Stačí jednou kousnutí klíštěte a člověk získá alergii na maso. Problém se šíří z USA do Evropy

Klíšťata v posledních letech přenáší silnou alergii na červené maso. Nový výzkum ukázal, že člověk se jím může nakazit mnohem snadněji, než se dříve myslelo.

Klíšťata na severoamerickém kontinentu přenáší svým kousnutím alergii. Ta u lidí způsobuje silnou reakci po pozření červeného, tedy hlavně hovězího a vepřového masa. Až doposud vědecký výzkum tohoto fenoménu ukazoval, že aby klíšťata alergii na člověka přenesla, musí nejprve sát krev nějakého jiného savce. Na konci února ale vyšla studie, která prokázala, že to není nutné.

Za alergii může přehnaná imunitní reakce na sacharid alfa-gal. Ten je běžný v těle všech savců, s výjimkou části primátů – včetně člověka. Což normálně není problém, ale když se po klíštěcím kousnutí dostane alfa-gal do lidského těla, rozvine se proti němu alergická reakce.

Lidé, kteří jí trpí, pak mají problémy s konzumací masa savců, drůbež a ryby jim ale nevadí. V současné době se tyto alergie nejvíc vyskytují ve Spojených státech, především v jejich jižní části – ale podle řady výzkumů se dostávají stále častěji také jinam, například do Austrálie nebo do Evropy.

Už roku 2017 informovali vědci z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, že se alfa-gal alergie ve zvýšené míře vyskytuje u zaměstnanců v lesnictví a u lovců. „Tito lidé se velmi často pohybují v lesních porostech a jejich okolí, kde na ně číhají klíšťata. S rozvojem alfa-gal alergie v jejich případě těsně souvisí počet přisátí klíštěte a hladina protilátek IgE zacílených vůči sacharidu alfa-gal,“ uvedli čeští vědci.

Reálně tato alergická přecitlivělost funguje jako klasická alergie na potraviny – jejími projevy jsou problémy s dýcháním, třes, ale může se objevit také život ohrožující anafylaktický šok. Problém také je, že se tato alergie může projevit až roky po prvním kousnutí, takže si ji dlouho lékaři s klíšťaty nedávali do souvislosti.

Záhada kousnutí klíštětem

Jednou ze záhad dlouho bylo, jak přesně klíšťata tento syndrom způsobují. Hlavní autor nové práce Scott Commins byl před deseti lety jedním z prvních lékařů, kteří u lidí alergii na červené maso popsali. Doposud se pracovalo s hypotézou, že klíšťata získávají alfa-gal od předchozí kořisti – tedy od psů, jelenů nebo myší, které pokousali předtím. A pak sliny klíšťat, které obsahují alfa-gal, přenesou tuto látku do člověka, do něhož se zakousnou.

Commins a jeho tým tuto teorii testovali, vytvořili i vlastní experiment se čtyřmi druhy klíšťat a lidskou krví. Ukázalo se během něj, že největší šanci na způsobení alergické reakce mělo klíště americké, ale přenášelo ji také klíště obecné, které žije také na území České republiky. Neočekávaně ale vědci zjistili, že alergii může klíště přenést i přesto, že nebylo v kontaktu s žádným savcem.

Commins a další spoluautoři tohoto výzkumu své výsledky představili na konferenci American Academy of Allergy, Asthma and Immunology (AAAAI). Přišli také s teorií, která ukazuje, že alergii může způsobovat samo klíště, nikoliv jeho poslední potrava. „Tato nová data naznačují, že za to mohou sliny klíšťat,“ uvedl Commins pro web Gizmodo.

Podle vědců je pravděpodobnost, že dojde k nákaze člověka, velice nízká – ale nikdo zatím neví, jak vysoká je. Několik let staré odhady říkají, že jen v USA může touto alergií trpět přibližně pět tisíc lidí. Pokud mají vědci pravdu, pak to znamená, že pravděpodobnost nákazy se zvyšuje. Navíc další data říkají, že s klimatickou změnou a oteplováním planety budou pro klíšťata vznikat příznivější podmínky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
před 4 hhodinami

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
před 6 hhodinami

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
před 8 hhodinami

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
před 9 hhodinami
Načítání...