Databázi více než 1100 vzorků dávné DNA, které vědci získali z archeologických nálezů starých 2000 až 30 tisíc let, zpřístupnil na internetu Ústav molekulární genetiky Akademie věd. Databáze může posloužit například archeologům nebo antropologům.
Vzorky takzvané mitochondriální DNA, která se dědí po mateřské linii a představuje jeden z klasických znaků lidské populační genetiky, pocházejí z 38 zemí na třech kontinentech.
Analýza vzorků ze starých populací byla donedávna obtížná i vzhledem k tomu, že vzorky byly značně poškozené vlivy prostředí. Změnu přinesly teprve nové metody ve zpracování starodávné DNA, které umožňují analyzovat čím dál tím starší vzorky.
Na mitochondriální DNA se vědci zaměřují kvůli tomu, že její genetické informace jsou poměrně malé a vyskytuje se v každé buňce těla ve více kopiích. Navíc je u ní dobře popsaná geografická variabilita, tedy rozdíly mezi prostorově oddělenými populacemi lidí. Vědci díky tomu mohou získat poměrně snadno spoustu odpovědí o tom, jak vypadal život našich předků.
Vzorky DNA náležejí k více než 140 kulturám
V databázi je u každého vzorku uvedeno místo a čas nálezu a detaily o archeologické skupině či kultuře spojené s daným místem. Vzorky náležejí k více než 140 kulturám. „Databáze má sloužit jako nástroj pro odborníky zabývající se výzkumem starodávné DNA a přidružených oborů (archeologie, antropologie, genetická genealogie). Je rovněž užitečným zdrojem informací pro všechny, které zajímá historie populací nejenom na území střední Evropy,“ uvedla Akademie věd.
Deoxyribonukleová kyselina (DNA) je nositelem dědičných vlastností všech živých organismů. Objev její struktury oznámili v roce 1953 Brit Francis Crick a Američan James Watson. Lidský genom byl plně identifikován v roce 2003.
