Izraelci vymysleli, jak nahradit plasty. Mají umělou hmotu z řas

Izraelští vědci popsali proces, jak vyrobit bioplasty, které ke svému vzniku nepotřebují ani vodu, ani půdu – tedy zdroje, který jak této zemi, tak celému lidstvu stále více scházejí. Nejvhodnější je pro země typu Izraele nebo Číny.

Polymer, který vymysleli, vzniká z mikroorganismů, jež se živí mořskými řasami. Výsledný plast se sám rozkládá, nevzniká z něj toxický odpad a dá se velmi snadno recyklovat na organický odpad.

Tato novinka vznikla ze spolupráce vědců z řady oborů; podíleli se ní mořští biologové, ekologové i chemici. Svůj úspěch popsali v odborném časopise Bioresource Technology.

Podle letošní studie Organizace spojených národů tvoří plasty přibližně 90 procent znečištění ve světových oceánech. Jsou příliš levné a tedy jen těžko nahraditelné – proto vědci už řadu let hledají přijatelné náhrady, tedy materiály, které by měly podobné vlastnosti, ale vůči přírodě by nebyly tak škodlivé.

Plasty, které nejsou nebezpečné

„Než se dnes používané umělé hmoty v přírodě rozloží, trvá to stovky let. Lahve, obaly a tašky se tak shromažďují v oceánech, kde vytvářejí celé ostrovy – ty ohrožují zvířata a znečišťují přírodu,“ uvedl jeden z autorů studie, profesor Alexander Goldberg. „Plasty navíc dnes vznikají z ropných produktů, které při výrobě produkují spoustu chemikálií, mnohdy nebezpečných.“

Částečným řešením je podle něj výroba bioplastů – tedy umělých hmot, jež se nevyrábí z ropy, ale z rostlin. Vědec si je ale vědom rizika tohoto přístupu: už nyní se na polích pěstuje řepka a další průmyslové plodiny k výrobě biopaliv, prostor pro produkci potravin na výrobu bioplastů na stále hladovější planetě neexistuje.

„Pěstovat rostliny nebo bakterie, z nichž získáme umělé hmoty, vyžaduje úrodnou půdu a pitnou vodu – což mnoha zemím včetně Izraele chybí. Náš nový proces vyrábí plasty z mořských mikroorganismů, které se dají recyklovat na organický odpad.“

Naděje na svět bez plastového odpadu

Izraelští vědci využili mikroorganismus, který se živí mořskými řasami, aby tak vytvořili bioplastický polymer nazvaný polyhydroxylalkanoát (PHA). „Vyšli jsme z mnohobuněčného organismu – mořských řas, které vyrostly na moři,“ popsal Goldberg. „Tyto řasy zkonzumoval jednobuněčný organismus, jenž také vyrostl ve slané vodě – výsledkem byl polymer, který se dá použít jako biologická umělá hmota.“

Podle vědce už existují továrny, jež tyto bioplasty masově vyrábějí – problém je, že k tomu zatím využívají množství zemědělské půdy a pitné vody. Proces, který Izraelci vymysleli, je ale vhodný i pro země mající obou těchto komodit málo, a zároveň disponující přístupem k moři. Jako příklad autoři zprávy uvádějí Izrael, Čínu nebo Indii – ty všechny by mohly v budoucnu přejít na plasty vyráběné z řas.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 7 hhodinami

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
včera v 10:00

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
včera v 08:00

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
včera v 07:00

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026
Načítání...