Astronomové objevili růžovou trpasličí planetu. Může ukázat cestu k záhadné planetě X

Astronomové objevili nejvzdálenější těleso sluneční soustavy. Současně je to první vesmírný objekt, který se nachází dál, než je stonásobná vzdálenost Země od Slunce.

Farout
Zdroj: Roberto Molar Candanosa/Carnegie Institution for Science

Těleso dostalo jméno „Farout“ – tedy něco jako „Daleko“, jeho astronomické označení je 2018 VG18. Zatím se toho o něm moc neví, zřejmě se jedná o kulatou trpasličí planetu narůžovělé barvy.

Za objevem stojí stejný tým vědců, kteří letos objevili jinou vzdálenou planetku jménem Goblin. „Vše, co o 2018 VG18 víme, je, že se nachází extrémně daleko od Slunce, známe jeho přibližný průměr a barvu,“ uvedl David Tholen, který byl součástí týmu vědců z Havajské univerzity. „Protože 2018 VG je tak vzdálená, trvá její oběh kolem Slunce velmi dlouho – více než tisíc let,“ dodal.

Opuštěná uprostřed temnoty

Trpasličí planeta Farout leží asi 120 astronomických jednotek od Slunce. Astronomická jednotka je přitom vzdálenost mezi Zemí a Sluncem, tedy asi 150 milionů kilometrů. To znamená, že se nachází od Slunce 3,5krát dál než Pluto a také o 24 astronomických jednotek dál než doposud nejvzdálenější známé těleso – trpasličí planeta Eris.

Kde leží Farout
Zdroj: Roberto Molar Candanosa/Carnegie Institution for Science

Vědci upozorňují, že tento rekord není tak úplně rekordní. Jde o nejvzdálenější pozorované těleso, což neznamená, že by se ještě dál nemohly nacházet ještě vzdálenější objekty. Například trpasličí planeta Sedna se může při svém eliptickém pohybu sluneční soustavou dostat až na vzdálenost 900 astronomických jednotek. A v Oortově oblaku, který leží ve vzdálenosti asi 50 tisíc astronomických jednotek, se zase zřejmě vyskytují miliardy komet.

Historie objevu

Poprvé vědci pozorovali Farout letos v listopadu pomocí osmimetrového teleskopu Subaru na Havaji. Podrobné výpočty pak umožnily další pozorování pomocí Magellanova dalekohledu v Chile v prosinci.

Výpočty i pozorování ukazují, že Farout měří v průměru asi 500 kilometrů; to znamená, že by měl mít přibližně kulovitý tvar a jednalo by se tedy o trpasličí planetu. Jeho růžová barva vědcům naznačuje, že by těleso mohlo být bohaté na vodu.

Vzdálená tělesa
Zdroj: Lexicon derivative work: Jan.Kamenicek

Pro vědce je objev takových těles důležitý mimo jiné také proto, že jim může pomoci s pátráním po pomyslné planetě X – tedy hypotetickém devátém velkém tělese naší sluneční soustavy. Její existenci nahrává několik nepřímých důkazů, ale pátrání po ní je vlastně ještě těžší než hledání planet, které obíhají kolem vzdálených hvězd.

„2018 VG18 je mnohem vzdálenější a pomaleji se pohybující objekt než jakékoliv jiné těleso v naší sluneční soustavě. Proto bude několik let trvat popsat přesně jeho oběžnou dráhu,“ uvedl astronom Scott Sheppard, který se na výzkumu také podílel. „Ale našli jsme ho na podobném místě na obloze, kde se nacházejí další extrémně vzdálená tělesa, takže by Farout mohl mít podobnou oběžnou dráhu jako ona,“ přiblížil.

Pokud by se vědcům podařilo tuto oběžnou dráhu popsat, mohli by v ní hledat nepravidelnosti a odchylky – ty by ukazovaly, že na ni má nějaký vliv jiné těleso, potenciálně právě stále neobjevená Planeta X.