Mnozí majitelé lesů zlehčovali změny klimatu. Teď trpí, říká expert

Majitelé lesů, kteří před 15 lety dali na varování vědců ohledně změn klimatu a začali na svých pozemcích prosazovat mimo jiné druhovou pestrost, zmírnili usychání a rozpad monokulturních lesů a souvisejí hospodářský dopad, říká lesnický odborník Aleš Erber. Zato s ekonomickými komplikacemi se nyní potýkají desítky majitelů včetně státního podniku Lesy ČR, dodal.

Vlastníci lesů by podle něj měli usilovat o stabilní a odolný porost, který zvládne sucho, kůrovce a vichřice.

„Adaptovat je potřeba ještě zdravý les, pokud chceme zachovat jeho funkce. Mám pocit, že mnoho vlastníků řeší problém, až když les napadne kůrovec. Existuje ale i daleko šetrnější a efektivnější cesta. Tkví ve včasných přestavbách ohrožených smrkových a borových porostů, která si žádá těžbu ve zdravých porostech, aby jej bylo možné rozrůznit druhově, výškově i věkově,“ řekl Erber v rozhovoru pro ČTK.

Problémy jsou v zákonech i trhu

Opatřením brání přesycený trh se dřívím a zastaralý lesní zákon. Stát by podle Erbera měl dočasně přistoupit ke garantovanému výkupu dříví za pevně stanovenou cenu.

Navíc je přemnožená spárkatá zvěř schopná nový les s vysazenými jedlemi či listnáči zničit. „Bez oplocení nelze v dnešní době vypěstovat duby, buky či jedle, což je hodně nákladné a zhoršuje finanční sílu vlastníků lesů,“ řekl Erber.

Jak se o les správně starat a zajistit jeho přestavbu, lze vidět u mnoha vlastníků. „Například na Vysočině jsou to lesy Kinských či Městské lesy Jihlava. Pokud bych měl říci příklad pro státní lesy, tak to jsou Bavorské státní lesy, kteří připravují svěřené lesy podle adaptační koncepce už z roku 2006,“ uvedl Erber.

Podotkl, že společnost i mnoho vlastníků lesů roky bagatelizovali a zpochybňovali vědecká varování o změně klimatu, které přináší oteplování a zvyšuje četnost extrémních jevů v počasí. To, že na vědecké poznatky nedala řada odborníků, potvrdil v těchto dnech v Brně na konferenci i Josef Svoboda z Lesů ČR, které na vývoj reagují až v posledních letech.

Klimatická změna nás dohnala

Podle Erbera už klimatická změna dohnala všechny a majitelé lesů musejí přemýšlet jednak o tom, co s méně kvalitním dřívím, o které dřevozpracovatelé nemají zájem, ale i jak obnovit les, zachránit jej či adaptovat, aby jim v budoucnu přinášel příjmy.

„Mnohým se do změn dlouho nechtělo. Kvůli tomu jsou lesy zničené suchem a kůrovcem. Cena takového dříví je již lokálně pod cenou výrobní. Trh zkolaboval. Vlastníci teď musejí přemýšlet, jak majetek ufinancovat,“ řekl Erber. Státní správa lesů podle něj dřív nekonala, nyní se snaží situaci řešit. „Jde výhradně o ministerstvo zemědělství,“ uvedl Erber.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...