Polymer, který vymysleli, vzniká z mikroorganismů, jež se živí mořskými řasami. Výsledný plast se sám rozkládá, nevzniká z něj toxický odpad a dá se velmi snadno recyklovat na organický odpad.
Tato novinka vznikla ze spolupráce vědců z řady oborů; podíleli se ní mořští biologové, ekologové i chemici. Svůj úspěch popsali v odborném časopise Bioresource Technology.
Podle letošní studie Organizace spojených národů tvoří plasty přibližně 90 procent znečištění ve světových oceánech. Jsou příliš levné a tedy jen těžko nahraditelné – proto vědci už řadu let hledají přijatelné náhrady, tedy materiály, které by měly podobné vlastnosti, ale vůči přírodě by nebyly tak škodlivé.
Plasty, které nejsou nebezpečné
„Než se dnes používané umělé hmoty v přírodě rozloží, trvá to stovky let. Lahve, obaly a tašky se tak shromažďují v oceánech, kde vytvářejí celé ostrovy – ty ohrožují zvířata a znečišťují přírodu,“ uvedl jeden z autorů studie, profesor Alexander Goldberg. „Plasty navíc dnes vznikají z ropných produktů, které při výrobě produkují spoustu chemikálií, mnohdy nebezpečných.“
Částečným řešením je podle něj výroba bioplastů – tedy umělých hmot, jež se nevyrábí z ropy, ale z rostlin. Vědec si je ale vědom rizika tohoto přístupu: už nyní se na polích pěstuje řepka a další průmyslové plodiny k výrobě biopaliv, prostor pro produkci potravin na výrobu bioplastů na stále hladovější planetě neexistuje.
„Pěstovat rostliny nebo bakterie, z nichž získáme umělé hmoty, vyžaduje úrodnou půdu a pitnou vodu – což mnoha zemím včetně Izraele chybí. Náš nový proces vyrábí plasty z mořských mikroorganismů, které se dají recyklovat na organický odpad.“
Naděje na svět bez plastového odpadu
Izraelští vědci využili mikroorganismus, který se živí mořskými řasami, aby tak vytvořili bioplastický polymer nazvaný polyhydroxylalkanoát (PHA). „Vyšli jsme z mnohobuněčného organismu – mořských řas, které vyrostly na moři,“ popsal Goldberg. „Tyto řasy zkonzumoval jednobuněčný organismus, jenž také vyrostl ve slané vodě – výsledkem byl polymer, který se dá použít jako biologická umělá hmota.“
Podle vědce už existují továrny, jež tyto bioplasty masově vyrábějí – problém je, že k tomu zatím využívají množství zemědělské půdy a pitné vody. Proces, který Izraelci vymysleli, je ale vhodný i pro země mající obou těchto komodit málo, a zároveň disponující přístupem k moři. Jako příklad autoři zprávy uvádějí Izrael, Čínu nebo Indii – ty všechny by mohly v budoucnu přejít na plasty vyráběné z řas.
