NASA to dělá špatně, Muskova cesta na Mars je nesmysl, tvrdí astronaut z Apolla 8

William Anders, jeden z prvních lidí, který přeletěl nad odvrácenou stranu Měsíce, v rozhovoru pro BBC uvedl, že současná práce agentury NASA se mu nelíbí. A že snahy o vytvoření kolonií na Marsu jsou naprostý nesmysl.

Anders byl jedním ze tří amerických astronautů, kteří se vydali na palubě Apolla 8 jako první mimo oběžnou dráhu planety Země. Pětaosmdesátiletý veterán dobývání kosmu poskytl při příležitosti padesáti let slavného letu kolem Měsíce rozhovor pro BBC. V něm se ostře vyhradil proti současnému stavu NASA i jejím záměrům.

Největší problém má s pilotovanou misí na Mars, kterou americká kosmická agentura plánuje po roce 2020. Anders je sice velkým příznivcem lidského dobývání rudé planety, ale mise s lidskou posádkou je podle něj nesmyslně drahá – mnohem lepší a cenově výhodnější je podle něj výzkum pomocí automatizovaných sond. Nevěří ani tomu, že by mise s lidskou posádkou měly podporu veřejnosti: „Kde je ta motivace? Co nás tlačí na Mars? Myslím si, že veřejnost to moc nezajímá,“ uvedl.

Vzpomínky na Měsíc

Na Štědrý den před padesáti lety se astronautům americké NASA podařil husarský kousek: mise Apollo 8 vystoupila z oběžné dráhy Země a po třech dnech letu se dostala na orbitu Měsíce, po které obletěla tohoto průvodce modré planety celkem desetkrát.

Že mise skončí úspěchem, nebylo vůbec samozřejmé: byl to vůbec první pilotovaný let rakety Saturn V s lidmi na palubě. Plně dobudovaný nebyl systém řízení letu ani komunikace a do té doby selhával i pohon lodi. Američané totiž spěchali a přeskočili i přípravné mise, jen aby je nepředčili ruští kosmonauté. Informace CIA totiž naznačovaly, že se k tomu Rusové chystají.

Nahrávám video

Pilot velitelského modulu Jim Lovell, pilot lunárního modulu William Anders a velitel Frank Borman vážně hazardovali. „Let Apolla 8 byl zřejmě ten vůbec nejnebezpečnější. Neplánovali jsme letět k Měsíci tak brzy. Rozhodli se to udělat jen se čtyřmi měsíci tréninku,“ vzpomínal později Lovell.

NASA to nedělá dobře

Tímto činem se Anders zapsal do dějin dobývání vesmíru – její současnost i budoucnost ale nevidí úplně optimisticky. „Dnes by se NASA na Měsíc nedostala. Jsou tak zkostnatělí,“ uvedl pro BBC. „NASA se změnila v profesní agenturu… spoustu z jejích center zajímá jen to, aby nějak fungovala a nezajímá je nic jiného,  než aby dostali jejich zaměstnanci zaplaceno a aby byli znovuzvoleni jejich kongresmani.“

Anders se v rozhovoru kriticky vyjádřil také vůči záměrům NASA soustředit se na výzkum blízkého okolí Země – touto cestou se agentura vydala po skončení ambiciózního programu Apollo v sedmdesátých letech dvacátého století. „Myslím si, že program raketoplánů byla vážná chyba. Nepřispěly vlastně ničím jiným než spektakulárními starty – ale nikdy nedodržely to, co slibovaly,“ uvedl. „Vesmírná stanice je tady jen proto, že jsme měli raketoplány – a platí to i naopak. NASA opravdu řídila program pilotovaných letů špatně – a to od doby, co jsme přistáli na Měsíci,“ dodal.

Podle BBC je tento pohled od muže, který se označuje za hrdého vlastence a služebníka americké armády, značně překvapivý – a současně není sdílený napříč komunitou expertů, kteří se věnují zkoumání kosmu. Jeho pohled nesdílí ani kolega z Apolla 8, velitel mise Frank Borman. „Nejsem vůči NASA tak kritický, jako je Bill. Věřím pevně, že potřebujeme pořádný průzkum Sluneční soustavy – a pilotované mise k tomu zkrátka patří,“ vyjádřil se na dotaz BBC.

Oba jsou ale velmi skeptičtí vůči záměrům miliardářů Bezose a Muska, kteří by se chtěli dostat na Mars velmi brzy – a s lidskými posádkami. „Myslím si, že celý ten povyk kolem Marsu je nesmysl. Musk a Bezos mluví o zakládání kolonií na Marsu, to je prostě nesmysl,“ uvedl Borman.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
před 18 hhodinami

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
11. 6. 2026
Načítání...