Mnozí majitelé lesů zlehčovali změny klimatu. Teď trpí, říká expert

Majitelé lesů, kteří před 15 lety dali na varování vědců ohledně změn klimatu a začali na svých pozemcích prosazovat mimo jiné druhovou pestrost, zmírnili usychání a rozpad monokulturních lesů a souvisejí hospodářský dopad, říká lesnický odborník Aleš Erber. Zato s ekonomickými komplikacemi se nyní potýkají desítky majitelů včetně státního podniku Lesy ČR, dodal.

Vlastníci lesů by podle něj měli usilovat o stabilní a odolný porost, který zvládne sucho, kůrovce a vichřice.

„Adaptovat je potřeba ještě zdravý les, pokud chceme zachovat jeho funkce. Mám pocit, že mnoho vlastníků řeší problém, až když les napadne kůrovec. Existuje ale i daleko šetrnější a efektivnější cesta. Tkví ve včasných přestavbách ohrožených smrkových a borových porostů, která si žádá těžbu ve zdravých porostech, aby jej bylo možné rozrůznit druhově, výškově i věkově,“ řekl Erber v rozhovoru pro ČTK.

Problémy jsou v zákonech i trhu

Opatřením brání přesycený trh se dřívím a zastaralý lesní zákon. Stát by podle Erbera měl dočasně přistoupit ke garantovanému výkupu dříví za pevně stanovenou cenu.

Navíc je přemnožená spárkatá zvěř schopná nový les s vysazenými jedlemi či listnáči zničit. „Bez oplocení nelze v dnešní době vypěstovat duby, buky či jedle, což je hodně nákladné a zhoršuje finanční sílu vlastníků lesů,“ řekl Erber.

Jak se o les správně starat a zajistit jeho přestavbu, lze vidět u mnoha vlastníků. „Například na Vysočině jsou to lesy Kinských či Městské lesy Jihlava. Pokud bych měl říci příklad pro státní lesy, tak to jsou Bavorské státní lesy, kteří připravují svěřené lesy podle adaptační koncepce už z roku 2006,“ uvedl Erber.

Podotkl, že společnost i mnoho vlastníků lesů roky bagatelizovali a zpochybňovali vědecká varování o změně klimatu, které přináší oteplování a zvyšuje četnost extrémních jevů v počasí. To, že na vědecké poznatky nedala řada odborníků, potvrdil v těchto dnech v Brně na konferenci i Josef Svoboda z Lesů ČR, které na vývoj reagují až v posledních letech.

Klimatická změna nás dohnala

Podle Erbera už klimatická změna dohnala všechny a majitelé lesů musejí přemýšlet jednak o tom, co s méně kvalitním dřívím, o které dřevozpracovatelé nemají zájem, ale i jak obnovit les, zachránit jej či adaptovat, aby jim v budoucnu přinášel příjmy.

„Mnohým se do změn dlouho nechtělo. Kvůli tomu jsou lesy zničené suchem a kůrovcem. Cena takového dříví je již lokálně pod cenou výrobní. Trh zkolaboval. Vlastníci teď musejí přemýšlet, jak majetek ufinancovat,“ řekl Erber. Státní správa lesů podle něj dřív nekonala, nyní se snaží situaci řešit. „Jde výhradně o ministerstvo zemědělství,“ uvedl Erber.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
před 3 hhodinami

Česko trápí stovky kontaminovaných míst. Podívejte se na aktuální mapu

Dědictví minulosti, ve které se nedbalo na ochranu životního prostředí, si Česko nese i v současné době. Aktuální kauza možného znečištění v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku je jen pomyslným vrcholem ledovce. Míst, která by potřebovala sanaci, je totiž mnohem víc.
před 5 hhodinami

Připravte se na nový svět, radí OSN. Planeta se oteplí o víc než 1,5 stupně

Rok 2024 znamenal začátek nové éry. Byl totiž prvním, kdy průměrná globální teplota překročila úroveň před průmyslovou revolucí o 1,5 stupně Celsia. Nová zpráva OSN teď přiznává, že se lidstvo bude muset – přinejmenším dočasně – smířit s tím, že tato symbolická hranice bude překročená nejen na jeden rok a že oteplení dosáhne nejméně 1,8 stupně. Zpráva současně popisuje, co to pro civilizaci znamená.
před 8 hhodinami

Vědci z Harvardu připodobňují šíření umělé inteligence k šíření viru

Šíření umělé inteligence (AI) je neporovnatelně rychlejší než úspěch jakékoliv jiné technologie v dějinách lidstva. Její přijetí je výrazně dynamičtější než nástup automobilů, stolních počítačů i internetu. První veřejný chatbot ChatGPT sice vznikl teprve na podzim roku 2022, ale už dnes AI používá většina lidí. Podle nové studie amerických vědců je to podobné infekci virem.
před 13 hhodinami

Rybníky nejsou podle vědců ideální k zadržování vody v krajině

Čtyřletý výzkum vědců z Masarykovy univerzity a Výzkumného ústavu vodohospodářského ukázal, že rybníky nejsou dobrým způsobem, jak zadržovat vodu v krajině. Mapovali život v rybnících i v potocích pod nimi a zjistili, že z rybníků vytéká přehřátá a znečištěná voda, která neumožňuje existenci vodním živočichům. Může za to oteplování i způsob hospodaření. Ministerstvo zemědělství podporuje obnovu menších nádrží, které mají v krajině i další funkce. Aktuálně vypsalo další dotační výzvu.
před 23 hhodinami

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
včera v 12:33

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
včera v 11:33

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
včera v 09:02

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.