Izraelci vymysleli, jak nahradit plasty. Mají umělou hmotu z řas

Izraelští vědci popsali proces, jak vyrobit bioplasty, které ke svému vzniku nepotřebují ani vodu, ani půdu – tedy zdroje, který jak této zemi, tak celému lidstvu stále více scházejí. Nejvhodnější je pro země typu Izraele nebo Číny.

Polymer, který vymysleli, vzniká z mikroorganismů, jež se živí mořskými řasami. Výsledný plast se sám rozkládá, nevzniká z něj toxický odpad a dá se velmi snadno recyklovat na organický odpad.

Tato novinka vznikla ze spolupráce vědců z řady oborů; podíleli se ní mořští biologové, ekologové i chemici. Svůj úspěch popsali v odborném časopise Bioresource Technology.

Podle letošní studie Organizace spojených národů tvoří plasty přibližně 90 procent znečištění ve světových oceánech. Jsou příliš levné a tedy jen těžko nahraditelné – proto vědci už řadu let hledají přijatelné náhrady, tedy materiály, které by měly podobné vlastnosti, ale vůči přírodě by nebyly tak škodlivé.

Plasty, které nejsou nebezpečné

„Než se dnes používané umělé hmoty v přírodě rozloží, trvá to stovky let. Lahve, obaly a tašky se tak shromažďují v oceánech, kde vytvářejí celé ostrovy – ty ohrožují zvířata a znečišťují přírodu,“ uvedl jeden z autorů studie, profesor Alexander Goldberg. „Plasty navíc dnes vznikají z ropných produktů, které při výrobě produkují spoustu chemikálií, mnohdy nebezpečných.“

Částečným řešením je podle něj výroba bioplastů – tedy umělých hmot, jež se nevyrábí z ropy, ale z rostlin. Vědec si je ale vědom rizika tohoto přístupu: už nyní se na polích pěstuje řepka a další průmyslové plodiny k výrobě biopaliv, prostor pro produkci potravin na výrobu bioplastů na stále hladovější planetě neexistuje.

„Pěstovat rostliny nebo bakterie, z nichž získáme umělé hmoty, vyžaduje úrodnou půdu a pitnou vodu – což mnoha zemím včetně Izraele chybí. Náš nový proces vyrábí plasty z mořských mikroorganismů, které se dají recyklovat na organický odpad.“

Naděje na svět bez plastového odpadu

Izraelští vědci využili mikroorganismus, který se živí mořskými řasami, aby tak vytvořili bioplastický polymer nazvaný polyhydroxylalkanoát (PHA). „Vyšli jsme z mnohobuněčného organismu – mořských řas, které vyrostly na moři,“ popsal Goldberg. „Tyto řasy zkonzumoval jednobuněčný organismus, jenž také vyrostl ve slané vodě – výsledkem byl polymer, který se dá použít jako biologická umělá hmota.“

Podle vědce už existují továrny, jež tyto bioplasty masově vyrábějí – problém je, že k tomu zatím využívají množství zemědělské půdy a pitné vody. Proces, který Izraelci vymysleli, je ale vhodný i pro země mající obou těchto komodit málo, a zároveň disponující přístupem k moři. Jako příklad autoři zprávy uvádějí Izrael, Čínu nebo Indii – ty všechny by mohly v budoucnu přejít na plasty vyráběné z řas.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
před 10 hhodinami

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
před 13 hhodinami

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
před 14 hhodinami

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
před 17 hhodinami

Ve Španělsku ukradli druhý největší pravěký zlatý poklad Evropy

Na jihovýchodě Španělska v regionu Valencie ve čtvrtek časně ráno zloději ukradli soubor artefaktů považovaných za jednu z nejcennějších sbírek zlatých předmětů z doby bronzové v Evropě, informuje agentura AFP a místní média. Zatím není zcela jasné, jak velkou část tohoto takzvaného Pokladu z Villeny zloději ukradli.
27. 8. 2026

Katastrofu v Nepálu způsobil kolaps ledovce, přispěla i změna klimatu

Hlavní příčinou ničivé povodňové vlny, která v Nepálu připravila o život stovky lidí, je kolaps ledovce, na který se zřítil obrovský skalní masiv. Záchranáři dál pátrají po pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti zemí.
27. 8. 2026

Proč jsou alpské sesuvy stále intenzivnější a nepředvídatelnější

Vysoko v horách může náhlý liják během několika minut proměnit klidný svah nebo údolí v bouřlivou řeku bahna a kamenů. A podle předpovědí budou tyto intenzivní lijáky stále častější. Ředitel nového švýcarského výzkumného ústavu zabývajícího se horskými riziky hovořil s portálem Swissinfo o tom, jak klimatická krize mění povahu rizik v Alpách.
27. 8. 2026

Archeologové poprvé popsali případ člověka rozdrceného trebuchetem

Lékařská analýza napovídala, že muže, jehož tělo se našlo pod skotskou kaplí, přejel vlak. Protože ale tento voják zemřel roku 1304, museli hledat jiné vysvětlení.
27. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.