské město se jedná?
včera v 09:00

Imunoterapie si poradí s dříve neléčitelnými nemocemi. Zatím má ale řadu slabin

Po více než sto letech vývoje se do klinické praxe dostávají léčebné postupy, které využívají posílení vlastního imunitního systému člověka k boji s rakovinou. Tato metoda může nabídnout individuálně přizpůsobenou terapii, dlouhodobé ustoupení či vymizení příznaků a méně vedlejších účinků než chemoterapie či ozařování, píše stanice BBC. Vědci ale upozorňují, že navzdory pokračujícímu výzkumu je účinnost těchto postupů alespoň prozatím značně omezená.
18. 4. 2026

Čtyři generace Evropanů ukázaly, kdo tíhne k autoritářům

Starší generace tíhnou mnohem častěji k autoritářským lídrům. Postoj k nim ovlivňují i zkušenosti z totalitních režimů. Přispívá k tomu také pocit věkové diskriminace, který nejstarší generace sdílí s tou nejmladší. Zjistili to vědci při zkoumání čtyř generací Evropanů. Výsledky v Senátu představila Klára Plecitá ze sociologického ústavu Akademie věd.
18. 4. 2026

Aplikace na ověřování věku je hotová, dle experta si ji země EU budou moci přizpůsobit

Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová tento týden oznámila, že experti EK dokončili aplikaci, která má ověřovat věk uživatelů on-line platforem. Je technicky hotová a brzy bude k dispozici pro občany EU, doplnila. Podle informatika Ondřeje Rozinka by toto řešení mělo být bezplatné, funkční a zcela anonymní, členské státy si ho navíc budou moci samy nastavit tak, jak jim vyhovuje.
17. 4. 2026Aktualizováno17. 4. 2026
Načítání...